Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Polabí, Nymbursko, Rožďalovicko – intenzivně využívaná úrodná zemědělská krajina

Modelové území Rožďalovicka na Nymbursku se nachází v České křídové tabuli, v geomorfologickém celku VIB-3 Středolabská tabule, podcelku VIB-3D Mrlinská tabule, okrsku VIB-3D-2 Rožďalovická tabule. Geologické podloží tvoří svrchně křídové sedimenty, převážně slínovce a jílovce. Křídové horniny jsou překryté mladými kvartérními sedimenty v podobě spraší a fluviálních nivních sedimentů - povodňových hlín v široké nivě Mrliny.

Reliéf je nížinatý, rovinatý nebo jen velmi mírně zvlněný s výškovými rozdíly do 30 m a typologicky odpovídá rovině. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 190-230 m. V širším zájmovém území na jihu u Křince se zvedají dva křídové svědecké vrchy – vyšší a výraznější Chotuc (253 m) a menší Kuncberk (216 m). V rovinatém reliéfu se uplatňují antropogenní formy reliéfu – protipovodňové hráze podél Mrliny, náspy a zářezy železniční trati a silnic, hráze rybníků. Některé z nich mají charakter historických krajinných struktur.

Modelové území Rožďalovicka leží v Polabí v teplé klimatické oblasti T2 s průměrnou roční teplotou kolem 9°C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 550-600 mm. Zima je zejména v posledních dekádách vlivem globálního oteplení velmi mírná a krátká, s nestálou sněhovou pokrývkou. Na podzim a v zimě se vyskytují časté inverze. Léto bývá poměrně dlouhé, slunečné a často suché.

Převládají zde velmi úrodné půdy. Na spraších se na většině území vytvořily černozemě pelické, případně pelozemě, v široké údolní nivě Mrliny černice, na jihu se místy vyskytují pararendziny.

Území leží ve fytogeografickém obvodu České termofytikum, fytogeografický okres 13 Rožďalovická pahorkatina, lesní vegetační stupeň 1 dubový (černýšová dubohabřina podle Neuhäuslové). V údolních nivách tvoří potenciální přirozenou vegetaci střemchová jasenina s mokřadními olšinami.  

V současném využití krajiny a krajinném pokryvu převládá orná půda, a to i v údolních nivách, které byly až do 19. století využité především jako aluviální louky. Aluviální louky se zachovaly nebo byly obnoveny v údolní nivě podél Mrliny a jejího přítoku Hasinského potoka severovýchodně od Rožďalovic. Jádrové území katastrů Pojedy, Žitovlice a většina katastru Rožďalovic je prakticky bezlesé, s naprostou převahou velkých bloků orné půdy, které vznikly již za socialismu a přetrvávají i v současnosti, protože po ekonomické stránce vyhovují zemědělské velkovýrobě a současné těžké mechanizaci. Se zánikem dymokurského i dalších cukrovarů a obecně omezením cukrovarnictví v českých zemích se změnila struktura pěstování plodin. Výrazně ustoupila v celém regionu kdysi hojně pěstovaná cukrová řepa. Stále převládá pěstování obilovin, zvýšil se podíl řepky a kukuřice. V širším zájmovém území se rozkládají poměrně velké lesní celky severně a východně od Rožďalovic. V těchto nížinatých převládá jako hlavní dřevina dub, ale vyskytují se i porosty vysázených jehličnanů borovice a smrku, z listnáčů dále habr, javor, lípa, bříza, osika. Jehličnaté porosty jsou ve špatném zdravotním stavu a usychají. V těchto lesích nebo při jejich okrajích se také vyskytuje několik větších rybníků, které jsou pozůstatkem někdejší rozsáhlejší rybniční soustavy na Rožďalovicku, Dymokursku a Kopidlnsku.

