Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Modelové území Kačina leží v geomorfologickém celku VIB-3 Středolabská tabule, podcelku VIB-3B Čáslavská kotlina, okrsku VIB-3B-1 Žehušická kotlina. Čáslavská kotlina je neotektonická poklesová sníženina na jižním okraji křídové České tabule. Na východě je výrazně tektonicky ohraničená zlomovým svahem Železných hor, na jihu a západě (již mimo modelové území) je ohraničení vůči Českomoravské vrchovině méně zřetelné. Geologické podloží tvoří svrchně křídové sedimenty, převážně turonské slínovce a písčité slínovce (opuky), ojediněle se vyskytují staré krystalické horniny (rula, amfibolit), které vyčnívají v podobě suků (Kamajka). Na nich se zachovaly stopy po příbojové činnosti křídového moře – cenomanské slepence s četnými zkamenělinami (Kamajka, Žehušická skalka). Značný podíl zaujímají mladé pokryvné útvary – kvartérní sedimenty v podobě vátých písků nevelké mocnosti, spraší a nivních sedimentů, zejména povodňových hlín, případně štěrkopísků v nivách Labe, Doubravy a Klejnárky. Fluviální štěrkopísky se těžily a dosud těží v pískovně u Žehušic, v malých místních jámových pískovnách se těžily v minulosti váté písky. Kamenolomy byly v minulosti založeny ve výchozech tvrdých krystalinických hornin (rula, migmatit) na Kamajce a Žehušické skalce.

Reliéf je typicky nížinatý, výškové rozdíly do 30 m a na většině území pouze 0-10 m typologicky odpovídají rovině. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 200-239 m. Široké údolní nivy Labe, Doubravy a Klejnárky jen nezřetelně přecházejí do nevýrazných pleistocénních teras. Na více místech se vyskytují polohy vátých písků s nízkými, maximálně několik metrů vysokými písečnými přesypy. Morfologicky nápadný je 10 – 20 m vysoký Kačinský hřbet, tvořený pískovci a na povrchu zvětralými písky, které se na něm v minulosti těžily v několika pískovnách. Kačinský hřbet se táhne od Starého Kolína k jihovýchodu, kde přechází v rovinu u Chotusic. Tvoří rozvodí mezi Klejnárkou a Doubravou.

Modelové území Kačina leží v teplé klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou kolem 9°C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 550-600 mm. Zima je zejména v posledních dekádách vlivem globálního oteplení velmi mírná a krátká, s nestálou sněhovou pokrývkou. Na podzim a v zimě se však vlivem kotlinové polohy vyskytují časté inverze. Léto bývá poměrně dlouhé, slunečné a často suché.

Území leží ve fytogeografickém obvodu České termofytikum, fytogeografický okres 11 Střední Polabí, lesní vegetační stupeň 1 dubový (černýšová dubohabřina podle Neuhäuslové). V údolních nivách tvoří potenciální přirozenou vegetaci střemchová jasenina s mokřadními olšinami, na vátých pískách kostřavová borová doubrava.

V současném vegetačním krytu převládá orná půda, a to i v údolních nivách, které byly až do 19. století využité především jako aluviální louky. V údolních nivách podél Klejnárky a především podél dolní Doubravy se rozkládala v minulosti též řada rybníků, některé o velikosti až 100 ha. Všechny rybníky, až na nepatrné výjimky, zanikly v rozmezí let 1775 – 1850. Aluviální louky se v malé míře zachovaly na severu v údolní nivě podél Labe, dále z historických důvodů v prostoru Kačinské obory a Žehušické obory. Rozptýlené lesní celky se vyskytují jednak na vátých pískách a na Kačinském hřbetu (chudé borové lesy), dále v prostoru Kačinské a Žehušické obory (doubravy a fragmenty lužního lesa) a na severu podél Labe (fragmenty lužních lesů a mokřadních olšin).

V modelovém území se nachází několik maloplošných zvláště chráněných území: přírodní památka Skalka u Žehušic (paleontologická lokalita), přírodní památka Kamajka (paleontologická lokalita), přírodní památka Žehušická obora (krajinářský park s oborovým chovem populace bílých jelenů), přírodní památka Zbyslavská mozaika (geologická a paleontologická lokalita), přírodní památka Kačina (krajinářský park a evropsky významná lokalita pro ochranu ohrožených druhů rostlin a živočichů), přírodní rezervace Na hornické (lužní les, aluviální louky, mokřady mrtvá ramena podél Labe). V jádrovém území je to zejména jedinečná lokalita kolem zámku Kačina – Kačinský park a Kačinská obora na ploše 196 ha, která kromě zařazení do evropské soustavy chráněných území NATURA 2000 je chráněna také jako lesnická genofondová základna 4 druhů původních lesních dřevin (dub letní, olše lepkavá, jasan ztepilý, lípa velkolistá). V modelovém i jádrovém území bylo dále vyhlášeno několik památných stromů včetně památných alejí.

