Účelové (zájmové) regiony

Cíle

Tady bude umístěn text, obrázky a tabulky.

Data a metody

Tady bude umístěn text, obrázky a tabulky.

Výsledky

Tady bude umístěn text, obrázky a tabulky.

Použitá literatura a zdroje

Tady bude umístěn seznam použité literatury a zdrojů.

Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:

• se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
• nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).

2. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 

• instituce lokálního významu;
• instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Podbořansko

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Výsledky

Zájmové území Podbořansko je bohaté na regionální a oblastní paměťové instituce. Proměnám zemědělské krajiny tohoto území se přímo či nepřímo věnují čtyři z nich. Městské muzeum Podbořany shrnuje minulost Podbořanska v několika expozicích. Obsahují geologické a paleontologické výstavy, přírodní zajímavosti nebo expozice seznamující s osudy tzv. volyňských Čechů odešlých v druhé polovině 19. století z českých zemí do carského Ruska s vidinou prosperity a obsazení nové zemědělské půdy.

Podbořansko totiž bylo jednou z oblastí Československa, kde se po konci druhé světové války ve větším počtu usazovali navrátivší reemigranti z řad volyňských Čechů. Geologicky a přírodovědně laděné expozice nabízí návštěvníkům také Městské muzeum Louny. Stálé expozice jsou doplňovány menšími výstavami drobných lidových řemesel z oblasti Lounska. V centru zájmového území ve městě Žatci se pak nacházejí dvě muzea. Zemědělský ráz krajiny širší oblasti Žatecka reprezentuje především Chmelařské muzeum, které zachycuje vývoj chmelařství od raného středověku do dneška. Jedná se o největší expozici tohoto druhu na světě věnující se tomuto specifickému odvětví zemědělské činnosti.

Chmelařství totiž významně nejen utvářelo ráz místní krajiny, ale také bylo a je významným zdrojem příjmů místních zemědělců. Expozice v chmelařském muzeu přináší informace nejen o pěstování chmelu a vaření piva, ale také o historických strojích a prostředcích, které při těchto činnostech využívány. Druhé žatecké muzeum, Regionální muzeum K. A. Poláka, reprezentuje charakter oblasti Žatecka jako celku – nejen v expozicích věnovaných historickému a urbanistickému vývoji, lidovým řemeslům, ale i v obrazových dokumentacích (fotografiích, obrazech a pohlednicích) zaniklých staveb.

Archivní dokumenty pro zájmové území Podbořansko je možné najít například ve Státním okresním archivu v Lounech.

Použitá literatura a zdroje

• Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2018)
• DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
• MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
• ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
• Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2018)
• Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2018)

Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 9. 2018) jsou znázorněny na mapě 1. Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu na mapě 2. Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Mapa 1: Znaky obcí v zájmovém území Podbořansko

Mapa 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Podbořansko

Výsledky

Ze symboliky znaků obcí v zájmovém území Podbořanska je na první pohled zřejmé, že se jedná o region významný produkcí chmele. Odkaz k této plodině má ve svém znaku 16 z 34 obcí, které v zájmovém území znak mají. Chmel je symbolizován v drtivé většině figurou chmelové větvičky s lístky a šišticemi, případně pouze figurou šištice (např. znak obce Deštnice). Ve znaku obce Janov je chmel symbolizován zelenou tinkturou, ve znaku obce Nesuchyně zlatou tinkturou, která vypovídá o tom, že je pro oblast chmel „zeleným zlatem“. Na Podbořansku se objevují i další symboly odkazující k zemědělství – např. figura obilného klasu (Čeradice, Libořice), figura obilného snopu (Hořovičky), zelenou tinkturou s figurami květů je zemědělský ráz obce znázorněn ve znaku Holešova, figura radlice odkazuje zároveň k názvu obce ve znaku Oráčova, ve Chbanech je typické ovocnářství symbolizováno figurou jablka, ve znaku obce Kněževes je na zemědělskou tradici odkázáno netradičně figurami sedláka a selky.

Ze symbolů odkazujících k vodním tokům, plochám a zdrojům je v symbolice patrný odkaz k řece Blšance (ve znaku obce Holedeč vlnitým břevnem, ve znaku obce Očihov je symbolizována modrou
tinkturou a zlatým kůlem – „zlatý potok“). Ve znaku obce Libočany je modrou vlnitou patou znázorněna řeka Ohře. Zajímavým regionálním symbolem je odkaz na velký podzemní vodojem, který zásobuje pitnou vodou město Žatec a další okolní obce. Je symbolizovaný modrou tinkturou v obci Čeradice, pod jejímž katastrem se rozkládá.

Několik obcí v regionu odkazuje ke své poloze. Ve znaku obce Hořesedly zobrazený vrch symbolizuje polohu nad Doupovskými vrchy, které jsou podobně znázorněny i ve znaku obce Hořovičky. Znak obce Pšovlky zajímavě odkazuje ke kopcovitému a zároveň lesnatému okolí obce figurami jehličnatých stromů, tak i skrze figuru vlka, který se tu údajně v minulosti lovil.

Ojediněle je v rámci znaků obcí v zájmovém území Podbořansko symbolizováno hornictví. To je znázorněno černou tečkou uprostřed znaku obce Janov, ve znaku Veliká Ves je hornickými kladívky symbolizován nedaleký hnědouhelný důl. Ve znaku Kolešova navíc stříbrné hroty odkazují k těžbě žuly.

V symbolice obcí v rámci regionu se objevují také odkazy k místním paleontologickým nalezištím. Ve znaku Kounova symbolizují stříbrné kameny naleziště megalitů. Ty se nacházejí v Přírodní památce Džbán, která je v tomto znaku také znázorněn (zelenou tinkturou). Ve znaku obce Tuchořice černo-stříbrná krokev symbolizuje travertinovou kupu, která je také paleontologickým nalezištěm.

K 1. 9. 2018 má v zájmovém území Podbořansko obecní znak 89,5 % obcí (34 z 38 obcí).

Použitá literatura a zdroje

• BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
• DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6, 2, 95–99.
• KRIPPENDORF, K. (2004): Content analysis: an introduction to its methodology. Sage, Thousand Oaks.
• PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. http://www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2018).
• ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
• ŠIFTA, M. (2016): Graphic symbols and local identity: the case of use and perception of municipal emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116, 2, 147–158.
• Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (8. 10. 2018).

Paměť krajiny

Paměť krajiny představuje vztah mezi krajinou a kulturou. Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Také každý obecní znak je jakousi „kronikou“ obce a svým způsobem vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé).

• Místa paměti a paměťové instituce
  
• Symbolika regionů, míst a obcí
• Kulturní památky a památková území