Kulturní památky a památková území
Jakub Jelen
Kulturní památky představují komplex dědictví, reprezentují takové hodnoty a významy vztahující se k minulosti, které mají být chráněny a zachovány i pro budoucí generace. Památková péče se zaměřuje na výzkum památek, jejich identifikaci, ochranu, dokumentaci či správu (Kuča 2018; Harvey 2001; Smith 2006). V mezinárodní rovině se ochraně památek věnuje organizace UNESCO, v Česku pak Národní památkový ústav (NPÚ), který je odbornou organizací státní památkové péče zřizovanou Ministerstvem kultury ČR.
Cíle
Hlavním cílem je poznání památek a památkových území evidovaných v Památkovém katalogu NPÚ, které mají souvislost se sledovanou přeměnou krajiny v jádrových (případně v širších zájmových) územích.
Data a metody
Seznam kulturních památek byl vytvořen na základě podrobné rešerše zdrojů Národního památkového ústavu. Tato instituce vytváří a spravuje tzv. Památkový katalog, který je dostupný na webových stránkách https://www.pamatkovykatalog.cz. Jedná se o relativně nový systém evidence památek obsahující komplexní údaje o jednotlivých objektech, kterých se dotýká zájem památkové péče. Katalog obsahuje základní popisné informace o památkách včetně fotografií a odkazů na umístění památek v katastrální mapě.
Za kulturní památky vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky podle zákona České národní rady o památkové péči č. 20/1987 Sb., nemovitou nebo movitou věc (popřípadě jejich soubor), který je významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Jako památky jsou, pro jejich historické, umělecké, vědecké a technické hodnoty, vnímány projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Památky mohou také mít přímý vztah k významným osobnostem nebo historickým událostem.
Pro potřeby analýzy zájmových území byly z Památkového katalogu účelově selektovány pouze ty památky, které se přímo vztahují k charakterizované přeměně krajiny, tj. odkazují či připomínají specifický historický vývoj společnosti či hodnoty a významy odkazující na specifickou lidskou činnost v dané krajině. V Památkovém katalogu je každá památka textově popsána a zároveň je v něm uveden „popis památkové hodnoty“ určitého objektu. V mapě zobrazené památky byly selektovány na základě údajů obsažených v tomto popisu.
Výběr památek byl prováděn především z toho důvodu, aby došlo k co nejlepšímu vystižení charakteru zkoumané krajiny, jelikož Památkový katalog obsahuje velké množství záznamů, které reprezentují různá historická období či památkové hodnoty. V některých jádrových územích se však památky dokumentující sledovanou změnu krajiny nevyskytovaly, a proto bylo hledání rozšířeno na všechna katastrální území v zájmové oblasti.
U každé památky je evidováno:
- katalogové číslo,
- název památky,
- katastrální území, ve kterém se památka nachází,
- kategorie památky (drobný objekt, objekt, areál, území),
- datum získání statutu památky a památkové ochrany,
- datum ztráty památkové ochrany,
- typ památkové ochrany (kulturní památka, národní kulturní památka, dědictví),
- anotace (stručný popis),
- lokalizace (GPS souřadnice),
- zdroj dat.
Výsledky
V modelovém území Kutná Hora je sledována montánní krajina a přeměny sídelní městské krajiny. Historická Kutná Hora byla v období středověku od začátku 14. do první třetiny 16. století nejvýznamnějším městem Českého království hned po Praze. Jádro města prošlo složitým urbanistickým i architektonickým vývojem. Architektonická díla rozmanitých typů a různých slohů tvoří vysoce působivý kompaktní celek s mimořádnou panoramatickou působivostí.
