Jádrové území		Širší území

Urbanizovaná krajina jižního okraje Brna

Přeměna zemědělské krajiny na novou urbánní zónu na jižním okraji Brna

V rovině na úrodné zemědělské půdě na jižním okraji Brna, v městské části Brno - Modřice, bylo po roce 1990 vybudováno nákupní a zábavní centrum Olympia, které je svou rozlohou 110 000 m² největším komerčním střediskem v moravské metropoli. Komerční obslužná zástavba nahradila do té doby intenzivně zemědělsky využívanou krajinu. Důvodem této změny je výhodná logistická poloha, zejména výborná dopravní dostupnost na křížení dálnic D1 a D2.

Na mapě 1. vojenského mapování z 18. století je vidět venkovská krajina zásadně odlišná od současné urbanizované krajiny. Modřice a Chrlice byly tehdy malé zemědělské vesnice ve feudální venkovské krajině. Západně od Modřic a východně od Chrlic se rozkládala odlesněná polní krajina, na nevelkých kopečcích existovaly vinice. V okolí Moravan (na mapě Morbes) to byla typická zemědělská krajina s převahou polí, ale také s četnými vinicemi na svazích směrem k Nebovidům. Mezi Modřicemi, Chrlicemi, Rebešovicemi a dál na jih k Rajhradu a Vojkovicím jakož i na sever k Brnu v okolí Dolních Heršpic se rozkládala typická nivní krajina v široké nivě tehdy ještě neregulované řeky Svratky s nivními loukami, lužními lesy, meandry a rameny řeky. Jižně od Chrlic byla velká obora či bažantnice (dnes tam dálnice D2 protíná pole), jižně od Modřic velké jezero – rybník v nivě (na mapě lokalita zvaná Rybníky). Podobná nivní krajina se táhla v nivě neregulované Svratky i na sever až ke Komárovu, téměř až pod Špilberg. Právě v tomto prostoru, v nivě při soutoku brněnských řek Svratky a Svitavy, bylo postaveno nákupní a zábavní centrum Olympia.

Na mapě 3. vojenského mapování přibližně o 100 let později, z druhé poloviny 19. století, je řeka Svratka již upravená a napřímená a velká vodní plocha pod Modřicemi (Mödritzer Teich) vysušená. V nivě řeky Svratky již převládají pole, ale vyskytují se tu ještě i četné louky, výrazně ubylo lesních ploch. Řeky Svratka a Svitava jsou již zregulované a jejich soutok je již v dnešní podobě. V soutokové oblasti (dnes dálnice D2 a dálnic křížení D1 x D2) však dosud trvá nivní krajina s mrtvými rameny a nivními loukami. Železniční trati koncem 19. století již existují v dnešních trasách. V okolí Moravan zmizely vinice a rozkládá se tu jen fádní polní krajina, intenzivně využívaná.

Mapa stabilního katastru z let 1825 – 1840 ukazuje jemnou strukturu pásovitých políček a parcel na většině území, louky kolem řeky a na místě bývalého rybníka pod Modřicemi.

Změna krajiny se tedy odehrála v několika fázích:

1) Feudální krajina 18. století se měnila postupnou intentizifikací zemědělství v 19. století, která znamenala výrazný nárůst orné půdy na úkor luk a lesních ploch především v široké nivě řeky Svratky využívající polohu v těsném zázemí Brna. Tato změna a intenzifikace využití země byla umožněná také regulací řeky. Na orné půdě však dlouho zůstávala jemná struktura pásovitých políček. Vinice byly v průběhu 19. století přeměněny převážně na ornou půdu. Po celé 19. století zůstala dominantní produkční zemědělská funkce krajiny.

2) Ve 20. století vlivem blízkosti rychle se rozrůstajícího města Brna se také v příměstských obcích Modřice, Chrlice, Moravany rychle zvyšoval počet obyvatel, rostl počet domů i celková zastavěná plocha na úkor zemědělské půdy. Zvýšila se obytná a dopravní funkce území, dlouho však zůstávala významná i produkční funkce zemědělská. Zajímavostí je, že Modřice i Moravany patřily k brněnskému německému jazykovému ostrovu a až do roku 1945 zde převládalo obyvatelstvo německé národnosti, které bylo po roce 1945 odsunuto.

3) Ve 2. polovině 20. století za socialismu proťala jádrové území páteřní československá dálnice z Prahy do Bratislavy (zde označená D2). Po roce 1990 bylo v logisticky nesmírně výhodné poloze při křížení dálnic D1 a D2 vybudováno komerční nákupní a zábavní centrum Olympia a na něj navazující další obslužná zařízení a komunikace, také modřický technologický park, což rychle a dramaticky zcela změnilo krajinnou strukturu i převládající funkci krajiny směrem k současné dominantní funkci obslužné. Je zde umístěna také čistírna odpadních vod, která obsluhuje velkou část brněnské aglomerace. K další změně došlo také podél dalšího dopravního tahu, Vídeňské ulice (výpadovka z Brna na Vídeň E461) ve východní části katastru Moravan. Moravany jsou typickou zónou a učebnicovým příkladem rezidenční i komerční suburbanizace probíhající v zázemí velkoměsta. Na úrodné zemědělské půdě v tradiční zemědělské krajině vznikla rozsáhlá nová zástavba, rezidenční i komerční, a krajina se dál zastavuje. Mnohde dost chaoticky a úděsně. Typická pro takovou překotnou suburbanizaci jsou ostrá rozhraní bez jakéhokoliv přechodu mezi novou zástavbou a starou venkovskou krajinou. Také se obvykle co nejrychleji něco postaví, ale nemyslí se už na potřebu obslužných zařízení pro člověka nebo pěší pohyb a potřebu pěšího průchodu a napojení cestami do volné krajiny. Ale něco se i povedlo. Jakkoliv nejsem příznivcem a návštěvníkem obchodních megacenter, tak obchodní a zábavní centrum Olympia, druhé největší v Česku, je ohromující i v pozitivním smyslu. Vedle něj je na břehu Svratky zřízený Olympia park jako oddychová zóna hlavně pro rodiče s dětmi, napojený ale i na biocentrum na soutoku Svratky a Svitavy, vzniká zde krajinářský park. Samozřejmostí jsou perfektní cyklostezky, po kterých můžete jet třeba až do Vídně, hojně využívané cyklisty a inline  bruslaři všeho věku. 

Krajina změnila svou funkci, z původní nejdůležitější funkce zemědělsko - produkční je hlavní funkcí dnešní suburbanizované krajiny funkce obslužná, zůstává důležitá funkce rezidenční, nová je funkce sportovní a rekreační a nesměle se na zbytcích přírody prosazuje i funkce přírodoochranná. 

Současná městská a příměstská krajina nese výrazné rysy globalizace.