Jádrové území |
Širší území |
|
Zaniklá krajina rybniční soustavy na Pardubicku
Na Pardubickém panství byla na přelomu 15. a 16. století vybudována rozsáhlá rybniční soustava. Největší rybníky, mezi nimiž byl i historicky zřejmě největší český rybník Velká Čeperka s vodní plochou cca 1000 ha, byly napájené Opatovickým kanálem. Vybudování velkých rybníků si vyžádalo likvidaci nebo přeložení několika vesnic. Všechny rybníky jsou zaznamenány na podrobné Vischerově mapě Pardubického panství z roku 1688. Koncem 18. a počátkem 19. století došlo k rychlému masovému rušení většiny rybníků. Důvodem byla intenzifikace zemědělství.
V úrodném Polabí byla většina rybníků přeměněna na ornou půdu. Ve 2. polovině 19. století tak byla bývalá rybniční krajina Pardubicka bez vodních ploch, přeměněná na produkční zemědělskou krajinu. Bývalé rybníky připomínaly jenom názvy některých z nich na katastrálních mapách. Ve 20. století začaly být v území zakládány pískovny, některé z nich vznikly i na místě bývalých rybníků.
Po skončení těžby zůstaly některé vytěžené pískovny samovolně zatopené rozsáhlými antropogenními jezery, především na místě bývalých největších rybníků Čeperka a Oplatil. Do krajiny se tak částečně vrátily vodní plochy. Místo dřívějších velkých rybníků, které v krajině dominovaly přibližně po dobu 300 let, jsou to nyní zatopené pískovny. Jejich vodní plocha je ovšem menší, než byla plocha rybníků. Od 20. století dochází také ke zvýšení výměry lesních porostů a snížení výměry zemědělské půdy, což je v souladu s celkovým trendem vývoje české kulturní krajiny.
Proměnila se také, alespoň částečně, funkce krajiny. Původní funkce produkční a sídelní se po vzniku rybniční soustavy přiklonila téměř výhradně k funkci produkční zaměřené na chov a produkci ryb. Vysídlením a zánikem několika vesnic byla oslabena funkce sídelní. S rušením rybníků zanikla produkční funkce rybochovná a prvořadou se v 19. století stala produkční funkce zemědělská. S růstem počtu obyvatel v sídlech dochází v 19. a 20. století také k posílení funkce sídelní.
Vznik rozsáhlých antropogenních jezer ve vytěžených pískovnách znamená od 2. poloviny 20. století vznik nové funkce krajiny, a sice funkce rekreační. Tento trend mírně posiluje a trvá i po roce 2000. V tomto nejnovější období je také novým trendem vznik průmyslových ploch a výrobní průmyslové funkce krajiny v průmyslové zóně Čeperka.
Srovnávací foto - zkopírovaný obsah pro pracovní verzi
Dolní Věstonice | Klentnice | Pavlov
Dívčí hrady u Pavlova v letech 1910 a 2019
Foto z roku 1910 viz http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=38868
Foto z roku 2019: Silvie R. Kučerová
Pavlov od východu v letech 1921 a 2019
Foto z roku 1921 viz http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=54743
Foto z roku 2019: Zdeněk Kučera
Pavlov od východu v letech 1943 a 2019
Foto z roku 1943 viz http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=38924
Foto z roku 2019: Zdeněk Kučera
Zaniklá krajina rybniční soustavy na Pardubicku
Video vzniklo v roce 2020 jako výstup projektu
Ministerstva kultury ČR NAKI II: Dědictví zaniklých krajin: identifikace, rekonstrukce, zpřístupnění.
kamera a střih: Miroslav Čábelka
text: Zdeněk Lipský, Miroslav Čábelka
Srovnávací foto
Přelouč
Staré foto: archiv projektu
Foto z roku 2020: Zdeněk Kučera
Kunětická hora
Staré foto: archiv projektu
Foto z roku 2020: Zdeněk Kučera
Kunětická hora
Staré foto: archiv projektu
Foto z roku 2020: Zdeněk Kučera
Lázně Bohdaneč, dnešní ulice Pod Břízami
Staré foto: archiv projektu
Foto z roku 2020: Zdeněk Kučera