Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1841 (stabilní katastr) a 2018 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1843 (stabilní katastr) a 2018 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1843 [%]	rozloha 2018 [%]	změna [%]
zastavěné plochy	0,31	6,73	6,42
ostatní plochy	3,64	26,22	22,59
vodní plochy	0,44	0,89	0,45
lesní plochy	0,34	1,26	0,92
orná půda	84,61	56,00	-28,61
trvalé travní porosty	8,57	3,93	-4,64
trvalé kultury	2,10	4,98	2,88

 

Obrovská změna ve využití krajiny Příměstského území Prahy za posledních 177 let je patrná na první pohled z porovnání mapy stabilního katastru a mapy současného katastru na obrázku číslo 1. Velká změna nenastala v průběhu dlouhého sledovaného období postupně, ale víceméně v období posledních 28 let. Jednoznačně dominující změnou je nárůst ostatních ploch. Jejich současný podíl - více než 26 % v modelovém území je extrémní a téměř třikrát převyšuje podíl ostatních ploch v Česku, který je nyní cca 9 %. Vysoký je také podíl ploch zastavěných. Významné zvětšení rozsahu ostatních a zastavěných ploch je důsledkem suburbanizace, z převážné většiny suburbanizace komerční, která v současnosti dominuje v tomto území a je hlavním procesem změny krajiny.

Rozsáhlé areály skladovací, logistické, výrobní a prodejní a doprovodná komunikační síť byly vystavěny po roce 1990 v rámci živelné suburbanizace a významně zatěžují území jednak zábory kvalitní zemědělské půdy, dále trvalým zpevněním ploch, dopravou i specifickým architektonicky nekontrolovaným a nevzhledným typem zástavby (množství velkých nepěkných hal s okolními betonovými a asfaltovými plochami). Krajinný ráz byl narušen a oproti době stabilního katastru zcela pozměněn. Zajímavé je i to, že v době stabilního katastru pokrývala téměř 85 % území orná půda, a to půda úrodná, která je v současné době zastavována bez náhrady.

I přes významné zábory zůstává podíl orné půdy zatím v území stále velmi vysoký (56 %), ale v budoucnu bude jistě tlak na její další zastavování. Naopak velmi malý, prakticky nulový podíl zde mají lesní plochy a velice málo se vyskytují také trvalé travní porosty (4,6 %). Stejně tak je zde velmi málo ploch vodních. Ráz krajiny je tedy ochuzen i o tyto přírodě blízké složky, krajina je silně antropogenně pozměněná a nevratně poškozená.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.