Kulturní památky a památková území
Jakub Jelen
Kulturní památky představují komplex dědictví, reprezentují takové hodnoty a významy vztahující se k minulosti, které mají být chráněny a zachovány i pro budoucí generace. Památková péče se zaměřuje na výzkum památek, jejich identifikaci, ochranu, dokumentaci či správu (Kuča 2018; Harvey 2001; Smith 2006). V mezinárodní rovině se ochraně památek věnuje organizace UNESCO, v Česku pak Národní památkový ústav (NPÚ), který je odbornou organizací státní památkové péče zřizovanou Ministerstvem kultury ČR.
Cíle
Hlavním cílem je poznání památek a památkových území evidovaných v Památkovém katalogu NPÚ, které mají souvislost se sledovanou přeměnou krajiny v jádrových (případně v širších zájmových) územích.
Data a metody
Seznam kulturních památek byl vytvořen na základě podrobné rešerše zdrojů Národního památkového ústavu. Tato instituce vytváří a spravuje tzv. Památkový katalog, který je dostupný na webových stránkách https://www.pamatkovykatalog.cz. Jedná se o relativně nový systém evidence památek obsahující komplexní údaje o jednotlivých objektech, kterých se dotýká zájem památkové péče. Katalog obsahuje základní popisné informace o památkách včetně fotografií a odkazů na umístění památek v katastrální mapě.
Za kulturní památky vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky podle zákona České národní rady o památkové péči č. 20/1987 Sb., nemovitou nebo movitou věc (popřípadě jejich soubor), který je významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Jako památky jsou, pro jejich historické, umělecké, vědecké a technické hodnoty, vnímány projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Památky mohou také mít přímý vztah k významným osobnostem nebo historickým událostem.
Pro potřeby analýzy zájmových území byly z Památkového katalogu účelově selektovány pouze ty památky, které se přímo vztahují k charakterizované přeměně krajiny, tj. odkazují či připomínají specifický historický vývoj společnosti či hodnoty a významy odkazující na specifickou lidskou činnost v dané krajině. V Památkovém katalogu je každá památka textově popsána a zároveň je v něm uveden „popis památkové hodnoty“ určitého objektu. V mapě zobrazené památky byly selektovány na základě údajů obsažených v tomto popisu.
Výběr památek byl prováděn především z toho důvodu, aby došlo k co nejlepšímu vystižení charakteru zkoumané krajiny, jelikož Památkový katalog obsahuje velké množství záznamů, které reprezentují různá historická období či památkové hodnoty. V některých jádrových územích se však památky dokumentující sledovanou změnu krajiny nevyskytovaly, a proto bylo hledání rozšířeno na všechna katastrální území v zájmové oblasti.
U každé památky je evidováno:
- katalogové číslo,
- název památky,
- katastrální území, ve kterém se památka nachází,
- kategorie památky (drobný objekt, objekt, areál, území),
- datum získání statutu památky a památkové ochrany,
- datum ztráty památkové ochrany,
- typ památkové ochrany (kulturní památka, národní kulturní památka, dědictví),
- anotace (stručný popis),
- lokalizace (GPS souřadnice),
- zdroj dat.
Výsledky
V území Rosicka–Oslavanska je sledována montánní a industriální krajina a její proměny. V jádrovém území se nachází celkem sedm památek, jejichž památkově chráněné hodnoty souvisí se sledovanou změnou. Převážná z nich odkazuje na montánní činnost v oblasti (těžba černého uhlí), jedná se především o pozůstatky důlních areálů (např. těžní věž dolu Simson či těžní věž dolu Kukla). Část památek připomíná životy horníků v hornických koloniích (dům hornické kolonie v obci Zastávka).
Dále je v území možné najít připomínky důlních neštěstí či tragédií nebo významných osobností spjatých se zdejšími doly. Příkladem prvního může být pomník v Oslavanech postavený v roce 1860, který upomíná na katastrofu v dole Františka, při níž téhož roku zemřelo 52 horníků. Jiným příkladem je pak náhrobek Jana Baptisty Müllera (zakladatele zdejších dolů). Tyto drobné památky jsou cenným dokladem historické paměti rosicko-oslavanského důlního revíru.
