Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Zaniklá krajina rybniční soustavy na Pardubicku

Modelové území bývalých rybníků na Pardubicku leží v geomorfologické oblasti Východočeské tabule (VI-C), v geomorfologickém celku VIC-1 Východolabská tabule, podcelku VIC-1C Pardubická kotlina, okrsku VIC-1C-1 Královéhradecká kotlina a podokrsku  VIC-1C-1b Opatovická kotlina. Geologické podloží tvoří svrchně křídové sedimenty, převážně slínovce a jílovce spodního a středního turonu a svrchního turonu až koniaku. Křídové horniny jsou překryté fluviálními a eolickými kvartérními sedimenty, především pleistocenními říčními štěrky a písky. Povrch středopleistocénních a mladopleistocénních říčních teras je překrytý sprašovými pokryvy a závějemi, místy s pokryvy a přesypy vátých písků. Nejmladší terasové písky plynule přecházejí do holocénních nivních sedimentů v široké údolní nivě Labe. 

Reliéf jádrového území je absolutně rovinatý v nadmořské výšce 220 – 230 m. V podstatě jediné výškové rozdíly cca do 10 m jsou způsobené antropogenní činností  - těžbou štěrkopísků, a tvoří je těžební jámy opuštěných i aktivních pískoven, případně nahrnuté hromady a valy štěrkopísků a skrývkového materiálu. Větším výškovým rozdílům zabraňuje okamžité zaplavení vytěžených depresí. Antropogenní těžební (geometricky pravidelné vytěžené plochy pískoven), litorální (hráze, příkopy) a případně komunikační (náspy komunikací) tvary reliéfu jsou také nejvýraznějšími a kromě roviny vlastně jedinými viditelnými tvary reliéfu. V širším zájmovém území se na jihovýchodě zvedá nápadný neovulkanický suk Kunětické hory (307 m), na severozápadním okraji širšího zájmového území se velmi pozvolna zvedají mírné svahy Chlumecké tabule do výšky 230 – 250 m nad mořem.

Modelové území leží v Polabí v teplé klimatické oblasti T2 s průměrnou roční teplotou kolem 9°C, průměrný roční úhrn srážek se blíží sumě 600 mm. Zima je zejména v posledních dekádách vlivem globálního oteplení velmi mírná a krátká, s nestálou sněhovou pokrývkou. Na podzim a v zimě se vzhledem ke kotlinové poloze vyskytují časté inverze. Vysoká noční vlhkost vlivem výparu z vodních ploch způsobuje četný výskyt nočních a ranních mlh. Léto bývá poměrně dlouhé a slunečné.

V půdním krytu se střídají kambizemě arenické a kambizemě psefitické vytvořené ze štěrkopísků fluviálních teras, místy až podzoly arenické vytvořené na vátých nebo fluviálních pískách. Na sprašovém pokryvu v severozápadní části širšího zájmového území se vytvořily úrodné hnědozemě modální, případně až černozemě modální. V údolní nivě Labe se vyskytují fluvizemě. V celém zájmovém území se nachází dostatek podzemní vody, která je průběžně celoročně doplňovaná infiltrací. 

Pardubicko leží ve fytogeografickém obvodu České termofytikum, fytogeografický okres 15 Východní Polabí, podokres 15c Pardubické Polabí (podle Skalického a kol.). Přírodní lesní oblast (PLO) 17 Polabí, lesní vegetační stupeň 1 dubový (lipová doubrava až dubohabřina podle Neuhäuslové). V údolní nivě Labe tvoří potenciální přirozenou vegetaci jilmová doubrava. 

V současném využití krajiny a krajinném pokryvu se na místě bývalého velkého rybníka Oplatil a zčásti i na místě bývalého rybníka Čeperka západně a severně od Stéblové a jižně od Čeperky vykytují poměrně rozsáhlé listnaté, nejčastěji dubové lesy. Místy jsou lesy smíšené s borovicí, na písčité půdě se vyskytují i čisté borové porosty. Mimo tyto lesní komplexy a v celém širším zájmovém území převládá orná půda. Trvalé travní porosty v podobě aluviálních luk jsou velmi vzácné, vyskytují se jenom v malých plochách ve vlhčích polohách na okrajích lesa nebo podél vodních toků. V jádrovém území na místě bývalého rybníka Oplatil, mezi Starými Ždánicemi a Stéblovou, zaujímají značnou plochu vodní plochy zatopených pískoven. Severně od nich, vedle ještě aktivní pískovny, vznikla nová průmyslová zóna Čeperka.

V jádrovém území není žádné zvláště chráněné území přírody, protože krajina je několikrát přeměněná člověkem a cenné přírodní ekosystémy se v ní nezachovaly. V širším zájmovém území se u Lázní Bohdaneč nachází národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a rybník Matka. Jedná se o jediný velký zachovaný rybník pardubicko-bohdanečské rybniční soustavy na bývalém pernštejnském panství, který patří zároveň k nejstarším – vznikl již kolem roku 1480. Rezervace chrání vodní plochy s navazujícími rozsáhlými porosty rákosin a slatinnými loukami jako hnízdiště vodního ptactva a stanoviště vzácných slatinných druhů rostlin. Vodní toky mají charakter umělých kanálů s nízkou přírodní hodnotou. Výjimkou je Opatovický kanál, který kromě toho, že představuje významnou historickou technickou památku, za více než 500 let existence v krajině získal také přírodní charakter a tvoří cenný krajinotvorný prvek s vysokou přírodní hodnotou.