Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:

• se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
• nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).

2. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 

• instituce lokálního významu;
• instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Jáchymovsko

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Výsledky

Proměnám montánní krajiny Jáchymovska se věnuje velké množství expozic, ať už muzejních či přímo veřejnosti zpřístupněných dolů a štol, které reprezentují paměť místní krajiny prostřednictvím sebe sama. Mezi nejvýznamnější muzea tohoto území patří Muzeum Královská mincovna v Jáchymově, které připomíná dějiny Jáchymova a okolí v celé šíři. Zahrnuje přírodovědné a geologické expozice, bohatou středověkou knihovnu, expozici k jáchymovské těžbě od 16. až po 20. století i těžké období politických vězňů a pracovních táborů. Mezi paměťové instituce v této oblasti dále náleží dvě malá muzea – v Horní Blatné a Abertamech. Obě se věnují přímo hornictví, těžbě rozličných rud v Krušnohoří a zahrnují také dílčí doplňkové expozice k drobným řemeslům (např. paličkování) či mineralogii.

Ostatní montánní památky pak představují samotné doly. Zajímavostí, která však s hornictvím a především dějinami Jáchymovska ve 20. století úzce souvisí, je třídírna uranové rudy, tzv. Věž smrti ve Vykmanově u Ostrova. V ní pracovali političtí vězni odsouzení k nejvyšším trestům, na jednotlivých ze sedmi pater prosévali uranovou rudu přes velká síta bez jakýchkoliv ochranných prvků. Byli tak vystaveni velké dávce radiace prostřednictvím lehce se šířícího prachu z tříděné rudy, většina z nich pak v táboře zemřela. Tato památka společně s pěti dalšími lokalitami na české straně a 17 oblastmi v Sasku byla v létě roku 2019 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Předpokládá se, že zpřístupněné expozice, štoly a doly budou proto do budoucna více modernizovány a připraveny na větší návštěvnost.

V zájmovém území Jáchymovska se kromě expozic přímo spjatých s hornictvím nachází i několik dalších zajímavých míst. Mezi ně patří druhá abertamská expozice rukavičkářství, která přibližuje dnes již méně známé lidové řemeslo. Dále také expozice zaměřené na další krušnohorská odvětví – lázeňství a osobnost Heinricha von Mattoniho, výrobu porcelánu nebo expozice k letecké bitvě nad Krušnohořím. Náboženskou tematiku, ale zároveň i bohatou obrazovou dokumentaci regionu, prezentuje expozice v piaristickém klášteře v Ostrově.

Archivní materiály Jáchymovska jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Plzni, Státním okresním archivu v Karlových Varech nebo příslušných archivních fondech dle studované problematiky. Politické procesy na Jáchymovsku je možné dohledávat i v Archivu bezpečnostním služeb při Ústavu pro studium totalitních režimů.

Použitá literatura a zdroje

• Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2018)
• DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
• MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
• ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
• Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2018)
• Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2018)