Současný krajinný ráz České Kanady

Charakteristika krajinného rázu | Krajina okolí Starého Města p. Landštejnem

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Krajina České Kanady se vyznačuje svérázným krajinným rázem, z něhož vychází i původně propagační název tohoto území Česká Kanada. Jeho autor, jindřichohradecký rodák Jaroslav Arnošt Trpák, o něm napsal: „Přehlížíte nejromantičtější koutek české země, vlní se terén do kopců a tmaví se lesními porosty, díváte se na nesčetné hladiny nejen velkých rybníků, ale hotových jezer orámovaných hustými lesy. A kamkoliv pohlédnete, všude se lesknou rybníky, široké potoky, točí se řeky, lesnaté kopce řadí se za sebou v nekonečných řadách.“

Modelové pohraniční území jižně od Starého Města není ve srovnání s tímto popisem zase tolik rybničnaté. Absolutiv „nejromantičtější“ je třeba brát s jistou rezervou a nadsázkou, jejímž cílem bylo nastartovat turistický ruch ve 20. letech 20. století. Od té doby se vlivem výše uvedených politických a společenských událostí leccos změnilo, základní přírodní a krajinářské charakteristiky území však zůstávají. Podílí se na nich specifický mírně zvlněný reliéf na žulovém podloží, místy se skalními výchozy hrubozrnné žuly v podobě drobných skalek nebo žokovitých balvanů, jehličnaté lesy s převahou smrku a příměsí borovice a buku.

Na zemědělské půdě převažuje extenzivní využívaní v podobě pastvin. Nedílnou částí krajinného rázu jsou rybníky zasazené do lesních scenérií, solitérní stromy a skupinky stromů a keřů na pastvinách. Charakteristickým znakem jádrového území při hrancích s Rakouskem je jeho minimální zalidnění a jakoby opuštěnost, byť ne absolutní. Antropogenní krajinné prvky, kromě malých a navzájem od sebe vzdálených lidských sídel, reprezentuje poměrně řídká síť zemědělských a lesních cest, ohrady pastvin a nově instalované informační tabule na turisticky značených trasách.