Mapy socioekonomických poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Socioekonomická charakteristika území

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Modelové území Kačina leží ve východní části Středočeského kraje a svým východním okrajem pod Železnými horami zasahuje do kraje Pardubického. Jde o zemědělsky intenzivně využívané území Středo- a Východolabské tabule. Území je velmi intenzivně využívané pro zemědělskou velkovýrobu. Správně pak území patří k ORP Kutná Hora, ORP Čáslav, ORP Kolín a ORP Přelouč.

Obvod obce s rozšířenou působností v jihovýchodní části Středočeského kraje v okrese Kutná Hora v Hornoposázavské pahorkatině a Středolabské tabuli v povodí Vrchlice, Doubravy a Sázavy; na jihu sem zasahuje Vlašimská pahorkatina a na severovýchodě Železné hory. Na jihu sousedí s ORP Vlašim, na západě s ORP Benešov a Říčany, na severu s ORP Kolín a Pardubickým krajem, na východě s ORP Čáslav a krajem Vysočina. Rozloha ORP je 642 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 49 482 (k 1. 1. 2012 to bylo 49 909), hustota zalidnění je poměrně nízkých 78 obyvatel/km2. Protáhlé území zasahuje od Labe až k Sázavě, řidší osídlení je zejména na jihovýchodě. Celkem je v ORP 51 obcí (města Kutná Hora, Suchdol, Uhlířské Janovice a Zruč n. Sázavou, městyse Kácov, Malešov a Rataje nad Sázavou). Správně je území ORP rozděleno na POÚ Kutná Hora, Uhlířské Janovice a Zruč n. S. Tradici má průmysl tabáku (Sedlec u Kutné Hory) a strojírenský průmysl (ČKD Kutná Hora), dřívější obuvnický a potravinářský průmysl je omezován (pivovary). Ze zemědělství významné pěstování ovoce, zeleniny a obilnářství spolu s pěstování cukrovky. Významná je vyjížďka za prací do Kolína a do Prahy, kterou umožňuje dobré spojení na Prahu – železniční tah Havlíčkův Brod – Kolín (nevýhodou je velká vzdálenost mezi nádražím a centrem v Kutné Hoře), silnice I. třídy č. 38 a č. 2. Významný je cestovní ruch a velké množství kulturních památek (městská památková rezervace Kutná Hora, klášter a kostnice Sedlec (UNESCO), zámky Kačina, Zruč n. Sázavou, Kácov, Rataje), rozsáhlé chatové osady v Posázaví a v okolí Vrchlice.

Ve správním obvodu ORP Kutná Hora působí 11 dobrovolných svazků obcí (Mikroregion Kutnohorsko, Mikroregion Posázavský kruh, Dobrovolný svazek obcí Církvice a Nové Dvory – Klejnarka, Mikroregion Zbraslavicko a sdružené obce, Sdružení obcí kutnohorský venkov, Česká inspirace, svazek obcí, Svazek obcí mikroregionu Uhlířskojanovicka a středního Posázaví, Svazek obcí mikroregionu Ledečsko, Mikroregion Želivka, svazek obcí, České dědictví UNESCO a Plynofikace Ledečska – svazek obcí).

Obvod obce s rozšířenou působností Kolín leží ve východní části Středočeského kraje v okrese Kolín na rozhraní Středolabské a Východolabské tabule a Hornoposázavské pahorkatiny na východ zasahují výběžky Železných hor v povodí Labe, Výrovky a Cidliny, na jihu sousedí s ORP Kutná Hora, na západě s ORP Říčany a Český Brod a na severu s ORP Nymburk a Poděbrady, na východě s Královéhradeckým a Pardubickým krajem. Jeho rozloha je 584 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2016 81 499 (k 1. 1. 2012 to bylo 79 026 obyvatel), 69 obcí (města Kolín, Kouřim, Pečky, Týnec nad Labem, Zásmuky, městyse Cerhenice, Červené Pečky, Plaňany). Poměrně hustě osídlená oblast (138 obyvatel/km2), na západě území vliv suburbanizace Prahy (dojížďka za prací). Ze správního hlediska obvody POÚ Kolín, Kouřim, Pečky, Týnec n. L. Jedná se o jeden z největších ORP ve Středočeském kraji. Na Cidlině leží Žehuňský rybník (pozůstatek větší rybniční soustavy v Pocidliní). Významné zemědělství (pěstování cukrovky, obilovin a zeleniny - závlahy). Chemický, strojírenský a potravinářský průmysl zejména v centru ORP; nová investice automobilka TPCA v Ovčárech přitáhla i řadu subdodavatelů (velké zábory kvalitní zemědělské půdy). Významná tranzitní poloha, hlavní železniční tah Praha-Olomouc a Kolín-Havlíčkův Brod, železniční uzly Kolín a Velký Osek, na sever území zashuje dálnice D 11 a osu území tvoří silnice I. třídy 2 a 38, unikátní je zkušební železniční okruh u Velimi. Pro cestovní ruch je významný Kolín (městská památková rezervace) a Kouřim (skanzen).

