Místa paměti a paměťové instituce
Martina Tůmová
Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).
Cíle
S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.
Data a metody
Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.
V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.
Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:
- podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
- se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
- nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
- podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují:
- instituce lokálního významu;
- instituce regionálního významu.
V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.
Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Boletice
Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území
|
Lokalita |
Název paměťové instituce |
Webové stránky muzea / expozice |
|
Český Krumlov |
Regionální muzeum v Čes. Krumlově |
|
|
Muzeum Fotoateliér Seidel |
||
|
Prachatice |
Prachatické muzeum |
|
|
Vyšší Brod |
Klášter Vyšší Brod |
|
|
Poštovní muzeum Vyšší Brod |
||
|
Volary |
Městské muzeum Volary |
|
|
Olšina |
Muzeum Olšina |
|
|
Horní Planá |
Rodný dům Adalberta Stiftera |
|
|
Frymburk |
Muzeum Frymburk |
|
|
Zadní Zvonková |
Muzeum J. Urzidila Zvonková |
http://www.sumava.cz/objekt_az/4015-muzeum-j-urzidila-zadni-zvonkova |
|
Chvalšiny |
Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu |
http://www.chvalsiny.cz/obec/muzeum/muzeum-schwarzenberskeho-plavebniho-kanalu |
Výsledky
Prezentaci a interpretaci různých aspektů zájmového území Boletice se věnuje jedenáct paměťových institucí. Ani jedna z nich se obsahem svých expozic nevztahuje přímo ke sledované přeměně krajiny (v důsledku vzniku vojenského újezdu Boletice). Expozice se ale věnují obdobným jevům na jiných místech (např. tématu zaniklých sídel). Vojenský újezd Boletice vznikl v nedávné minulosti, v 50. letech 20. století, a je stále funkční. Pravděpodobně proto jeho přítomnost nemá dosud na náplň expozic významnější dopad.
Muzeem s nejširším významem v zájmovém území je Regionální muzeum v Českém Krumlově, které zahrnuje základní expozice charakterizující celý region. Jednou z poboček tohoto muzea je Muzeum Fotoateliér Seidel, které přináší informace o počátcích fotografie, pohnutém osudu průkopníků tohoto řemesla, a to vše na příkladu česko-rakouského pomezí. K zájmovému území Boletice tak obsahuje mnoho obrazové dokumentace.
Městská muzea – především prachatické a volarské – zahrnují mimo jiné i expozice k obchodním cestám, které spojovaly Čechy s Podunajím (síť těchto cest je např. obecně známá po označením Zlatá stezka). Dále v regionu nalezneme i expozice přibližující některá zaniklá sídla Šumavy nebo místní raritu – Schwarzenberský plavební kanál. Vzdáleně se regionu věnují i expozice ve Vyšším Brodě – Poštovní muzeum a klášter.
Archivní dokumenty jsou pak uloženy především ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově.
Použitá literatura a zdroje
- Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2018)
- DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
- MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
- ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
- Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2018)
- Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2018)
