Zemědělský půdní fond
Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák
Zemědělský půdní fond (zemědělská půda) je jedna ze základních kategorií struktury půdního fondu každého území. Dalšími kategoriemi jsou lesní plochy (lesy) a ostatní (zastavěné plochy, vodní plochy, komunikace apod.) Zemědělský půdní fond, tedy souhrn všech zemědělsky využívaných ploch, tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady). Zastoupení jednotlivých složek zemědělského půdního fondu je ovlivněno přírodními podmínkami daného území.
Rozdíly ve vnitřní struktuře půdního fondu, jakož i jeho vývojové proměny, jsou způsobeny jednak přírodními podmínkami daného území, jednak působením člověka, tedy způsobem, jakým dané území využívá. Struktura půdního fondu tak vypovídá o vzájemném vlivu přírodní a socioekonomické sféry v území.
Cíle
Cílem je dokumentovat vývojové změny v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu v modelových územích. Hodnoceny jsou zejména změny v rozloze dvou hlavních kategorií zemědělského půdního fondu, tedy orné půdy a trvalých travních porostů.
Data a metody
Pro hodnocení změn v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu byla použita databáze LUCC Czechia, která byla vytvořena na Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlov v Praze.
Výsledky
Přeměna dominující zemědělské funkce území Prahy (dle dnešního vymezení) v roce 1845 (přes 80 % plochy především na východě území) ukazuje na poměrně značný pokles podílu orné půdy na většině území Prahy Nicméně se i v roce 2010 při administrativních hranicích Prahy vykazuje i přes 60 % území jako orná půda. Vlastní zkoumané území Karlín a Libeň se v současnosti ocitla prakticky uprostřed velkoměsta. Podíl orné půdy samozřejmě výrazně poklesl, a naopak podstatně více než pětinásobně narostla rozloha zastavěných a ostatních ploch. Podíl trvalých travních ploch vzhledem k hustotě zalidnění a tlakem na zainvestovanost území zmenšil na polovinu až třetinu původní rozlohy a na většině území se trvalé travní porosty vykazují do 3 % rozlohy. Přitom podíl lesních ploch přes mimořádnou exponovanost území se mírně zvětšoval a západní polovina Prahy vykazuje lesních ploch na více než 10 % plochy, což je ovlivněno odlišným reliéfem.
Podíl orné půdy na výměře |
Podíl trvalých travních porostů |
Podíl lesních ploch na celkové |
Literatura
- BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
- BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
- Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.