Ryníky mají většinou vyvinuté rákosové litorální porosty a mají kromě hospodářského významu (chov ryb) také značný význam ekologický a přírodoochranný. Lesními komplexy prochází nadregionální biokoridor vymezený v rámci národního ÚSES. Lesní rybníky s rozsáhlými břehovými porosty jsou vymezené jako zvláště chráněná území  - přírodní památka Bučický rybník, Pilský rybník, Holské rybníky, rybník Zrcadlo, Komárovský rybník, polesí Kamensko. Některé z nich byly zařazené i do evropské soustavy chráněných území NATURA 2000. Evropsky významná lokalita (EVL) Dymokursko byla vymezená na ploše 4309 ha k ochraně jasanovo-olšových lužních lesů, dubohabřin, starých acidofilních doubrav, oligotrofních, mezotrofních a eutrofních stojatých vod nížinného stupně. S touto EVL se z větší části překrývá ptačí oblast Rožďalovické rybníky, vyhlášená k ochraně populací motáka pochopa, jeřába popelavého a jejich biotopů. V jádrovém území na katastru Rožďalovice bylo vyhlášeno 7 objektů památných stromů, v k. ú. Žitovlice jeden. Jedná se o duby, jírovce, lípu, buk lesní a jinan dvoulaločný.

Celkově však zejména v krajině jádrového území převládá intenzivní zemědělské využívání a prvořadá produkční zemědělská funkce krajiny s dominancí orné půdy daná příznivými přírodními podmínkami – úrodné půdy, rovinatý reliéf a příznivé klimatické podmínky teplé oblasti s dlouhým vegetačním obdobím.   

Mapy socioekonomických poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Hustota zalidnění v roce 1869	Hustota zalidnění v roce 1950	Hustota zalidnění v roce 2011
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v priméru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v sekundéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v terciéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 1869	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 2011
	Vyjížďka do zaměstnání

Index změny	Index změny

Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika 

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Nymbursko – proměny intenzivního nížinného rolnictví

Modelové území Nymbursko (Rožďalovice, Pojedy, Žitovlice) charakterizované intenzivním nížinným zemědělstvím se nachází v severní části Polabské nížiny severovýchodně od Nymburka v nadmořské výšce mírně nad 200 m n. m. Polohou jde o území na okraji vnitřní periferie na přechodu Polabské nížiny do jen o málo vyšších a částečně zalesněných mírně zvlněných poloh. Osou území je říčka Mrlina s řadou malých přítoků a pravostranných odvodňovacích kanálů. Velmi úrodné půdy se staly základem úspěšného intenzivního zemědělství. Obyvatelstvo bylo až do druhé světové války převážně zaměstnáno v zemědělství, resp. navazujícím agrokomplexu (mlýny, cukrovary, lihovary) část pak od konce 19. století v blízkém průmyslovém Nymburku.

V území proběhla socializace zemědělství po roce 1950. Ta zformovala velká zemědělská družstva (JZD) a vedla k proměně krajiny s mozaikou malých polí oddělených mezemi na krajinu rozsáhlých lánů bez mezí a solitérních stromů či keřů. Druhou zásadní změnou s dopadem na charakter zemědělského využití krajiny byla přeměna JZD na zemědělská družstva vlastníků a procesy restitucí a privatizace po roce 1992. Výsledkem této druhé proměny zemědělského hospodaření byl pokles intenzity zemědělství a opouštění některých nerentabilních provozů a staveb. Zvýšil se význam rostlinné produkce modelového území, poklesl podíl živočišné produkce na hrubé zemědělské produkci, došlo k poklesu produkce mléka, snížil se počet chovaných kusů jak skotu, tak prasat. Ztráta podpory zemědělství ze strany státu měla také za následek uvolnění pracovních sil z agrokomplexu do průmyslu a služeb při zvýšení pracovní vyjížďky do Mladé Boleslavi, Nymburka či Kolína. Z jednoznačně dominující funkce zemědělské nedávné minulosti má dnes modelové území funkci obytně zemědělskou s vysokým podílem vyjíždějících za prací. Venkov se i zde vylidňuje a silně stárne. Hlavním problémem modelové oblasti bude udržení intenzivního zemědělství vzhledem ke stárnutí obyvatelstva a celkovým proměnám zemědělství (omezení produkce cukrovky a výroby cukru, oslabení chovu mléčného skotu a oslabení tradičního ovocnářství aj.). Úřední cena zemědělské půdy se v území pohybuje mezi 5–8 Kč/m², což představuje více než dvojnásobek průměru Česka. Z tohoto důvodu je dosud zemědělství v krajině dominující aktivitou. Index změny mezi lety 1845–2010 se pohyboval od 10 po 40, přičemž největší byl do konce 19. století. Poté je index změny v území velmi nízký, což charakterizuje stabilizovanou krajinu intenzivního zemědělského využití. Trvalé travní porosty v území dlouhodobě ubývaly (celkově o 25–35 %, zastavěné plochy vzrostly od roku 1845 vrostly 3x, v některých částech i více než 4x.