Ve správním obvodu ORP Kolín působí 13 dobrovolných svazků obcí (Dobrovolný svazek obcí Pečecký region, Svazek obcí – plynofikace Pocidliní, Svazek obcí mikroregionu KOLÍNSKÉ ZÁLABÍ, Svazek obcí mikroregionu Kouřimsko, Svazek obcí mikroregionu Pod Chlumem, Svazek obcí mikroregionu Zásmucko, Svazek obcí NY-KO, Svazek obcí Týnecko, Vodohospodářské sdružení Kolín, Svazek obcí mikroregionu Uhlířskojanovicka a středního Posázaví, „Svazek obcí Jižní Polabí“, Svazek obcí Přeloučska, Svazek obcí - JEKOZ).

Obvod obce s rozšířenou působností Čáslav leží v jihovýchodní části Středočeského kraje v okrese Kutná Hora na pomezí Středolabské tabule a Hornosázavské pahorkatiny a na okraji Železných hor v povodí Doubravy. Na západě sousedí s ORP Kutná Hora, na jihu s krajem Vysočina a na východě a severu s Pardubickým krajem. Rozloha je 274 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 25 470 (k 1. 1. 2012 to bylo 25 095), hustota zalidnění je 93 obyvatel/km2. Celkem 37 obcí (město Čáslav, městyse Bílé Podolí a Žehušice), celý ORP je tvořen obvodem POÚ Čáslav. Periferní území v rámci středních Čech (administrativně patřilo až do roku 1960 do Pardubického kraje) s relativně nízkou hustotou zalidnění (přes 40 % obyvatel žije v sídle ORP). Tranzitní poloha na silnici I/38 a železnici mezi Kolínem a Havlíčkovým Brodem. Vysoký podíl zemědělské půdy (73 % území), řepařství, a ovocnářství. Významný je především potravinářský a chemický průmysl, v poslední době také elektrotechnický. Vojenské letiště Čáslav u obce Chotusice. Řada kulturních a přírodních památek (městská památková zóna Čáslav, zámek Žleby, Žehušická obora, na jihu údolí Sázavy s řadou objektů druhého bydlení).

Ve správním obvodu ORP Čáslav existují 4 dobrovolné svazky obcí (Čertovka, Mikroregion Čáslavsko, Mikroregion Dubina, Rozvoj venkova, Plynofikace Ledečska – svazek obcí). V těchto pěti svazcích je sdruženo 31 obcí ze všech 37 obcí spadajících do správního obvodu ORP.

Území správního obvodu se rozšířenou působnosti Přelouč leží v severozápadní části Pardubického kraje v okrese Pardubice ve Východolabské tabuli na jihozápadě sem zasahují výběžky Železných hor, osu území tvoří řeka Labe. Na východě sousedí s ORP Pardubice na jihu s ORP Chrudim, na západě se Středočeským krajem a na severu s Královéhradeckým krajem. Rozloha je 257 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 25 253 (k 1. 1. 2012 24 648), hustota zalidnění je 99 obyv./km2. Je zde celkem 42 obcí (města Chvaletice, Přelouč, městys Choltice). Obvod ORP se dělí na POÚ Chvaletice a Přelouč. Rozptýlené osídlení, na západě suburbanizační zóna Pardubic, vyjížďka za prací. Zemědělství je intenzivní kromě obilovin, cukrovky také pěstování ovoce a zeleniny (sady na úpatí Železných hor). Výhodná poloha území u hlavního železničního koridoru přispěla k rozvoji průmyslu (strojírenský, elektrotechnický v Přelouči). Tepelná elektrárna Chvaletice (přístav na Labi a loděnice, počátek Labské vodní cesty). Kladrubský hřebčín je národní kulturní památkou, zámek Choltice, Zdechovice se zemědělským muzeem.

Ve správním obvodu ORP Přelouč působí 5 dobrovolných svazků obcí (Svazek obcí Podhůří Železných hor, Svazek obcí Přeloučska, Svazek obcí Týnecko, Heřmanoměstecko, Regionální svazek obcí Bohdanečsko).