Přeměněná městská krajina: Dynamika krajinné struktury

Praha

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky | Struktura krajiny

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Protikladem k LCF, tedy k plochám, které se změnily (bylo změněno jejich využití), jsou stabilní plochy, které v prvním i druhém sledovaném časovém horizontu měly stejné využití.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití krajiny“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2018) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód. V prostředí software ArcGIS 10.6 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé. Kvůli velkému množství možných kombinací byly v mapě zobrazeny pouze LCF s rozlohou větší než 0,2 km2.

Výsledky

Městská krajina Prahy prošla ve sledovaném období bouřlivým vývojem a masivní urbanizací. Celkem se proměnilo 89 % území. Během sledované doby vznikly čtvrti Karlín a Libeň, tzn. všechny nové zastavěné a ostatní plochy. Převážně vznikly na původně zemědělsky využívaných plochách. Kromě těchto urbanizačních procesů bylo antropogenně podmíněno ještě přemístění koryta Vltavy (změna z vodních na ostatní plochy). Nové trvalé kultury jsou především zahrady rezidenční zástavby a některé další plochy orné půdy se proměnily v plochy lesa.

Dnešní vnitřní město Prahy bylo dříve zemědělskou krajinou. Urbanizace území dramaticky proměnila. Kromě toho vznikly na bývalé orné půdě lesy a bylo přemístěno koryto Vltavy.
Praha - Libeň, Karlín

Tabulka 1 Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností.

LCF

 rozloha (km2) 

 rozloha (% území) 

 rozloha (% LCF) 

orná půda -> ostatní plochy

2,00

25,14

28,13

trvalý travní porost -> ostatní plochy

0,80

10,01

11,20

orná půda -> trvalé kultury

0,76

9,59

10,73

orná půda -> zastavěné plochy

0,72

9,02

10,09

trvalé kultury -> ostatní plochy

0,55

6,95

7,77

orná půda -> lesní plochy

0,53

6,69

7,49

vodní plochy -> ostatní plochy

0,49

6,11

6,84

trvalé kultury -> zastavěné plochy

0,25

3,20

3,58

trvalý travní porost -> zastavěné plochy

0,22

2,80

3,14

 

Literatura