Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 10. 2019) jsou znázorněny v mapě (obr. 1). Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách na obr. 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu (obr. 2). Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Obr. 1: Znaky obcí v zájmovém území Příměstská krajina Brna

Zdroj dat: Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz); oficiální webové stránky obcí.

Obr. 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Příměstská krajina Brna

Zdroj dat: Obsahová analýza obecních znaků (2021).

Výsledky

Zájmové území Příměstská krajina Brna v projektu Zaniklé krajiny zastupuje území přeměněné městské a příměstské krajiny. Obecní znaky obecně nemohou reflektovat aktuální dynamické proměny urbánní krajiny a jejího rozšiřování se (urbanizace). Mohou v sobě ale uchovávat paměť krajiny minulé a jejích funkcí, které rozrůstání městské zástavby a městských funkcí i do zázemí města předcházely.

V případě moravské metropole Brna je z obecních znaků jasně patrné, že je oblast historicky (ale ve velké míře stále i v současnosti) spojena se zemědělstvím, především pak (stejně jako v mnoha dalších částech širšího regionu jižní Moravy) s vinařstvím. Symboly v obecních znacích odkazující k zemědělskému rázu lokality, které v tomto zájmovém území převažují, jsou v kartodiagramu (obr. 2) reprezentovány žlutou barvou. Zemědělství obecně je nejčastěji symbolizováno zelenou tinkturou/barvou (ve znacích 16 obcí) a figurou radlice (celkem v 7 znacích). Ve znaku moravské Příbrami je kromě radlice i figura obilného klasu, dalšími odkazy k zemědělství jsou ale třeba i zlatá/žlutá tinktura ve znaku Vranova, figura zlaté kosy ve znaku obce Střelice, a pruhy stejné barvy ve znaku Veverské Bítýšky, kde symbolizují lány polí a luk, stejně jako zlatý pruh ve znaku obce Telnice. Nejfrekventovanějšími symboly v celém zájmovém území Příměstská krajina Brna jsou však odkazy k vinařské tradici. Ve znacích několika obcí se objevují společně s obecnou zemědělskou symbolikou, v mnoha dalších případech odkazuje znak obce výhradně k vinařství. Vinařská tradice regionu a samotných lokalit je ve znacích nejčastěji symbolizována figurami vinných hroznů a/nebo révy (celkem ve 25 znacích) a vinařskými nástroji, jako je kosíř, krojidlo nebo vinařský nůž (znázorněny ve 24 znacích). Ve znaku obce Unkovice je vinařství znázorněno zlatým/žlutým břevnem.

S úrodnou krajinou okolí Brna souvisejí i mnohé vodní toky a plochy (v kartodiagramu „modrá“ kategorie). I ty mají v symbolice obcí v zájmovém území své místo. Objevují se odkazy na řeku Svratku (ve znaku obce Holasice symbolizována vlnitým břevnem, ve znaku obce Popovice modrým polcením znaku, ve znaku obce Unkovice modrými pruhy společně s řekou Šatavou, a ve znacích obcí Moravské Knínice, Rajhrad a Rebešovice modrou tinkturou). Ve znaku obce Bílovice nad Svitavou je modrou barvou znázorněna řeka Svitava. Dalším významným tokem v regionu je řeka Jihlava, kterou ve svém znaku modrou barvou zachycující obce Medlov a Pravlov. V symbolice obcí v zájmovém území se vyskytují i další prvky odkazující na mnoho dalších menších lokálních vodních toků a také rybníků. Například zlatý pruh ve znaku obce Kobylnice symbolizuje Zlatý potok. Figura ryby ve znaku obce Ponětovice poukazuje na místní rybník. Tradiční symbol pro vodní tok – modrá tinktura – ve znaku obce Radostice znázorňuje jak říčku Bobravu, tak i mokřady v katastru obce.

Obecní znaky často obsahují i informaci o poloze, ve které se obec nachází („oranžová“ kategorie) a také odkazy k místním krajinným a přírodním specifikům („fialová“ kategorie). Poloha obce na návrší je znázorněna ve znacích obcí Hvozdec (figura trojvrší odkazuje i k místním vrchům Jelení žlíbek a Veveří), Olomoučany (stříbrné trojvrší poukazuje k Drahanské vrchovině a CHKO Moravský kras), Ořechov (zelené návrší a klín symbolizují polohu obce na okraji Bobravské vrchoviny), Popůvky (zelené vrchy symbolizují Českomoravskou vrchovinu a zlatá tinktura zapadající slunce), Prštice (zelené trojvrší značí polohu obce na pomezí Českomoravské vrchoviny a Západních Karpat, a konkrétně pak místní Bobravskou pahorkatinu a Pálavské vrchy). Zlatý hrot ve znaku obce Babice nad Svitavou znázorňuje polohu obce v CHKO Moravský kras, konkrétně pak na Babické plošině. Stříbrné pruhy ve znaku obce Bílovice nad Svitavou symbolizují místní zdravé klima. A červená tinktura ve znaku obce Kobylnice je zajímavým odkazem na blízké Slavkovské bojiště. Z typických přírodních lokálních prvků se ve znacích obcí obecně často vyskytují odkazy k památným stromům. V případě zájmového území Příměstská krajina Brna jsou tímto typem symbolu lipové listy ve znaku obce Babice u Rosic a vrba ve znaku obce Telnice. Figura lípy ve znaku obce Omice znázorňuje přírodní park Bobrava a zdejší výskyt lípy malolisté. Dubová větev ve znaku obce Modřice poukazuje na typický výskyt dubů v místních lesích (Luh a Popovický les), orobinec ve znaku obce Popůvky symbolizuje typickou místní flóru, stejně jako ve znaku obce Tetčice stříbrný květ (lakušník). Figura káněte ve znaku obce Kanice poukazuje na výskyt tohoto ptáka v lokalitě, ale je zároveň i takzvaným mluvícím znamením souvisejícím s názvem obce.

