Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Příměstská krajina Brna: přeměněné městské a příměstské krajiny

Jádrovým územím je brněnské aglomerace na pomezí vysočin a nížin jižní Moravy protékané dvěma většími vodními toky Svratkou a Svitavou. Tyto vodní toky se staly přes úzké a místy až kaňonovité údolí důležitými osami dopravního propojení aglomerace se severním zázemím a dalšími oblastmi. Aglomerace je druhou největší koncentrací obyvatelstva Česka, která postupně svým významem ekonomickým předstihla tradiční centrum Moravy, kterým byla v minulosti Olomouc. Brno má krásný členitý reliéf, který především obytné čtvrti dokázaly využít v rozvoji města v posledním století. Naše modelové území se však týká jižního okraje aglomerace, kde nížinná poloha nabízela výborné podmínky pro výstavbu dopravní infrastruktury nadregionálního významu (železnice, přesun hlavního nádraží, dálnice D1 a D2) ale i intenzivního příměstského zemědělství na kvalitních půdách, bohužel částečně likvidovanými právě dopravní i obytnou zástavbou. V posledních dvaceti letech se zábor kvalitních půd zvětšil i rozsáhlou výstavbou velkokapacitních obslužných zařízení jako jsou nákupní centra, logistická zařízení a sklady. Tento vývoj využití tradiční zemědělské krajiny byl příčinou ztráty sepjetí místních obyvatel s územím, což vedlo k emigraci tradičně orientovaných obyvatel a imigraci obyvatel, nacházejících práci v těchto zařízeních, případně vyjíždějících za prací do jádra aglomerace. Brněnská aglomerace je dominantním centrem nejen pro Jihomoravský kraj, ale v některých funkcích pro celou Moravu a vlastně i celé Česko (Veletržní areál, tradiční Velká cena Brna, Globcentrum aj.).

První písemná zmínka o obci tohoto jména pochází z roku 1289. Velkým dopadem na obec mělo ležení švédských vojsk, které obléhalo Brno, které při odchodu ves zcela zničili. Na obnově se hodně podíleli čeští Němci, a tak se ves přejmenovala na Ober Gerspitz.

Modelové území bylo tradičním dodavatelem kvalitní zeleniny a ovoce pro obyvatele Brna, což do jisté míry platí i dnes díky tradici trhů v centru města. Jde o vinařský subregion Velké Pavlovice, dnes však produkce vína není. Lze tedy říci, že tradiční sepjetí tohoto zázemí a města Brna má svoji tradici a v nových podmínkách se dále prohloubilo. Prvním významným zásahem do tradiční zemědělské krajiny byla výstavba železniční tratě přes Břeclav do Vídně, která umožnila propojení Jádra brněnské aglomerace s centrem monarchie a zároveň umožnila vývoz zemědělských i průmyslových produktů z této oblasti (1839) Rovinatý terén nahrával výstavbě dalších tratí, k východu byl vybudován úsek tratě do Přerova (1867–1870) a do centra těžby uhlí do Rosic (1854–1856). Toto území se stalo díky dobrému rovinatému terénu ideálním místem pro napojení Brna na širší zázemí. Exponovanost tohoto území dokumentuje i skutečnost opakovaného administrativního začleňování území do různých obcí a částí Brna. Druhým významným zásahem do tradičního využívání krajiny byla výstavba dálnice D1 a její napojení na existující dopravní síť v jižní části aglomerace realizované v 70. letech minulého století. Tyto dva důvody podstatně změnily využívání zemědělské půdy, jejíž rozsah se zmenšil. Přibylo naopak ploch zastavěných a neužitků (ostatních). Konečně třetím podstatným zásahem do funkcí a využití krajiny v této části aglomerace byly diskuse o přesunu hlavního brněnského nádraží a jeho nové napojení potřebnými liniemi železnice (snad 2021–2025 asi 35 mld. Kč!). Výsledkem této modernizace brněnské aglomerace je dlouhodobé snižování rozlohy orné půdy velmi kvalitní a dlouhodobě intenzivně využívané zástavbou, a to jak obytnou, tak především obslužnou, která realizuje velmi intenzivní důležité funkce pro celou aglomeraci i širší zázemí Brna.

Nárůst počtu obyvatel v obou obcích je důsledkem výhodné suburbánní polohy v zázemí velkého centra se širokou nabídkou různorodých pracovních příležitostí a široké nabídky služeb. Krajinu zasáhly zcela zásadní procesy přeměny spojené s dobrými přírodními podmínkami pro výstavbu dopravního napojení aglomerace a obslužné výstavby. Předpokládáme, že dosavadní zbytky orné půdy na území Moravan a Horních Heršpic budou během 10–15 let zastavěny jako byla zastavěna v nedávné minulosti území po obou stranách významných komunikací na březích Svratky a Svitavy. Pro zajištění zbytků chráněných území na jejich soutoku je potřeba věnovat maximální pozornost v předpokládané přestavbě rozsáhlých částí zdejší krajiny.

