Zaniklá krajina rybniční soustavy na Pardubicku

Charakteristika krajinného rázu | Zaniklá krajina rybniční soustavy na Pardubicku

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Území zaniklé rybniční krajiny na bývalém pardubickém panství, s jádrovými katastry Čeperka a Stéblová, je typickým příkladem krajiny, jejíž krajinný ráz se proti době, kdy zde vznikla na přelomu 15. a 16. století velkolepá rybniční soustava, zcela proměnil. Rybniční soustava udávala ráz zdejší krajině po většinu 16., 17. a 18. století. Koncem 18. a počátkem 19. století došlo k rychlému masovému rušení většiny rybníků. Důvodem byla intenzifikace zemědělství. V úrodném Polabí byla většina rybníků přeměněna na ornou půdu. Ve 2. polovině 19. století tak byla bývalá rybniční krajina Pardubicka bez vodních ploch, přeměněná na produkční zemědělskou krajinu. Bývalé rybníky připomínaly jenom názvy některých z nich na katastrálních mapách.

Ve 20. století začaly být v území zakládány pískovny, některé z nich vznikly i na místě bývalých rybníků. Po skončení těžby zůstaly některé vytěžené pískovny samovolně zatopené rozsáhlými antropogenními jezery, především na místě bývalých největších rybníků Čeperka a Oplatil. Do krajiny se tak částečně vrátily vodní plochy. Místo dřívějších velkých rybníků, které v krajině dominovaly přibližně po dobu 300 let, jsou to nyní zatopené pískovny. Jejich vodní plocha je ovšem menší, než byla plocha rybníků. Od 20. století dochází také ke zvýšení výměry lesních porostů a snížení výměry zemědělské půdy, což je v souladu s celkovým trendem vývoje české kulturní krajiny.

Proměnila se také funkce krajiny. Rybniční soustava vznikla primárně s cílem chovu ryb, tedy jednoznačně funkce produkční. Vysídlením a zánikem několika vesnic byla oslabena funkce sídelní. S rušením rybníků zanikla produkční funkce rybochovná a prvořadou se v 19. století stala produkční funkce zemědělská. S růstem počtu obyvatel v sídlech dochází v 19. a 20. století také k posílení funkce sídelní. Vznik rozsáhlých antropogenních jezer ve vytěžených pískovnách znamená od 2. poloviny 20. století vznik nové funkce krajiny, a sice funkce rekreační. Tento trend mírně posiluje a trvá i po roce 2000. V tomto nejnovějším období je také novým trendem vznik průmyslových ploch a výrobní průmyslové funkce krajiny v průmyslové zóně Čeperka.