Montánní a postmontánní krajina Mostecka

Charakteristika krajinného rázu | Krajina Mostecka

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Mostecko a celé Podkrušnohoří se za socialismu stalo symbolem krajiny totálně zdevastované a přeměněné povrchovou těžbou hnědého uhlí s nejhorším životním prostředím v České republice. Zanikly zde desítky obcí, které musely ustoupit těžbě uhlí, a vznikla úplně nová krajina povrchových dolů, výsypek, tepelných elektráren a těžkého průmyslu. Modelovým příkladem je i jádrové území tvořené katastry zaniklých sídel Souš, Třebušice a Holešice. Do poloviny 19. století to byly čistě zemědělské vesnice, ležící v úrodné zemědělské krajině. Jejich obyvatelé obhospodařovali kromě polí také menší výměru vinic a chmelnic. V okolí bylo několik menších rybníků a také velké Komořanské jezero, které bylo v 1. polovině 19. století vysušeno a přeměněno na zemědělskou půdu. V pánvi v té době již nebyly žádné lesy.

Ve 2. polovině 19. století nastává velký rozvoj těžby uhlí, nejprve v hlubinných a v průběhu 20. století v otevřených povrchových dolech ohromných rozměrů. Zemědělská krajina zde úplně zanikla ve 2. polovině 20. století. Zanikla i lidnatá venkovská sídla Třebušice, Souš a Holešice, která musela ustoupit těžbě hnědého uhlí. Současná krajina je kompletně nově vytvořená. Současně s pokračující povrchovou těžbou hnědého uhlí probíhala a probíhá rekultivace na rozsáhlých vytěžených plochách a výsypkách. V současné době převažuje lesnická rekultivace, tímto způsobem byla zalesněna např. rozsáhlá Kopistská výsypka severně od Souše a Třebušic. V posledních letech se významně uplatňuje také hydrický způsob rekultivace, který spočívá v zaplavení bývalých povrchových lomů vodou. V Podkrušnohoří včetně Mostecka tak vznikla celá řada velkých antropogenních jezer.