Příměstská krajina Prahy: Dynamika krajinné struktury

primestska krajina Prahy

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití území“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2018) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód (viz tab. 1). V prostředí software ArcGIS 10.6 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit, kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé. Kvůli velkému množství možných kombinací byly v mapě zobrazeny pouze LCF s rozlohou větší než 0,2 km2.

Tabulka 1: Třídy krajinného pokryvu a jejich kódy

 Krajinný pokryv

 Legenda 

 Zastavěné plochy

1

 Vodní plochy

2

 Lesní plochy

3

 Orná půda

4

 Trvalý travní porost 

5

 Trvalé kultury

6

 Opuštěná půda

7

 Ostatní plochy

8

Výsledky

Tradiční intenzivně obdělávaná zemědělská krajina na jihovýchod od Prahy se velmi radikálně proměnila v posledních několika desetiletích. Z 10,3 km2 jádrového území se proměnilo 4,5 km2 (44 % území). Nejprve došlo k výstavbě dálnice D1 a po roce 1990 na ní v její blízkosti navázal proces suburbanizace mající za výsledek nárůst ostatních a zastavěných ploch s rezidenční i komerční funkcí. V blízkosti malých zemědělských vesnic tak vyrostly obrovské areály skladů, ale také nová výstavba určená k bydlení.

Tento trend je v LCF patrný ve změnách orné půdy na ostatní plochy (dálnice, sklady, parkoviště…) (2,2 km2) a na zastavěné plochy (komerční i rezidenční suburbanizace) (0,6 km2). Vznikem nových antropogenních struktur se některé části orné půdy staly jen těžko obdělávatelnými, a proto došlo k jejich proměně na trvalé kultury (0,4 km2) a trvalý travní porost (0,2 km2), například v blízkosti nové výstavby nebo dálnice.

Na několika místech pak došlo ke zornění půdy z trvalých travních porostů (0,4 km2).

Přímest Prahy

  Tabulka 2: Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností s rozlohou nad 0,2 km2. 

 LCF

 rozloha (km2) 

 rozloha (% území) 

 rozloha (% LCF) 

 z orné půdy na ostatní

2,23

21,65

49,27

 z orné půdy na zastavěné plochy

0,56

5,41

12,31

 z trvalého travního porostu na ornou půdu 

0,38

3,72

8,47

 z orné půdy na trvalé kultury

0,36

3,46

7,88

 z orné půdy na trvalý travní porost

0,23

2,21

5,02

Literatura