Příměstská krajina Brna: Dynamika krajinné struktury

Příměstská krajina Brna

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky | Struktura krajiny

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Protikladem k LCF, tedy k plochám, které se změnily (bylo změněno jejich využití), jsou stabilní plochy, které v prvním i druhém sledovaném časovém horizontu měly stejné využití.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití krajiny“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2021) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód. V prostředí software ArcGIS 10.8.1 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit, kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé.

Výsledky

Území na jižním okraji Brna se proměnilo na více než polovině území. Došlo především k urbanizaci a zástavbě území. Rozrůstaly se rezidenční i komerční areály, zejména v blízkosti dálnic. To se projevilo jako změna orné půdy a trvalých travních porostů na ostatní plochy, trvalé kultury a zastavěné plochy. Další méně rozlehlé změny měly jak charakter intenzifikace využití (změna na ornou půdu z trvalých travních porostů, trvalých kultur a lesních ploch), tak extenzifikace a zarůstání krajiny, kdy se orná půda měnila na trvalý travní porost, lesní plochy nebo sukcesní vegetaci.
Příměstská krajina Brna

Tabulka 1 Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností.

 LCF větší než 0,1 km2

 Rozloha km2 

 Rozloha % LCF 

 Rozloha % území 

 orná půda -> ostatní plochy

1,10

21,74

11,05

 orná půda -> trvalé kultury

0,92

18,21

9,25

 orná půda -> zastavěné plochy

0,48

9,52

4,84

 trvalý travní porost -> lesní plochy

0,39

7,80

3,96

 trvalý travní porost -> orná půda

0,36

7,14

3,63

 trvalý travní porost -> ostatní plochy 

0,32

6,28

3,19

 orná půda -> trvalý travní porost

0,23

4,59

2,33

 trvalé kultury -> orná půda

0,17

3,35

1,70

 orná půda -> lesní plochy

0,16

3,21

1,63

 orná půda -> sukcesní vegetace

0,13

2,65

1,34

 lesní plochy -> orná půda

0,11

2,10

1,07

 

Literatura