Novomlýnské nádrže: Dynamika krajinné struktury

Novomlýnské nádrže

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky | Struktura krajiny

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Protikladem k LCF, tedy k plochám, které se změnily (bylo změněno jejich využití), jsou stabilní plochy, které v prvním i druhém sledovaném časovém horizontu měly stejné využití.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití krajiny“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2018) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód. V prostředí software ArcGIS 10.6 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé. Kvůli velkému množství možných kombinací byly v mapě zobrazeny pouze LCF s rozlohou větší než 0,2 km2.

Výsledky

Vymezená oblast se současnými Novomlýnskými vodními nádržemi se proměnila na více než 68 % území. Nejzásadnější změnou bylo vybudování vodních ploch, ty vznikly především na místech bývalých trvalých travních porostů (7,9 km2), lesních ploch (6,3 km2), orné půdy (1,3 km2) a ostatních ploch (0,9 km2). Dále došlo k proměnám zemědělského využití krajiny – někde ve prospěch orné půdy, jinde trvalý kultur. Vznik ostatních ploch z orné půdy (1,3 km2) a trvalého travního porostu (0,5 km2) ukazuje na proměnu v rekreační a rezidenční funkce z původně zemědělské krajiny.

Zásadní proměnou v území byl vznik vodních nádrží, který byl dále doprovázen na březích novou urbanizací – přírůstem rozlohy rezidenčních a rekreačních ploch a dále také došlo k proměně zemědělského využití území – na místech orné půdy jsou nyní trvalé kultury a naopak z trvalých kultur a trvalých travních porostů či lesa je nyní orná půda.  Novomlýnské nádrže

Tabulka 1 Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností. 

LCF

rozloha (km2)

rozloha (% území)

rozloha (% LCF)

trvalý travní porost -> vodní plochy

7,91

22,73

33,34

lesní plochy -> vodní plochy

6,31

18,14

26,61

orná půda -> trvalé kultury

1,74

4,99

7,32

orná půda -> vodní plochy

1,46

4,20

6,16

orná půda -> ostatní plochy

1,29

3,71

5,44

ostatní plochy -> vodní plochy

0,85

2,43

3,57

trvalý travní porost -> orná půda

0,64

1,84

2,70

trvalý travní porost -> lesní plochy

0,61

1,75

2,56

trvalý travní porost -> ostatní plochy

0,50

1,43

2,10

trvalé kultury -> orná půda

0,47

1,36

1,99

lesní plochy -> orná půda

0,37

1,05

1,54

trvalé kultury -> ostatní plochy

0,26

0,74

1,09

orná půda -> lesní plochy

0,20

0,58

0,85

 

Literatura