Kulturní památky a památková území

Jakub Jelen

Kulturní památky představují komplex dědictví, reprezentují takové hodnoty a významy vztahující se k minulosti, které mají být chráněny a zachovány i pro budoucí generace. Památková péče se zaměřuje na výzkum památek, jejich identifikaci, ochranu, dokumentaci či správu (Kuča 2018; Harvey 2001; Smith 2006). V mezinárodní rovině se ochraně památek věnuje organizace UNESCO, v Česku pak Národní památkový ústav (NPÚ), který je odbornou organizací státní památkové péče zřizovanou Ministerstvem kultury ČR.

Cíle

Hlavním cílem je poznání památek a památkových území evidovaných v Památkovém katalogu NPÚ, které mají souvislost se sledovanou přeměnou krajiny v jádrových (případně v širších zájmových) územích.

Data a metody

Seznam kulturních památek byl vytvořen na základě podrobné rešerše zdrojů Národního památkového ústavu. Tato instituce vytváří a spravuje tzv. Památkový katalog, který je dostupný na webových stránkách https://www.pamatkovykatalog.cz. Jedná se o relativně nový systém evidence památek obsahující komplexní údaje o jednotlivých objektech, kterých se dotýká zájem památkové péče. Katalog obsahuje základní popisné informace o památkách včetně fotografií a odkazů na umístění památek v katastrální mapě.

Za kulturní památky vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky podle zákona České národní rady o památkové péči č. 20/1987 Sb., nemovitou nebo movitou věc (popřípadě jejich soubor), který je významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Jako památky jsou, pro jejich historické, umělecké, vědecké a technické hodnoty, vnímány projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Památky mohou také mít přímý vztah k významným osobnostem nebo historickým událostem.

Pro potřeby analýzy zájmových území byly z Památkového katalogu účelově selektovány pouze ty památky, které se přímo vztahují k charakterizované přeměně krajiny, tj. odkazují či připomínají specifický historický vývoj společnosti či hodnoty a významy odkazující na specifickou lidskou činnost v dané krajině. V Památkovém katalogu je každá památka textově popsána a zároveň je v něm uveden „popis památkové hodnoty“ určitého objektu. V mapě zobrazené památky byly selektovány na základě údajů obsažených v tomto popisu.

Výběr památek byl prováděn především z toho důvodu, aby došlo k co nejlepšímu vystižení charakteru zkoumané krajiny, jelikož Památkový katalog obsahuje velké množství záznamů, které reprezentují různá historická období či památkové hodnoty. V některých jádrových územích se však památky dokumentující sledovanou změnu krajiny nevyskytovaly, a proto bylo hledání rozšířeno na všechna katastrální území v zájmové oblasti. 

U každé památky je evidováno:

• katalogové číslo,
• název památky,
• katastrální území, ve kterém se památka nachází,
• kategorie památky (drobný objekt, objekt, areál, území),
• datum získání statutu památky a památkové ochrany,
• datum ztráty památkové ochrany,
• typ památkové ochrany (kulturní památka, národní kulturní památka, dědictví),
• anotace (stručný popis),
• lokalizace (GPS souřadnice),
• zdroj dat.

Výsledky

V zájmovém území Brna jsou sledovány přeměněné městské a příměstské krajiny. Tyto krajiny jsou reprezentovány rozmanitými typy kulturních památek, přičemž nejvíce je zastoupena kategorie domů, která reprezentuje významné vily, městské domy, radnice či paláce. Tyto objekty mají zpravidla status kulturních památek, avšak je mezi nimi možné nalézt i jednu památku UNESCO, kterou je Vila Tugendhat. Jedná se o jedno z klíčových děl moderní funkcionalistické architektury, postavené podle projektu Ludwiga Mies van der Rohe z let 1929–1930.

Dále se v zájmovém území vyskytuje velké množství hradů či zámků, církevních i drobných památek. Areály zámků je možné nalézt téměř ve všech katastrálních územích (Prštice, Velké Opatovice, Kuřim, Sokolnice, Velké Němčice, Vranov nad Dyjí, Židlochovice, Rosice u Brna atd.). Zajímavostí je také např. vodní tvrz v katastru Nosislav, což je opevněné vesnické sídlo z období středověku v podobě obytné budovy s patrovou sýpkou. Jedná se o unikátní příklad stavby drobné šlechty, jejíž dějiny sahají až do 14. století.

Mezi církevní památky je možné zařadit např. Biskupský chlapecký seminář, křížové cesty, pohřební kaple a další objekty. Z drobných památek se pak nejčastěji v území vyskytují různé kašny, kamenné kříže, pomníky a památníky.

Objekty v zájmovém území získávaly památkovou ochranu v různých obdobích, značené množství z nich o ni také v minulosti již přišlo.

Použitá literatura a zdroje

• KUČA, K. a kol. (2018): Průvodce po památkách ve správě Národního památkového ústavu. Národní památkový ústav, Praha.
• Národní památkový ústav (2006): Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Národní památkový ústav – ústřední pracoviště, Praha.
• Národní památkový ústav (2015): Památkový katalog. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz
• SMITH, L. (2006): The Uses of Heritage. Routledge, London–New York.
• Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz (online 5. 11. 2018).