Všechny objekty v území spadají do kategorie kulturních památek, především se jedná o drobné objekty, jednotlivé stavby (domy) či těžní věže.
Použitá literatura a zdroje
- HARVEY, D.C. (2001) Heritage pasts and heritage presents: Temporality, meaning and the scope of heritage studies. International Journal of Heritage Studies, 7(4): 319–338.
- KUČA, K. a kol. (2018): Průvodce po památkách ve správě Národního památkového ústavu. Národní památkový ústav, Praha.
- Národní památkový ústav (2006): Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Národní památkový ústav – ústřední pracoviště, Praha.
- Národní památkový ústav (2015): Památkový katalog. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz
- SMITH, L. (2006): The Uses of Heritage. Routledge, London–New York.
- Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz (online 5. 11. 2018).
Účelové (zájmové) regiony
Cíle
Tady bude umístěn text, obrázky a tabulky.
Data a metody
Tady bude umístěn text, obrázky a tabulky.
Výsledky
Tady bude umístěn text, obrázky a tabulky.
Použitá literatura a zdroje
Tady bude umístěn seznam použité literatury a zdrojů.
Místa paměti a paměťové instituce
Martina Tůmová
Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).
Cíle
S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.
Data a metody
Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.
V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.
Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:
- podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
- se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
- nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
- podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují:
- instituce lokálního významu;
- instituce regionálního významu.
V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.
Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Rosicko-Oslavansko
Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území
Lokalita |
Název expozice |
Webové stránky muzea / expozice |
Oslavany |
1. naučná stezka permokarbonem |
http://www.oslavany-mesto.cz/zivot%2Da%2Dturistika/d-79058/p1=11577 |
2. Zábavní park Permonium |
||
3. Zámek Oslavany – Muzeum hornictví a energetiky |
||
Zastávka |
Expozice Hornická obec Boží Požehnání – Zastávka |
|
Babice u Rosic |
Muzeum průmyslových železnic |
|
Ivančice |
Muzeum v Ivančicích |
|
Ořechov |
Obecní muzeum Ořechov |
|
Moravský Krumlov |
Městské muzeum a galerie Knížecí dům |
Výsledky
Prezentaci zájmového území Rosicko-Oslavansko se věnuje více různých expozic. Nejvýznamnější z nich, které více či méně zachycují proměnu místní krajiny, představuje osm paměťových institucí uvedených v mapě. V zájmovém území Rosicko-Oslavansko představuje hlavní sledovanou změnu přeměna dříve převážně montánní a industriální krajiny, která byla pro tuto oblast typická přibližně do 80. let 20. století. Hornictví mělo v tomto území dlouholetou tradici, proto je v paměťových institucích připomínáno z různých úhlů pohledu.
Přímo se této problematice věnuje Muzeum hornictví a energetiky na zámku v Oslavanech a expozice v Regionálním informačním centru v Zastávce (u Oslavan). Obě instituce přibližují vývoj hornictví na Rosicko-Oslavansku – od geologických dispozic po seznámení s hornickým řemeslem a životem (nejen) horníků.
Nepřímo se k industriální éře zájmového území vztahuje i Muzeum průmyslových železnic v Babicích u Rosic nebo dvě populárně naučné expozice nacházející se v Oslavanech – naučná stezka permokarbonem, která návštěvníky seznamuje s unikátním geologickým jevem v údolí řeky Oslavy, a zábavní park Permonium v areálu bývalého dolu Kukla (dříve též Nosek). Tento park představuje moderní formu prezentace minulosti pomocí zábavních a interaktivních herních prvků a atrakcí. Region Rosicko-Oslavanska v obecném kontextu představují i okolní lokální muzea, která doplňují prezentaci charakteru regionu prostřednictvím expozic zaměřených na lidová řemesla či významné osobnosti.
Archivní materiály ze státních archivů pro tuto oblast soustřeďují Moravský zemský archiv a Státní oblastní archiv Brno – venkov.
Použitá literatura a zdroje
- Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2018)
- DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
- MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
- ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
- Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2018)
- Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2018)
Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích
Miroslav Šifta
Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.
Cíle
Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.
