Příměstská krajina Prahy: Místa paměti a paměťové instituce

primestska krajina Prahy

Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

  1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
  • se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
  • nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
  1. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 
  • instituce lokálního významu;
  • instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

 

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Příměstská krajina Prahy

mista pameti Příměstská krajina Prahy zmenseno

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Lokalita

Název expozice

Webové stránky muzea / expozice

Říčany

Muzeum Říčany

http://www.ricany.cz/org/muzeum 

Pyšely

Pyšelské muzeum

http://pysely.cz/index.php?content=article&id=167&group=157&lng=czech 

Jílové u Prahy

Regionální muzeum v Jílovém u Prahy

http://www.muzeumjilove.cz 

 

Výsledky

Zájmové území Příměstská krajina Prahy dnes patří k typickým suburbánním oblastem v okolí hlavního města. Přibližně do 80. let 20. století však měla krajina tohoto území spíše zemědělský ráz. Proměně krajiny zájmového území se dosud přímo nevěnují žádné paměťové instituce. V širším kontextu je možné ji sledovat ve třech muzeích v blízkém okolí a v dokumentech uložených ve Státním okresním archivu Praha – východ.

Všechna muzea znázorněná v mapě obsahují expozice k historii regionu a jednotlivých obcí, ve kterých se nachází. V dalších náplních expozic se však vzájemně velmi odlišují. Říčanské muzeum se věnuje paleontologii, geologii a také historii lesnictví a roli lesa v životech místních obyvatel. Pyšelské muzeum se zabývá drobnými lidovými řemesly a významnými osobnostmi regionu. Muzeum v Jílovém u Prahy pak patří mezi muzea většího, resp. regionálního významu. Prezentuje především historii těžby a zpracování zlata na Říčansku. V neposlední řadě se také věnuje historii trampingu, který se právě v jižním okolí Prahy začal po roce 1918 významně rozvíjet.

Použitá literatura a zdroje