Modelové území s centrem v Rožďalovicích na rozhraní Středočeského a Královéhradeckého kraje leží ve vnitřní periferii, ale v relativní blízkosti větších průmyslových center (Mladá Boleslav, Nymburk, Jičín). I z tohoto důvodu jsou zde pouze 2 subjekty s více jak 10 zaměstnanci a oba se zabývají dřevovýrobou. Existuje zde další řada menších subjektů i v zemědělské výrobě a v lesnictví, které nejsou z metodických důvodů zachyceny. Stejně tak i dva největší subjekty provozující zemědělskou výrobou jsou zaregistrovány mimo modelové území, a proto je statistiky nezachycují.

Území má přírodní předpoklady pro udržení a rozvoj intenzivního zemědělství. Vzhledem ke zformování velkých podniků a rozsáhlých honů vyhovujících těžké technice lze předpokládat naplnění této tradiční funkce území. Klimatická situace a narůstající nedostatek vody v území paradoxně může ovlivnit nutnou proměnu tohoto velkostatkového hospodaření s honbou za rentabilitou a výdělkem. Krajina bude muset být využívána mnohem rozumněji s ohledem na environmetální potřeby. To znamená rozčlenění velkých honů na menší plochy oseté odlišnými plodinami, jejich oddělení křovinami a stromy, a další zásahy v podobě požadavků ochrany přírodních funkcí území (omezené množství umělých hnojiv, limitované a regulované použití chemických prostředků, zvýšení významu biologické ochrany plodin apod.). To znamená, že hluboká znalost tradičního zemědělského využívání úrodné krajiny by měla v budoucnu nahradit současné velkostatkové produktivistické hospodaření. Obnova remízků, linií keřů a stromořadí by měly rozdělit rozsáhlé lány na menší plochy s různorodými plodinami. To bude ovšem velmi náročné a drahé a neobejde se bez patřičných zákonů a podpory ze strany státu.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Problémem byl velký počet ekonomických subjektů především v městských centrech modelových územích (Praha 8 – Karlín a Libeň, nutnost zahrnutí celých území Mostu – Podkrušnohoří, Kladna – Kladensko, Jirkov – Červený Hrádek). Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, maloobchod, bezpečnostní agentury, banky, pojišťovny, reklamní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. V rámci cestovního ruchu byly zahrnuty jen ty subjekty, které mohou mít vliv na krajinu, jako kempy či golfová hřiště. V rámci Prahy se jedná často o centrály ekonomických subjektů (zejména velkoobchody a obchodní zastoupení). Dvě zájmová území nebyla vůbec zahrnuta (Novobystřicko žádný subjekt, Prášily pouze jeden subjekt) a na Nymbursku pak jsou dva subjekty. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Vzhledem k velké roztříštěnosti pak bylo provedeno sloučení do 17 činností. Celkem se nachází v rámci 10 zpracovaných modelových území 241 zařazených ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky (nejvíce na Kladensku – 123, Pokrušnohoří – 105 a zejména v Praze – 310 subjektů).