Modelové území a širší okolí Brna velice dobře dokumentuje vliv přírodních podmínek na přechodu z vrchovin do úrodných nížin na efektivnost zemědělského i dalšího hospodaření v krajině. Jen v některých částech na severním okraji aglomerace dokázala výhodná poloha zajistit dostatečný populační růst spojený s obytně vyjížďkovou funkcí některých obcí.

Na jižním okraji Brna se nachází modelové území, jehož jedna část je součástí krajského města (Dolní Heršpice) a druhá leží za jeho okrajem (Moravany) ekonomická struktura obou částí města je však podobná a orientovaná především na obslužnou sféru s pozůstatky zemědělské výroby. Velmi výrazně jsou zastoupena nově vzniklá obchodní a logistická centra umístěná podle hlavních dopravních tepen. Částečně byly přeměněny z bývalých zemědělských areálů a postaveny na kvalitní zemědělské půdě. Suburbanizace a blízkost Brna ovlivnila i ekonomickou skladbu obyvatelstva, převládá dojížďka do centra města. V minulosti bylo zastoupeno kovozemědělství tedy kombinace zaměstnání v průmyslu s drobným zemědělským podnikáním většinou pro vlastní potřebu. V analyzovaném území se nachází celkem 59 subjektů s více jak 10 zaměstnanci. Struktura je poměrně roztříštěna do 12 odvětví, ale převažují služby (doprava a logistika 8, velkoobchod a skladování 19) a stavebnictví 9, tedy celkem 36 subjektů. Z průmyslu jsou zastoupeny především strojírenský a automobilový – 9 z celkem 16 subjektů, 3 podniky se stále zabývají zemědělstvím, ale většina rozsáhlých areálů zemědělské výroby zejména v Moravanech je využívána k jiným účelům (především velkoobchodní a maloobchodní prodejny). Převažují menší a střední zaměstnavatelé největším z nich jsou velkoobchod s květinami Flamengo a stavební firma PS Brno v Dolních Heršpicích (přes 200 zaměstnanců).

Krajina Moravan a Horních Heršpic na jižním okraji Brna v posledních 150 letech byla ovlivněna třemi významnými investicemi, které byly v území, resp. v jeho blízkosti realizovány. Šlo o výstavbu železničního spojení Berlín, Brno, Vídeň (rok 1837), později výstavbu D1 a napojení na místní komunikace a v posledních letech a v budoucnu jde o přesun hlavního brněnského nádraží a jeho napojení na stávající železniční síť. Rozvoj společnosti ovlivnil i nárůst mobility, což se projevilo v podstatném nárůstu každodenního pohybu za prací a škol z území do Brna. Nárůst počtu obyvatel v obou obcích je důsledkem výhodné polohy v zázemí velkého centra se širokou nabídkou různorodých pracovních příležitostí a široké nabídky služeb. Krajinu zasáhly zcela zásadní procesy přeměny spojené s dobrými přírodními podmínkami pro výstavbu dopravního napojení aglomerace a obslužné výstavby.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, bezpečnostní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. Dalším problémem může být sídlo subjektu mimo zájmové území, tomu je věnována pozornost v komentářích k jednotlivým územím. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením.

Výstupem za každé území jsou výsečové grafy. Ty ukazují počet a strukturu subjektů, podle zvolených odvětví, které jsou doplněny o textový komentář (předposlední nebo poslední pasáž textu). U některých subjektů muselo dojít ke sloučení do jednotlivých kategorií a vybrány byly velkoobchod a skladovací plochy, autodoprava a logistická a manipulační centra, strojírenství, elektrotechnický a automobilový průmysl, dřevozpracující průmysl, potravinářský průmysl, zemědělská a ostatní činnost, těžba surovin, stavebnictví, výroba a rozvod energií a vody, ostatní a nerozlišený průmysl.

Metodika výpočtu indexu změny

Index změny vyjadřuje, na jakém procentuálním podílu dané územní jednotky došlo ke změnám ve využití ploch. Je definován vztahem

, kde

A_1i – rozsah plochy i kategorie v prvém roce hodnocení

A_2i – rozsah plochy i kategorie v posledním roce hodnocení

E – celková rozloha dané územní jednotky.

Index nabývá hodnot 0–100. Čím je nižší, tím je krajina dané územní jednotky stabilnější, mezi dvěma časovými horizonty v ní nastaly menší změny v rozloze jednotlivých kategorií. Tento index má vysoké hodnoty především v těch územích, kde došlo k silné urbanizaci či suburbanizaci, velkoplošným zásahům do krajiny (stavba přehrad, lomová těžba uhlí apod.) nebo také v územích silně depopulačních, kde došlo k opouštění orné půdy a poklesu intenzity zemědělského využívání, či dokonce k zániku sídel a zemědělské půdy. Index změny tedy umožňuje pomocí změn rozlohy jednotlivých kategorií dešifrovat intenzitu přeměny krajiny.