Libavá

Typologie přírodní krajiny

Dušan Romportl

Cíle

Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky. Jako vhodný prostorový rámec slouží typologie přírodní krajiny vytvořená na základě syntézy klíčových fyzickogeografických faktorů prostředí.

Data a metody

Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr. Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů. Tyto byly následně klasifikovány do konečných typů přírodních krajin.

Výsledky

Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů. Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území. Současně pomáhá interpretovat sledované procesy v krajině modelových lokalit.

TPK 2021

Použitá literatura a zdroje

  • D. ROMPORTL, T. CHUMAN, Z. LIPSKÝ: Typologie současné krajiny Česka, Geografie–Sborník ČGS 118 (1), 16-39.
  • T. Chuman, D. Romportl: Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning 98 (3-4), 200-209.

Libavá

Ochrana přírody

Ochrana přírody | NATURA 2000

Dušan Romportl

Cíle

Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.

Data a metody

Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.

Výsledky

Libavá

Použitá literatura a zdroje

  • AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
  • HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.

Libavá

Historické změny vegetace

Jaroslav Vojta

Cíle

Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.

Data a metody

Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.

Výsledky: Travinná vegetace

Historie luk je velmi podobná jiným podhorským oblastem, značná část vznikla na opuštěné orné půdě (mapa 1). Oproti obvyklému schématu je však nápadné, že tyto porosty byly mapovateli většinou hodnoceny jako kvalitní (graf 1) a na bývalých polích hojně vznikly i oligotrofní porosty jako jsou smilkové trávníky (T2.3) nebo acidofilní trávníky mělkých půd (T5.5, tab. 1). Příčinou je nejspíše delší vývoj zdejších trávníků (zánik orné půdy proběhl nejspíše nedlouho po založení voj. újezdu) v porovnání s obvyklou situací v podhorských oblastech (zánik orné půdy v 90. letech 20. stol.). Orná půda zde také zanikla ještě před masivním nasazením umělých hnojiv a nedošlo tak k eutrofizaci půd. A nakonec některým biotopů mohlo výrazně prospět narušování půdního povrchu vojenskou technikou (to se týká zejména acidofilních trávníků mělkých půd). Pozoruhodné je též, že některé luční biotopy vznikly odlesněním, to je zřetelně důsledek rozšiřování vojenských cvičišť (mapa 1).

Změny vegetace

Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.

 

Změny vegetace

Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

 

 biotop

 lesy

 pastviny a louky 

 pole

 voda 

 ostatní 

 celková rozloha [m2] 

 T1.1

1.3%

23.5%

72.8%

0.0%

2.4%

65223.2

 T1.5

22.8%

57.4%

19.1%

0.0%

0.6%

79088.6

 T1.6

15.3%

43.1%

39.2%

0.1%

2.3%

73552.4

 T1.9

5.8%

48.8%

44.2%

0.0%

1.2%

189980.1

 T2.3

3.3%

24.4%

69.6%

0.0%

2.7%

246393.2

 T5.5

0.0%

37.2%

62.8%

0.0%

0.0%

3698.5

 podíl na celkové rozloze 

7.5%

37.5%

53.1%

0.0%

1.9%

657936

 

Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.

 

Výsledky: Lesy

Lesní biotopy jsou téměř z poloviny na bývalém bezlesí (mapa 2, graf 2). Jako v jiných územích mezi takto vzniklými lesy dominují jasanovo-olšové luhy (L2.2, tab. 2) a dubohabřiny (L3.1, tab.2). Naopak bučiny a suťové lesy jsou kontinuální.

Změny vegetace

 Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2)  na podkladě historického land use.

 

Změny vegetace

Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

 

 biotop

 lesy

 pastviny a louky 

 pole

 voda 

 zahrady 

 ostatní 

 celková rozloha [m2] 

 L2.2

20.5%

55.7%

20.5%

1.5%

0.0%

1.8%

438390.1

 L3.1

0.0%

57.0%

29.3%

0.0%

0.0%

13.6%

13447.9

 L4

100.0%

0.0%

0.0%

0.0%

0.0%

0.0%

30326.6

 L5.1

100.0%

0.0%

0.0%

0.0%

0.0%

0.0%

172833.4

 L5.4

89.1%

10.9%

0.0%

0.0%

0.0%

0.0%

137016.9

 podíl na celkové rozloze 

52.4%

33.7%

11.8%

0.8%

0.0%

1.2%

792014.9

 

Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.

 

Použitá literatura a zdroje

  • Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
  • Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
  • Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
  • Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.

Libavá

NATURA 2000 a konsolidovaná vrstva ekosystémů

Ochrana přírody | NATURA 2000

Dušan Romportl

 

Stránky se připravují.

Libavá

Význam jednotlivých charakteristik krajinného rázu

Charakteristika krajinného rázu | Vojenský újezd Libavá

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Charakteristika krajinného rázu

Význam charakteristiky

Přírodní geomorfologická struktura krajiny – zvlněný pahorkatinný až vrchovinný reliéf

zásadní, určující

Struktura využití krajiny – hrubší mozaika větších lesních ploch a vojensky využívaného sekundárního bezlesí

zásadní, určující

Značná lesnatost území – převážně větší lesní celky smrkových lesů postižených suchem a kůrovcovou kalamitou

zásadní, určující

Vysoký podíl modřínu a dalších světlomilných pionýrských dřevin  - břízy, vrby jívy, osiky a mladších keřových  porostů

významná

Nelesní plochy sekundárního bezlesí zatravněné nebo zarůstající náletovými dřevinami

zásadní, určující

Údolní nivy potoků zarostlé divočinou vrbových houštin, křovin a mokřadních olšin

významná

Neupravená přirozená koryta potoků

doplňující

Mechanicky narušované plochy opakovaně zbavené vegetace pojezdy těžké techniky a dopady granátů na střelnicích

zásadní, určující

Město Libavá jako centrum vojenského újezdu s typickou zástavbou vojenských baráků

zásadní, určující

Mohutný uzavřený kostel Povýšení sv. Kříže v Libavé

doplňující

Větrný mlýn v Libavé

doplňující

Sporadické zbytky paměti staré kulturní krajiny – torza hřbitovů, pomníčky, kříže

doplňující

Poutní místo Stará Voda se zachovaným kostelem sv. Anny a sv. Jakuba Většího a nedalekou kaplí sv. Anny nad Královskou studánkou

významná
  1. Libavá: Krajinný ráz
  2. Libavá: Krajinný ráz
  3. Libavá: Krajinný ráz
  4. Libavá: Krajinný ráz