Data a metody
Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území
Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 9. 2018) jsou znázorněny na mapě 1. Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách 1 i 2 prázdná.
Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.
Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu na mapě 2. Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.
Mapa 1: Znaky obcí v zájmovém území Rosicko-Oslavansko
Mapa 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Rosicko-Oslavansko
Výsledky
Nejčastějším symbolem znaků obcí v zájmovém území Rosicko-Oslavansko je vinařství a s tím související pěstování vinné révy (tyto symboly na mapě 2 spadají do kategorie zemědělství). Vinařství je symbolizováno především figurami – vinařské kosíře se objevují např. ve znaku Moravských Bránic, Silůvek, Trboušan; vinařský nůž je ve znaku obce Biskoupky a Troubsko. Vinná réva jako plodina je také symbolizována nejčastěji figurou (Čučice, Rapotice, Moravské Bránice, Ostrovačice, Zbýšov, Oslavany ad.). Mezi další, často se vyskytující symboly zemědělství, se v regionu objevuje figura
radlice (Babice u Rosic, Dukovany, Lesní Hluboké, Nové Bránice, Ořechov, Příbram, Rapotice, Senorady, Silůvky, Sudice, Zbýšov). Ze zemědělských nástrojů se ve znacích obce Střelice a Nová Ves vyskytuje také figura kosy. Specifickým symbolem je figura výhonku chřestu ve znaku obce Trboušany, kde odkazuje k tradičnímu pěstování této plodiny, která byla dříve i důležitým vývozním artiklem. Červená tinktura ve znaku obce Lesní Hluboké symbolizuje úrodnou půdu.
V regionu Rosicko-Oslavansko se v minulosti těžilo uhlí. Není to tak častým symbolem jako je vinařství (především proto, že hornictví není vnímáno tak pozitivně jako vinařství), přesto je ze symboliky regionu historie těžby uhlí patrná. Figura hornických kladívek je ve znacích obce Zastávka (tam odkazují k těžbě uhlí společně s černým rohem znaku), Zbýšov (společně s černými kosmými břevny), Kratochvilka, Rudka (společně s figurou kumpáče). Černou tinkturou je k těžbě odkazováno ve znacích obce Oslavany, Popůvky (černé kosmé břevno). Do kategorie hospodářská tradice (na mapě 2 červeně) spadá např. ještě symbol stříbrného hrotu ve znaku obce Maršov, který odkazuje k těžbě kaolínu, a figura pece ve znaku obce Lažánky, která symbolizuje zpracování vápence.
Poměrně častými symboly jsou odkazy k poloze obce, většinou na návrší (Omice – vrch Bučín, Ořechov – poloha obce na okraji Bobravské vrchoviny, k té odkazuje také znak obce Prštice, Vysoké Popovice – Křižanská vrchovina, Popůvky – Českomoravská vrchovina).
Z vodních toků je ve znacích vícekrát odkazováno k řece Jihlavě (Biskoupky, Dukovany, Lhánice, Nová Ves, Nové Bránice, Trboušany). Občas obce odkazují k lesnatosti v jejich okolí (zelenou tinkturou např. znak obce Hvozdec, Lesní Hluboké, Lesní Jakubov; figurou stromů znak obce Hvozdec; figurou jelena jako typické zástupce lesní zvěře znak obce Lhánice, Mohelno, Omice). Lípa ve znaku obce Omice odkazuje k přírodnímu parku Bobrava, který je vzácný výskytem lípy malolisté.
K 1. 9. 2018 má v zájmovém území Rosicko-Oslavansko obecní znak 95,3 % obcí (61 z 64 obcí).
Použitá literatura a zdroje
- BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
- DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6, 2, 95–99.
- KRIPPENDORF, K. (2004): Content analysis: an introduction to its methodology. Sage, Thousand Oaks.
- PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. http://www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2018).
- ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
- ŠIFTA, M. (2016): Graphic symbols and local identity: the case of use and perception of municipal emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116, 2, 147–158.
- Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (8. 10. 2018).
Paměť krajiny
Paměť krajiny představuje vztah mezi krajinou a kulturou. Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Také každý obecní znak je jakousi „kronikou“ obce a svým způsobem vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé).