Socioekonomická charakteristika
Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů
Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika
Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák
Příměstská krajina Brna: přeměněné městské a příměstské krajiny
Jádrovým územím je brněnské aglomerace na pomezí vysočin a nížin jižní Moravy protékané dvěma většími vodními toky Svratkou a Svitavou. Tyto vodní toky se staly přes úzké a místy až kaňonovité údolí důležitými osami dopravního propojení aglomerace se severním zázemím a dalšími oblastmi. Aglomerace je druhou největší koncentrací obyvatelstva Česka, která postupně svým významem ekonomickým předstihla tradiční centrum Moravy, kterým byla v minulosti Olomouc. Brno má krásný členitý reliéf, který především obytné čtvrti dokázaly využít v rozvoji města v posledním století. Naše modelové území se však týká jižního okraje aglomerace, kde nížinná poloha nabízela výborné podmínky pro výstavbu dopravní infrastruktury nadregionálního významu (železnice, přesun hlavního nádraží, dálnice D1 a D2) ale i intenzivního příměstského zemědělství na kvalitních půdách, bohužel částečně likvidovanými právě dopravní i obytnou zástavbou. V posledních dvaceti letech se zábor kvalitních půd zvětšil i rozsáhlou výstavbou velkokapacitních obslužných zařízení jako jsou nákupní centra, logistická zařízení a sklady. Tento vývoj využití tradiční zemědělské krajiny byl příčinou ztráty sepjetí místních obyvatel s územím, což vedlo k emigraci tradičně orientovaných obyvatel a imigraci obyvatel, nacházejících práci v těchto zařízeních, případně vyjíždějících za prací do jádra aglomerace. Brněnská aglomerace je dominantním centrem nejen pro Jihomoravský kraj, ale v některých funkcích pro celou Moravu a vlastně i celé Česko (Veletržní areál, tradiční Velká cena Brna, Globcentrum aj.).
První písemná zmínka o obci tohoto jména pochází z roku 1289. Velkým dopadem na obec mělo ležení švédských vojsk, které obléhalo Brno, které při odchodu ves zcela zničili. Na obnově se hodně podíleli čeští Němci, a tak se ves přejmenovala na Ober Gerspitz.
Modelové území bylo tradičním dodavatelem kvalitní zeleniny a ovoce pro obyvatele Brna, což do jisté míry platí i dnes díky tradici trhů v centru města. Jde o vinařský subregion Velké Pavlovice, dnes však produkce vína není. Lze tedy říci, že tradiční sepjetí tohoto zázemí a města Brna má svoji tradici a v nových podmínkách se dále prohloubilo. Prvním významným zásahem do tradiční zemědělské krajiny byla výstavba železniční tratě přes Břeclav do Vídně, která umožnila propojení Jádra brněnské aglomerace s centrem monarchie a zároveň umožnila vývoz zemědělských i průmyslových produktů z této oblasti (1839) Rovinatý terén nahrával výstavbě dalších tratí, k východu byl vybudován úsek tratě do Přerova (1867–1870) a do centra těžby uhlí do Rosic (1854–1856). Toto území se stalo díky dobrému rovinatému terénu ideálním místem pro napojení Brna na širší zázemí. Exponovanost tohoto území dokumentuje i skutečnost opakovaného administrativního začleňování území do různých obcí a částí Brna. Druhým významným zásahem do tradičního využívání krajiny byla výstavba dálnice D1 a její napojení na existující dopravní síť v jižní části aglomerace realizované v 70. letech minulého století. Tyto dva důvody podstatně změnily využívání zemědělské půdy, jejíž rozsah se zmenšil. Přibylo naopak ploch zastavěných a neužitků (ostatních). Konečně třetím podstatným zásahem do funkcí a využití krajiny v této části aglomerace byly diskuse o přesunu hlavního brněnského nádraží a jeho nové napojení potřebnými liniemi železnice (snad 2021–2025 asi 35 mld. Kč!). Výsledkem této modernizace brněnské aglomerace je dlouhodobé snižování rozlohy orné půdy velmi kvalitní a dlouhodobě intenzivně využívané zástavbou, a to jak obytnou, tak především obslužnou, která realizuje velmi intenzivní důležité funkce pro celou aglomeraci i širší zázemí Brna.
Nárůst počtu obyvatel v obou obcích je důsledkem výhodné suburbánní polohy v zázemí velkého centra se širokou nabídkou různorodých pracovních příležitostí a široké nabídky služeb. Krajinu zasáhly zcela zásadní procesy přeměny spojené s dobrými přírodními podmínkami pro výstavbu dopravního napojení aglomerace a obslužné výstavby. Předpokládáme, že dosavadní zbytky orné půdy na území Moravan a Horních Heršpic budou během 10–15 let zastavěny jako byla zastavěna v nedávné minulosti území po obou stranách významných komunikací na březích Svratky a Svitavy. Pro zajištění zbytků chráněných území na jejich soutoku je potřeba věnovat maximální pozornost v předpokládané přestavbě rozsáhlých částí zdejší krajiny.