Z hlediska památkové ochrany je tak jen v samotném vnitřním městě možné nalézt přes 300 objektů, které mají status kulturní či národní kulturní památky. Historické centrum města s kostelem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je pak zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Téměř veškeré památky v jádrovém území Kutné hory více či méně souvisí s dříve probíhající těžbou nerostných surovin. V mapě je však znázorněno devět objektů, které nejsou přímými pozůstatky po důlní činnosti, a přesto významně reprezentují montánní historii města. Jedná se z velké části o církevní památky, jelikož náboženství hrálo v životech středověkých horníků velmi významnou roli. Za nejvýznamnější památku je tedy bezesporu možné označit areál chrámu sv. Barbory s kaplí Božího Těla. Chrám symbolizoval bohatství středověkého města s jeho stříbrnými doly a měl konkurovat nejen nedaleké sedlecké katedrále, ale i samotné katedrále sv. Víta v Praze. Zasvěcení sv. Barboře není náhodné, jedná se totiž o patronku horníků, jejíž sochy je možné nalézt také v dalších částech města.
Za zmínku dále stojí např. palác Hrádek, jeden z nejvýznamnějších areálů historického jádra, s ohradními a opěrnými zdmi a těžním strojem. Zmiňovaný palác slouží jako muzeum stříbra a hornictví.
Použitá literatura a zdroje
- HARVEY, D.C. (2001) Heritage pasts and heritage presents: Temporality, meaning and the scope of heritage studies. International Journal of Heritage Studies, 7(4): 319–338.
- KUČA, K. a kol. (2018): Průvodce po památkách ve správě Národního památkového ústavu. Národní památkový ústav, Praha.
- Národní památkový ústav (2006): Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Národní památkový ústav – ústřední pracoviště, Praha.
- Národní památkový ústav (2015): Památkový katalog. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz
- SMITH, L. (2006): The Uses of Heritage. Routledge, London–New York.
- Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz (online 5. 11. 2018).
Účelové (zájmové) regiony
Cíle
Tady bude umístěn text, obrázky a tabulky.
Data a metody
Tady bude umístěn text, obrázky a tabulky.
Výsledky
Tady bude umístěn text, obrázky a tabulky.
Použitá literatura a zdroje
Tady bude umístěn seznam použité literatury a zdrojů.
Místa paměti a paměťové instituce
Martina Tůmová
Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).
Cíle
S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.
Data a metody
Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.
V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.
Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:
- podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
- se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
- nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
- podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují:
- instituce lokálního významu;
- instituce regionálního významu.
V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.
Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Kutná Hora
Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území
Lokalita |
Název expozice |
Webové stránky muzea / expozice |
Kutná Hora – město |
Hrádek a středověký důl |
|
Kamenný dům |
||
Tylův dům |
||
Vlašský dvůr |
||
Dačického dům – interaktivní expozice o K. H. |
||
Kutná Hora – Vrchlice |
Geologická expozice Čížkova skála |
https://destinace.kutnahora.cz/d/geologicka-expozice-cizkova-skala |
Kutná Hora – Kaňk |
Kaňkovský hornický jarmark |
|
Kutná Hora – okolí |
Stříbrná stezka – Hornická naučná stezka v Kutné Hoře |
http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-stribrna-stezka-jizni-cast.htm |
Výsledky
Prezentaci paměti zájmového území Kutná Hora se věnuje osm expozic různých typů. Všechny se však nacházejí přímo v Kutné Hoře, tedy ve vnitřním městě, místní části Vrchlice, na Kaňku nebo v jeho bezprostředním okolí. Město Kutná Hora představuje od středověku jedno z hlavních center hospodářského, kulturního i společenského dění. Právě z toho důvodu jsou stopy minulosti zdejšího regionu koncentrovány přímo do Kutné Hory.
Nejvýznamnější muzeum, které se věnuje montánnímu dědictví v regionu Kutnohorska, představuje České muzeum stříbra. Sdružuje expozice Hrádek a středověký důl, Kamenný dům a Tylův dům, které představují dějiny hornictví a mincovnictví na Kutnohorsku a přibližují život hornického města. O významu Kutné Hory jako součásti seznamu světového kulturního dědictví UNESCO vypovídá Dačického dům, v němž je umístěna interaktivní expozice o městě a seznamuje návštěvníky s jeho historií a významem světového dědictví.
