Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
V těchto nadmořských výškách překvapivě vysoký podíl historického bezlesí tvoří pole (přičemž naše analýza nezahrnuje zde velmi hojné přirozené bezlesí - rašeliniště). Vysoké zornění nejspíše souvisí s vysokou hustotou osídlení horní oblasti. Po vysídlení Sudet po II. sv. válce byla většina těchto luk obhospodařována pastvou a vznikly zde hodnotné luční porosty. Dominují zde zejména mezofilní horské trojštětové louky s vzácnějšími druhy jako je koprník štětinolistý (Meum athamanticum) nebo violka trojbarevná různobarevná (Viola tricolor subsp. polychroma). Kontinuálními lučními porosty jsou nepřekvapivě zejména podmáčené polohy, které unikly zornění.
Z hojněnších typů vegetace zde najdeme vlhké pcháčové louky (T1.5), vlhká tužebníková lada (T1.6) a střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9). Téměř symetricky rozdělené mezi hlavní historické typy hospodaření jsou podhorské a horské smilkové trávníky (T2.3), které se vyskytují pouze s mírnou převahou na kontinuálních loukách a pastvinách a dále na obou hlavních historických typech land use (v bývalých lesích a na bývalých polích). Ty jsou biotopem řady vzácných druhů (např. prha arnika – Arnica montana, vratička měsíční – Botrychium lunaria, Melichar a Krása, 2009). Rozsáhlá vřesoviště (T8.2) jsou mapována převážně na bývalé lesní půdě. Jsou to oligotrofní stanoviště, která mohla vzniknout sekundárním odlesněním ať již těžbou, pastvou, nebo vypálením. Ač druhově chudé, tyto porosty opět mohou hostit některé vzácné druhy (např. plavuníky – Diphasiastrum sp., Melichar a Krása, 2009). Část odlesnění proběhla relativně recentně v důsledku těžby uranu nebo výstavby sjezdovek, v obou případech najdeme někdy na odlesněných plochách poměrně cenné biotopy.
Mapa 1: Travinná vegetace a vřesoviště podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
veřejné plochy |
vodní plochy a toky |
zahrady |
zástavba |
celková rozloha [m2] |
|
T1.2 |
4,13% |
32,71% |
60,03% |
2,80% |
0,12% |
0,01% |
0,20% |
7380791,1 |
|
T1.3 |
30,20% |
62,14% |
2,38% |
5,28% |
22629,8 |
|||
|
T1.5 |
3,63% |
67,18% |
26,23% |
1,85% |
0,84% |
0,27% |
792067,6 |
|
|
T1.6 |
1,26% |
95,52% |
1,66% |
1,46% |
0,09% |
0,00% |
186982,4 |
|
|
T1.9 |
98,74% |
0,44% |
0,82% |
24866,8 |
||||
|
T1.10 |
36,26% |
55,51% |
1,68% |
0,32% |
6,24% |
3191,0 |
||
|
T2.3 |
23,84% |
38,24% |
35,33% |
1,93% |
0,36% |
0,00% |
0,28% |
729263,6 |
|
T5.5 |
0,09% |
60,63% |
39,29% |
1952,3 |
||||
|
T8.2 |
64,89% |
15,17% |
16,69% |
3,07% |
0,14% |
0,03% |
575787,6 |
|
|
T8.3 |
99,50% |
0,50% |
792,2 |
|||||
|
celkem |
9,11% |
36,27% |
51,56% |
2,65% |
0,21% |
0,00% |
0,20% |
9718324,4 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.
Výsledky: Lesy
Velká většina lesních biotopů se nachází v porostech s kontinuální historií. V rámci mapování biotopů byly mapovány především smrčiny, přesto se většinou jedná o kulturní smrčiny (s vyjímkou rašelinných a podmáčených smrčin a některých porostů v okolí Klínovce) byť často s přirozeným druhovým složením i bylinného patra. Jen malá část smrčin vznikla zarůstáním bývalého bezlesí, zejména luk a pastvin. Naopak listnaté porosty (bučiny a suťové lesy) mají v oblasti velmi často sekundární charakter. Zvláště nápadné je to u květnatých bučín, kde pouze 28% je kontinuálním lesem a podobně jako u suťových lesů se kolem 40% jejich rozlohy vyskytuje na bývalých polích. To je nejspíše dáno historickým obohacením půd živinami.
Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit)
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
veřejné plochy |
vodní plochy a toky |
zahrady |
zástavba |
celková rozloha [m2] |
|
L4 |
41,16% |
14,61% |
38,65% |
5,19% |
0,16% |
0,05% |
0,18% |
1288016,5 |
|
L5.1 |
28,50% |
18,28% |
40,50% |
10,48% |
2,18% |
0,06% |
174248,3 |
|
|
L5.2 |
54,03% |
21,95% |
14,32% |
9,38% |
0,32% |
136552,4 |
||
|
L5.4 |
67,30% |
14,71% |
15,89% |
1,86% |
0,21% |
0,01% |
0,03% |
4353422,2 |
|
L8.1 |
100,00% |
8490,2 |
||||||
|
L9.1 |
87,30% |
11,09% |
0,55% |
0,90% |
0,16% |
12698560,9 |
||
|
L9.2 |
77,12% |
21,23% |
1,16% |
0,35% |
0,13% |
4527767,5 |
||
|
L9.3 |
72,76% |
20,88% |
1,04% |
4,66% |
0,66% |
934890,7 |
||
|
celkem |
78,14% |
14,32% |
5,85% |
1,46% |
0,19% |
0,02% |
0,02% |
24121948,7 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Použitá literatura a zdroje
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
-
Melichar V., Krása P. (2006): Krušné hory – smutné pohoří, Ochrana přírody 6: 2 – 7.
