Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
Charakteristickou travinnou vegetací jsou teplomilné trávníky. Podle původu a ekologie, je lze rozdělit do dvou typů. Prvním typem jsou úzkolisté teplomilné trávníky (T3.3), které nalezneme zejména na místech s historií hospodaření jako louky nebo pastviny (tab. 1). Tyto plochy jsou dnes silně zarostlé dřevinami a prosty trávníků již tvoří jen malé plošky v mozaice s jinými biotopy (proto je nesoulad mezi mapou, kde zdánlivě převládají kontinuální travní porosty, a tabulkou/grafem, kde naopak převládají pole a zahrady). Druhým typem biotopů jsou širokolisté teplomilné trávníky (T3.4), které, jakožto mezofilnější a na živiny náročnější vegetace obsadily bývalá pole a zahrady. Lze předpokládat, že v minulosti byly v oblasti hojné také jiné typy bezlesí, zejména aluviální psárkové louky, rákosiny a porosty vysokých ostřic, které však zanikly se vznikem vodních nádrží.
Mapa 1: Trávníky (T3.3, T3.4) a suché bylinné lemy (T4.1) podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
veřejné plochy |
zahrady |
zástavba |
celková rozloha [m2] |
T3.3 |
0.55 % |
91.60 % |
2.03 % |
5.81 % |
11371.5 |
||
T3.4 |
15.05 % |
48.07 % |
1.47 % |
35.36 % |
0.04 % |
49481.0 |
|
T4.1 |
23.02 % |
36.28 % |
0.87 % |
39.72 % |
0.11 % |
1448.0 |
|
celkem |
0.10 % |
29.21 % |
39.40 % |
2.25 % |
29.00 % |
0.04 % |
62300.5 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.
Výsledky: Lesy
V lesní vegetaci zcela převládají tvrdé luhy nížinných řek (L2.3), které se dominantně vyskytují jako kontinuální lesní porosty (a jejich velká rozloha zanikla stavbou Novomlýnských nádrží). Řádově méně plochy zabírají měkké luhy (L2.4), které jsou omezené na okraje vodních ploch a většinou představují sekundární porosty na bývalých lukách a polích. Tyto polohy odpovídají ekologickým nárokům společenstva, které je náročné na vyšší hladinu podzemních vod, snáší zaplavení a jsou adaptována na časté narušení. Dřevinné patro je složeno zejména z pionýrských dřevin, které jsou schopné obsadit nově vzniklá stanoviště.
Mapa 2: Lesní vegetace (L5.4) podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
veřejné plochy |
vodní plochy a toky |
zahrady |
zástavba |
celková rozloha [m2] |
L2.3 |
95.93 % |
3.06 % |
0.22 % |
0.73 % |
0.06 % |
1994681.9 |
||
L2.4 |
19.06 % |
42.00 % |
24.16 % |
5.17 % |
6.83 % |
2.16 % |
0.61 % |
495215.0 |
celkem |
80.64 % |
10.80 % |
4.98 % |
1.62 % |
1.40 % |
0.43 % |
0.12 % |
2489896.9 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Použitá literatura a zdroje
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.