Místa paměti a paměťové instituce
Martina Tůmová
Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).
Cíle
S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.
Data a metody
Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.
V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.
Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:
- podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
- se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
- nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
- podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují:
- instituce lokálního významu;
- instituce regionálního významu.
V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.
Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Zahrádky
Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území
Lokalita |
Název expozice |
Webové stránky muzea / expozice |
Zahrádky |
Zámek Zahrádky |
|
Česká Lípa |
5. Vlastivědné muzeum a galerie Česká Lípa |
|
7. Muzeum textilního tisku |
||
6. Archeologické muzeum Šatlava v České Lípě |
||
Nový Bor |
4. Sklářské muzeum Nový Bor |
|
3. Art Glass Museum, Nový Bor |
||
Horní Libchava |
Zámek Horní Libchava |
|
Zákupy |
Eduard Held Muzeum |
|
Kravaře |
Vísecká rychta v Kravařích |
|
Úštěk |
2. Muzeum čertů Úštěk |
|
1. Muzeum pohlednic |
||
Doksy |
9. Památník Karla Hynka Máchy |
|
8. Muzeum Čtyřlístek |
Výsledky
Zájmové území Zahrádky patří mezi typické oblasti přeměněné šlechtické krajiny. Území bylo již v rukou Albrechta z Valdštejna v 17. století, ale i rodu Kouniců v 18. a 19. století, upravováno do podoby komponované krajiny s prvky zámeckých parků a zahrad. Právě dva zámecké areály – Zahrádky (dříve Nový zámek) a Horní Libchava jsou také nejreprezentativnějšími paměťovými institucemi, ale i kulturními památkami, které připomínají tyto proměny celé oblasti. Obsahují tradiční regionální expozice a přibližují tak historii severočeského území v celé šíři. Zámek Zahrádky však po požáru v roce 2009 prochází četnými rekonstrukcemi a v současné době je přístupný pouze při zvláštním příležitostech.
Další expozice, na které návštěvníci v této lokalitě mohou narazit, se šlechtické krajiny netýkají. Zajímavá jsou například: Muzeum textilního tisku, které formou interaktivní expozice včetně možnosti výroby vlastního tiskařského výtvoru, nabízí pohled do historie a současnosti tisku na textil. Textilní výroba i tisk má na Českolipsku velmi dlouhou tradici.
Další je soukromé Muzeum pohlednic v Úštěku, které skýtá unikátní sbírku historických pohlednic regionu. Zajímavá jsou i dvě muzea určená primárně pro děti (Muzeum čertů a Muzeum Čtyřlístek), jež tuto oblast navštíví zejména v letních měsících při výletech k Máchovu jezeru. Máchův kraj nezapomíná ani na svého jmenovce básníka Karla Hynka Máchu, jemuž je v Doksech věnován památník s drobnou expozicí. Při severní hranici zájmového území najdeme také Nový Bor s proslulými expozicemi ke sklářství.
Archivní materiály pro oblast Zahrádek jsou dostupné ve Státním okresním archivu v České Lípě a také v archivních fondech velkostatků, popř. rodinných archivech zmíněných šlechtických rodů (uložené zejména ne Státním oblastním archivu v Litoměřicích).
Použitá literatura a zdroje
- Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2020)
- DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
- MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
- ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
- Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2020)
- Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2020)