Současný krajinný ráz území chmelařské krajiny Podbořanska
Charakteristika krajinného rázu | Chmelařská oblast Podbořanska
Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie
Zdeněk Lipský
Pro krajinný ráz modelového území Podbořanska je určující reliéf a na něm závislé využití území, které ovlivňuje současný krajinný pokryv/vegetační kryt. Podle reliéfu se území dělí na dva odlišné krajinné celky:
- Rovinatá a zcela odlesněná západní a severozápadní část ležící západně od Blšan a Blšanky, která je součástí Mostecké pánve. Krajina má ráz intenzivně využívané zemědělské výrobní krajiny s jednotvárnými bloky orné půdy na plošinách nebo velmi mírných svazích. Menší chmelnice se vyskytují pouze v široké údolní nivě Blšanky. Fádní krajinu zpestřují závlahové vodní nádrže Očihov a Blšany.
- Východní část východně od Blšan a říčky Blšanky, v níž leží většina jádrového území (Soběchleby, Malá Černoc, částečně Siřem) má ráz členité pahorkatiny s mnohem pestřejším reliéfem i krajinným pokryvem. Krajina je mozaikou orné půdy, chmelnic, smíšených lesíků, zbytků opuštěné půdy, trvalých travních porostů (nově vzniklé pastevní areály), zbytků ovocných sadů, křovinatých porostů nové divočiny na příkrých svazích a v erozních stržích. Charakteristickým rysem krajinného rázu jsou dosud konstrukce chmelnic a vysoké budovy sušáren chmele, z nichž mnohé jsou ovšem opuštěné a rozpadají se. Periferní rysy tohoto území a jeho nedávná historie (odsun německého obyvatelstva) se dobře odrážejí ve vzhledu sídel. Je na nich patrná odlišná architektura obytných budov (statků) i hospodářských budov, množství zpustlých nebo rozpadajících se objektů v sídlech i v krajině, opuštěné a rozpadající se německé hroby na hřbitovech.
