Jádrové území

 

Širší území

 
 

Zaniklá krajina rybniční soustavy na Pardubicku

Na Pardubickém panství byla na přelomu 15. a 16. století vybudována rozsáhlá rybniční soustava. Největší rybníky, mezi nimiž byl i historicky zřejmě největší český rybník Velká Čeperka s vodní plochou cca 1000 ha, byly napájené Opatovickým kanálem. Vybudování velkých rybníků si vyžádalo likvidaci nebo přeložení několika vesnic. Všechny rybníky jsou zaznamenány na podrobné Vischerově mapě Pardubického panství z roku 1688. Koncem 18. a počátkem 19. století došlo k rychlému masovému rušení většiny rybníků. Důvodem byla intenzifikace zemědělství.

V úrodném Polabí byla většina rybníků přeměněna na ornou půdu. Ve 2. polovině 19. století tak byla bývalá rybniční krajina Pardubicka bez vodních ploch, přeměněná na produkční zemědělskou krajinu. Bývalé rybníky připomínaly jenom názvy některých z nich na katastrálních mapách. Ve 20. století začaly být v území zakládány pískovny, některé z nich vznikly i na místě bývalých rybníků.

Po skončení těžby zůstaly některé vytěžené pískovny samovolně zatopené rozsáhlými antropogenními jezery, především na místě bývalých největších rybníků Čeperka a Oplatil. Do krajiny se tak částečně vrátily vodní plochy. Místo dřívějších velkých rybníků, které v krajině dominovaly přibližně po dobu 300 let, jsou to nyní zatopené pískovny. Jejich vodní plocha je ovšem menší, než byla plocha rybníků. Od 20. století dochází také ke zvýšení výměry lesních porostů a snížení výměry zemědělské půdy, což je v souladu s celkovým trendem vývoje české kulturní krajiny.

Proměnila se také, alespoň částečně, funkce krajiny. Původní funkce produkční a sídelní se po vzniku rybniční soustavy přiklonila téměř výhradně k funkci produkční zaměřené na chov a produkci ryb. Vysídlením a zánikem několika vesnic byla oslabena funkce sídelní. S rušením rybníků zanikla produkční funkce rybochovná a prvořadou se v 19. století stala produkční funkce zemědělská. S růstem počtu obyvatel v sídlech dochází v 19. a 20. století také k posílení funkce sídelní.

Vznik rozsáhlých antropogenních jezer ve vytěžených pískovnách znamená od 2. poloviny 20. století vznik nové funkce krajiny, a sice funkce rekreační. Tento trend mírně posiluje a trvá i po roce 2000. V tomto nejnovější období je také novým trendem vznik průmyslových ploch a výrobní průmyslové funkce krajiny v průmyslové zóně Čeperka.

 

   talčítko foto  talčítko video  talčítko srovnavaci foto

Pardubicko

Srovnávací foto - zkopírovaný obsah pro pracovní verzi

Dolní Věstonice | Klentnice | Pavlov

Dívčí hrady u Pavlova v letech 1910 a 2019

DSC 5805 zmenseno DSC 5812 zmenseno

Foto z roku 1910 viz http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=38868
Foto z roku 2019: Silvie R. Kučerová

 

Pavlov od východu v letech 1921 a 2019

DSC 5809 zmenseno DSC 5812 zmenseno

Foto z roku 1921 viz http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=54743
Foto z roku 2019: Zdeněk Kučera

 

Pavlov od východu v letech 1943 a 2019

Boletice kostel zmenseno DSC 6103 zmenseno

Foto z roku 1943 viz http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=38924
Foto z roku 2019: Zdeněk Kučera

Pardubicko

Zaniklá krajina rybniční soustavy na Pardubicku

Video vzniklo v roce 2020 jako výstup projektu

Ministerstva kultury ČR NAKI II: Dědictví zaniklých krajin: identifikace, rekonstrukce, zpřístupnění.

kamera a střih: Miroslav Čábelka

text: Zdeněk Lipský, Miroslav Čábelka

Pardubicko

Srovnávací foto

Přelouč

foto DSC 6103 zmenseno

Staré foto: archiv projektu
Foto z roku 2020: Zdeněk Kučera

 

Kunětická hora

DSC 5809 zmenseno DSC 5812 zmenseno

Staré foto: archiv projektu
Foto z roku 2020: Zdeněk Kučera

 

Kunětická hora

DSC 5805 zmenseno DSC 5812 zmenseno

Staré foto: archiv projektu
Foto z roku 2020: Zdeněk Kučera

 

Lázně Bohdaneč, dnešní ulice Pod Břízami

DSC 5809 zmenseno DSC 5812 zmenseno

Staré foto: archiv projektu
Foto z roku 2020: Zdeněk Kučera