Zejména v severovýchodní části zájmového území se objevují (jinak v rámci zájmového území nečetné) prvky symbolizující lesní porosty („zelená“ kategorie). Ve znaku obce Babice nad Svitavou figury dubového listu a smrku odkazují k místním smíšeným lesům. Lesy znázorňuje i zelená tinktura (která ve většině případů v tomto zájmovém území ale symbolizuje zemědělskou tradici) ve znacích obcí Bílovice nad Svitavou, Kanice, Příbram a Tetčice. Zelená tinktura společně s dubovými listy znázorňuje místní lesy i v případě znaku Olomučan. A podobným symbolem jsou i figury žaludů ve znaku obce Mokrá-Horákov. V obou posledních případech znaky obsahují i figuru sekyry (respektive sekyr), které odkazují také k dřevařské tradici v lokalitě. Dřevařství už spadá do „červené“ kategorie hospodářských symbolů. Tradiční hospodářskou činností v regionu byla také těžba uhlí, kterou symbolizují hornická kladívka ve znaku obcí Babice u Rosic a Kratochvilka a černé kosmé břevno ve znaku obce Popůvky. Černá tinktura a černá břevna společně se symbolem hornických kladívek obsahují také znaky obcí Zastávka a Zbýšov. Mlátek a kopáč ve znaku obce Kanice je odkazem na těžbu vápence. Železářská pec, plameny a ozubené kolo ve znaku Adamova symbolizují tradiční zpracovávání železné rudy. Mlýnské kolo ve znaku obce Bílovice nad Svitavou značí mlynářskou tradici v obci, ryby ve znacích obcí Rebešovice a Žatčany (zde konkrétně okouni) odkazují k rybolovu. Figura kraslice ve znaku Borkovan znázorňuje místní řemeslnou tradici jejich zdobení.

K 1. 10. 2021 má v zájmovém území Příměstská krajina Brna svůj znak 98,8 % obcí (84 z 85 obcí).

Použitá literatura a zdroje

• BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
• DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6(2): 95–99.
• KRIPPENDORF, K. (2004): Content Analysis: An Introduction to Its Methodology. Sage, Thousand Oaks.
• PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2019).
• ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
• ŠIFTA, M. (2016): Graphic Symbols and Local Identity: The Case of Use and Perception of Municipal Emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116(2): 147–158.
• Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (1. 10. 2021).

Paměť krajiny představuje vztah mezi krajinou a kulturou. Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Také každý obecní znak je jakousi „kronikou“ obce a svým způsobem vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé).

Paměť krajiny

• Místa paměti a paměťové instituce
• Symbolika regionů, míst a obcí
• Kulturní památky a památková území

Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:

• se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
• nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).

2. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 

• instituce lokálního významu;
• instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Příměstská krajina Brna

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Výsledky

Přeměněnou městskou a příměstskou krajinu na území Moravy reprezentuje především okolí města Brna. Z původního venkovského a na zemědělství orientovaného území se od poloviny 19. století stala urbanizovaná krajina se zcela jiným způsobem využití. Původní ráz krajiny okolí Brna přibližují regionální instituce jako Technické muzeum v Brně a Moravské zemské muzeum. V nich lze navštívit nejen různorodé expozice vztahující se k dějinám regionu, ale tyto instituce také spravují vybrané památkově chráněné objekty. Technické muzeum zaštiťuje expozice Kovárna v Těšanech nebo Stará huť u Adamova. Moravské zemské muzeum se skládá hned z několika poboček, z nichž největší šíři informací o dějinách regionu podává Dietrichsteinský palác v Brně na Zelném trhu. Nejblíže ve výzkumném projektu sledované problematice má pak Muzeum mlynářského řemesla – Jarošův mlýn u Veverské Bítýšky. V něm se návštěvníci mohou seznámit s fungováním mlýna a mlynářským řemeslem a získají i širší povědomí o zemědělství v tomto regionu.

Zajímavé expozice pak přinášejí i muzea v centru města Brna – např. Městské muzeum v Brně nebo Mendelovo muzeum. V nich je možné zhlédnout expozice věnované brněnským osobnostem a jejich významným počinům, ale i tematice lékárnictví nebo pyrotechniky. V blízkém okolí Brna se nacházejí také dvě instituce se zaměřením na literaturu a písemnictví – Památník Pohádky máje, a především Památních písemnictví na Moravě – které mají regionální význam.

Archivní materiály pro oblast příměstské krajiny Brna lze vyhledat především v největším moravském archivu – Moravském zemském archivu v Brně nebo Archivu města Brna.

Použitá literatura a zdroje

• Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2020)
• DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
• MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
• ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
• Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2020)
• Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2020)