Expozice nacházející se v okrajových částech Kutné Hory se sledované přeměně montánní krajiny věnují nepřímo. Patří mezi ně Geologická expozice Čížkova skála poukazující na geologickou rozmanitost Kutnohorska, Kolínska i Vysočiny. Kaňkovský hornický jarmark organizovaný místními obyvateli ve spolupráci s Hornickým spolkem Barbora zase přibližuje místní tradiční řemesla. V době jeho konání je navíc každoročně pro veřejnost otevřen areál bývalých Rudných dolů na Kaňku s ukázkou hornické techniky.
K prezentaci paměti Kutnohorska se váže také naučná stezka s názvem Stříbrná stezka. Především její jižní část seznamuje s pozůstatky po historické těžbě stříbra.
Archivní dokumenty ke Kutnohorsku jsou uloženy v Národním archivu, Státním oblastním archivu Praha a Stáním okresním archivu v Kutné Hoře.
Použitá literatura a zdroje
- Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2018)
- DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
- MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
- ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
- Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2018)
- Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2018)
Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích
Miroslav Šifta
Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.
Cíle
Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.
Data a metody
Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území
Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 9. 2018) jsou znázorněny na mapě 1. Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách 1 i 2 prázdná.
Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.
Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu na mapě 2. Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.
Mapa 1: Znaky obcí v zájmovém území Kutnohorsko
Mapa 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Kutnohorsko
Výsledky
Nejčastějšími symboly vyskytujícími se ve znacích obcí v zájmovém území Kutnohorsko jsou odkazy k řece Labi a okolní úrodné krajině. Především v severovýchodní části regionu je i ze symboliky obecních znaků patrné, že regionem Labe protéká. Modrá tinktura (barva) k Labi odkazuje ve znacích obcí Konárovice, Týnec nad Labem a Záboří nad Labem. Labe je symbolizováno i vlnitým dělením štítu (Starý Kolín, Tři Dvory). Zajímavá je figura mostu ve znaku Týnce nad Labem, která také poukazuje na přítomnost řeky. Úrodnost oblasti symbolizuje např. zlatá hříva ve znaku obce Konárovice („zlatý pruh Polabí“). Zemědělský charakter krajiny je znázorněn jak zelenou tinkturou (Ovčáry, Vlačice, Křesetice, Ratboř, Onomyšl), tak samozřejmě i figurami (obilný klas – Žehušice, Křesetice, Horka I, kde se navíc vyskytuje figura kosy). Specifickým symbolem zemědělství je figura křenu, která se vyskytuje ve znaku obce Hlízov a odkazuje k tradici pěstování této plodiny.
Na krajinu kolem řeky Labe a jejích přítoků odkazuje např. znak obce Vlačice (figura čápa a stříbrné a zelené vlnité břevno – místní rybníky a mokřady), znak obce Záboří nad Labem (figura dubu a žaludu – jednak lesnatost v okolí, tak i mluvící znamení pro řeku Doubravu, modrá tinktura – ústí řeky Doubravy do Labe), znak obce Vrdy (vrbové pruty – stromy typické pro břeh řeky Doubravy).
V zájmovém území Kutnohorsko lze předpokládat více odkazů k historii těžby stříbra a drahých kamenů. Takové symboly se ovšem vyskytují pouze ve znaku obce Křesetice, ve znaku Kutné Hory (figura mlátku a želízka) a Ratboře (figura vybroušeného červeného českého granátu – těžba v okolí obce).
I přes rovinatou krajinu se v několika obecních znacích odkazuje k poloze obce na kopci (právě proto, že je taková poloha pro celou oblast ojedinělá) – Třebonín, Horka I, Suchdol (zelené návrší).
K 1. 9. 2018 má v zájmovém území Kutnohorsko obecní znak 68,3 % obcí (41 z 60 obcí).
Použitá literatura a zdroje
- BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
- DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6, 2, 95–99.
- KRIPPENDORF, K. (2004): Content analysis: an introduction to its methodology. Sage, Thousand Oaks.
- PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. http://www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2018).
- ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
- ŠIFTA, M. (2016): Graphic symbols and local identity: the case of use and perception of municipal emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116, 2, 147–158.
- Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (8. 10. 2018).
Paměť krajiny představuje vztah mezi krajinou a kulturou. Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Také každý obecní znak je jakousi „kronikou“ obce a svým způsobem vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé).