Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru.
Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
Podobně jako v jiných podhorských oblastech vznikla značná část travinných biotopů zatravněním bývalých polí (mapa 1, graf 1). Porosty hodnocené jako biologicky cenné tvoří však pouze zlomek nových trvalých travních porostů (srovnej s mapou v kapitole „Dynamika krajinné struktury“), které jsou tedy většinou jednotvárnými plantážemi produkčních trav. Na bývalých polích se nachází většina současných mezofilních ovsíkových luk (T1.1, tab. 1), což nejspíše souvisí s tím, že polohy vhodné pro tyto louky jsou zpravidla také vhodné pro zornění. To je situace, která se opakuje téměř ve všech studovaných oblastech. Na bývalých polích se nachází také téměř polovina zaznamenaných smilkových trávníků (T2.3, tab. 1), jejich celková rozloha se však pohybuje v řádu jednotek arů.
Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
ostatní |
Celková rozloha [m2] |
T1.1 |
0.6% |
15.3% |
81.7% |
2.3% |
68865.9 |
T1.5 |
0.9% |
88.2% |
8.7% |
2.2% |
16382.5 |
T1.6 |
77.6% |
13.3% |
8.9% |
16200.4 |
|
T2.3 |
1.0% |
50.6% |
45.4% |
2.9% |
1256.6 |
podíl na celkové rozloze |
0.6% |
37.2% |
58.9% |
3.3% |
102705.4 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.
Výsledky: Lesy
Přírodě blízkých lesních biotopů je v oblasti poměrně málo (mapa 2) a většina z nich jsou kontinuální lesy (graf 2). Lesy na bývalé zemědělské půdě jsou soustředěny v SZ části území. podobně jako v jiných územích vznikaly na bývalé zemědělské půdě zejména lužní lesy (na loukách - tab.2). Kolem 20% současných květnatých bučin a suťových lesů najdeme na bývalých polích.
Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2) na podkladě historického land use
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
voda |
ostatní |
Celková rozloha [m2] |
L2.2 |
21.8% |
55.0% |
15.7% |
5.9% |
1.5% |
94998.9 |
L4 |
41.0% |
32.6% |
19.9% |
6.6% |
1168.0 |
|
L5.1 |
70.2% |
7.4% |
18.5% |
4.0% |
56544.0 |
|
L5.4 |
81.3% |
4.2% |
12.4% |
2.1% |
282940.8 |
|
L9.2 |
100.0% |
245.0 |
||||
podíl na celkové rozloze |
66.8% |
15.7% |
13.9% |
1.3% |
2.2% |
435896.7 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Použitá literatura a zdroje
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.