Modelové území a širší okolí Brna velice dobře dokumentuje vliv přírodních podmínek na přechodu z vrchovin do úrodných nížin na efektivnost zemědělského i dalšího hospodaření v krajině. Jen v některých částech na severním okraji aglomerace dokázala výhodná poloha zajistit dostatečný populační růst spojený s obytně vyjížďkovou funkcí některých obcí.
Na jižním okraji Brna se nachází modelové území, jehož jedna část je součástí krajského města (Dolní Heršpice) a druhá leží za jeho okrajem (Moravany) ekonomická struktura obou částí města je však podobná a orientovaná především na obslužnou sféru s pozůstatky zemědělské výroby. Velmi výrazně jsou zastoupena nově vzniklá obchodní a logistická centra umístěná podle hlavních dopravních tepen. Částečně byly přeměněny z bývalých zemědělských areálů a postaveny na kvalitní zemědělské půdě. Suburbanizace a blízkost Brna ovlivnila i ekonomickou skladbu obyvatelstva, převládá dojížďka do centra města. V minulosti bylo zastoupeno kovozemědělství tedy kombinace zaměstnání v průmyslu s drobným zemědělským podnikáním většinou pro vlastní potřebu. V analyzovaném území se nachází celkem 59 subjektů s více jak 10 zaměstnanci. Struktura je poměrně roztříštěna do 12 odvětví, ale převažují služby (doprava a logistika 8, velkoobchod a skladování 19) a stavebnictví 9, tedy celkem 36 subjektů. Z průmyslu jsou zastoupeny především strojírenský a automobilový – 9 z celkem 16 subjektů, 3 podniky se stále zabývají zemědělstvím, ale většina rozsáhlých areálů zemědělské výroby zejména v Moravanech je využívána k jiným účelům (především velkoobchodní a maloobchodní prodejny). Převažují menší a střední zaměstnavatelé největším z nich jsou velkoobchod s květinami Flamengo a stavební firma PS Brno v Dolních Heršpicích (přes 200 zaměstnanců).
Krajina Moravan a Horních Heršpic na jižním okraji Brna v posledních 150 letech byla ovlivněna třemi významnými investicemi, které byly v území, resp. v jeho blízkosti realizovány. Šlo o výstavbu železničního spojení Berlín, Brno, Vídeň (rok 1837), později výstavbu D1 a napojení na místní komunikace a v posledních letech a v budoucnu jde o přesun hlavního brněnského nádraží a jeho napojení na stávající železniční síť. Rozvoj společnosti ovlivnil i nárůst mobility, což se projevilo v podstatném nárůstu každodenního pohybu za prací a škol z území do Brna. Nárůst počtu obyvatel v obou obcích je důsledkem výhodné polohy v zázemí velkého centra se širokou nabídkou různorodých pracovních příležitostí a široké nabídky služeb. Krajinu zasáhly zcela zásadní procesy přeměny spojené s dobrými přírodními podmínkami pro výstavbu dopravního napojení aglomerace a obslužné výstavby.
Vývoj počtu obyvatel 1869–2011 | Vývoj počtu domů 1869–2011 | |
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011 | Struktura ekonomických subjektů 2020 | |
Metodika analýzy ekonomických subjektů
Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).
Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, bezpečnostní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. Dalším problémem může být sídlo subjektu mimo zájmové území, tomu je věnována pozornost v komentářích k jednotlivým územím. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením.
Výstupem za každé území jsou výsečové grafy. Ty ukazují počet a strukturu subjektů, podle zvolených odvětví, které jsou doplněny o textový komentář (předposlední nebo poslední pasáž textu). U některých subjektů muselo dojít ke sloučení do jednotlivých kategorií a vybrány byly velkoobchod a skladovací plochy, autodoprava a logistická a manipulační centra, strojírenství, elektrotechnický a automobilový průmysl, dřevozpracující průmysl, potravinářský průmysl, zemědělská a ostatní činnost, těžba surovin, stavebnictví, výroba a rozvod energií a vody, ostatní a nerozlišený průmysl.
Metodika výpočtu indexu změny
Index změny vyjadřuje, na jakém procentuálním podílu dané územní jednotky došlo ke změnám ve využití ploch. Je definován vztahem
, kde
A1i – rozsah plochy i kategorie v prvém roce hodnocení
A2i – rozsah plochy i kategorie v posledním roce hodnocení
E – celková rozloha dané územní jednotky.
Index nabývá hodnot 0–100. Čím je nižší, tím je krajina dané územní jednotky stabilnější, mezi dvěma časovými horizonty v ní nastaly menší změny v rozloze jednotlivých kategorií. Tento index má vysoké hodnoty především v těch územích, kde došlo k silné urbanizaci či suburbanizaci, velkoplošným zásahům do krajiny (stavba přehrad, lomová těžba uhlí apod.) nebo také v územích silně depopulačních, kde došlo k opouštění orné půdy a poklesu intenzity zemědělského využívání, či dokonce k zániku sídel a zemědělské půdy. Index změny tedy umožňuje pomocí změn rozlohy jednotlivých kategorií dešifrovat intenzitu přeměny krajiny.