Současný krajinný ráz krajiny vojenského újezdu Libavá

Charakteristika krajinného rázu | Vojenský újezd Libavá

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Současný krajinný ráz plně odpovídá vojenskému způsobu využití území a nese typické rysy militární krajiny, shodné s dalšími vojenskými újezdy České republiky. Patří k nim, s výjimkou jádrového sídla Města Libavá, absence trvalého osídlení, síť účelových vojenských komunikací pro vojenskou techniku, absence hospodářského (zemědělského) využívání odlesněných ploch a naopak jejich využití vojenské, které se projevuje typickým rozježděním terénu těžkou vojenskou technikou, účelová vojenská zařízení jako pozorovatelny, sklady, tankodrom a dělostřelecká střelnice, dopadové plochy střelnic rozryté dělostřeleckými granáty, raná sukcesní stádia vegetace odpovídající opakovaným mechanickým disturbancím povrchu a vegetačního krytu. K tomu přistupuje poměrně vysoká lesnatost území, lesy jsou především smrkové a smíšené s vysokým podílem modřínu a břízy. Na narušených plochách a na okrajích lesů převládají pionýrské světlomilné druhy dřevin  - bříza, vrba jíva a topol osika.

Typický vojenský charakter má i jediné trvale obydlené sídlo Město Libavá s neuspořádanou chaotickou urbanistickou strukturou, vojenskými baráky různého stáří, plechovými ohradami, pohybem vojenské techniky, zvukovou kulisou dělostřelecké palby z nedaleké střelnice a různými zákazovými tabulemi. Příznačné je, že mohutný kostel Povýšení sv. Kříže, který stojí v centru města, je obklopený plechovou ohradou a nepřístupný. Z kulturní krajiny před vznikem militární krajiny zbyly jen jednotlivé bodové artefakty, jako jsou zbytky starých hřbitovů, boží muka, pomníčky nebo pietně obnovené poutní místo Stará Voda se zachovaným kostelem sv. Anny a sv. Jakuba Většího a nedalekou kaplí nad Královskou studánkou.