Typologie přírodní krajiny
Dušan Romportl
Cíle
Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky. Jako vhodný prostorový rámec slouží typologie přírodní krajiny vytvořená na základě syntézy klíčových fyzickogeografických faktorů prostředí.
Data a metody
Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr. Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů. Tyto byly následně klasifikovány do konečných typů přírodních krajin.
Výsledky
Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů. Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území. Současně pomáhá interpretovat sledované procesy v krajině modelových lokalit.
Použitá literatura a zdroje
- D. ROMPORTL, T. CHUMAN, Z. LIPSKÝ: Typologie současné krajiny Česka, Geografie–Sborník ČGS 118 (1), 16-39.
- T. Chuman, D. Romportl: Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning 98 (3-4), 200-209.
Ochrana přírody
Dušan Romportl
Cíle
Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.
Data a metody
Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.
Výsledky
Použitá literatura a zdroje
- AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
- HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.
Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru.
Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
Historie travinné vegetace je zde obdobná jako v jiných pahorkatinách. Značný podíl luk (zde dokonce většina) je na bývalých polích (mapa 1, graf 1). Překvapivě velká část luk s touto historií byla hodnocena jako kvalitní (resp. reprezentativní). Tak jako jinde bývají na bývalých polích zejména mezofilní louky jako jsou ovsíkové louky nebo poháňkové pastviny. Na polích však také vzniknul překvapivě vysoký podíl vlhkých pcháčových luk (tab. 1).
Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
voda |
ostatní |
celková rozloha [m2] |
|
T1.1 |
23.6% |
75.8% |
0.6% |
219455.9 |
||
|
T1.3 |
28.7% |
71.3% |
20975.1 |
|||
|
T1.5 |
50.9% |
48.4% |
0.2% |
0.4% |
15721.3 |
|
|
T1.6 |
0.1% |
62.6% |
33.9% |
1.6% |
1.8% |
34192.3 |
|
T3.1 |
42.8% |
55.0% |
0.5% |
0.2% |
1.5% |
9333.1 |
|
T5.5 |
13.4% |
85.8% |
0.9% |
11882.7 |
||
|
podíl na celkové rozloze |
1.3% |
30.1% |
67.6% |
0.2% |
0.7% |
311560.4 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.
Obr. 1: Mozaika lesů a luk, z nichž většina je bývalýmí poli.
Výsledky: Lesy
Převážná většina lesů vznikla na bývalé zemědělské půdě, jako jinde se jedná zejména o dubohabřiny a potoční olšiny a jaseniny. Bučiny jsou většinou kontinuální.
Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2) na podkladě historického land use
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
voda |
ostatní |
Celková rozloha [m2] |
|
L2.2 |
6.3% |
62.1% |
14.0% |
13.2% |
4.4% |
41274.9 |
|
L3.1 |
25.1% |
43.0% |
29.8% |
2.0% |
362997.1 |
|
|
L4 |
66.3% |
26.9% |
6.2% |
0.6% |
35933.1 |
|
|
L5.1 |
67.8% |
11.4% |
20.4% |
0.3% |
205095.5 |
|
|
L5.4 |
68.0% |
8.7% |
23.0% |
0.3% |
52583.1 |
|
|
L8.1 |
22.2% |
14.4% |
63.4% |
95.0 |
||
|
podíl na celkové rozloze |
41.9% |
31.4% |
24.4% |
0.8% |
1.5% |
697978.7 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Obr. 2: Dubohabřina na strmém svahu bývalé pastviny
Použitá literatura a zdroje
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
NATURA 2000 a konsolidovaná vrstva ekosystémů
Dušan Romportl
Cíle
Mapování biotopů představuje jeden z významných podkladů popisu současného stavu prostředí studovaných lokalit. Cílem mapového vyjádření bylo proto poskytnout přehled habitatových poměrů za modelová území.
Data a metody
Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 (dále VMB N2000) je pořizována a pravidelně aktualizována Agenturou ochrany přírody a krajiny. Stejná organizace ve spolupráci s CzechGlobe, v.v.i, také připravila na základě syntézy VMB N2000 a dalších podkladů (ZABAGED, CORINE Land Cover, LPIS, Urban Atlas) unikátní podklad zachycující stav a rozšíření jak přírodních či přírodě blízkých, tak i antropogenně podmíněných ekosystémů. Konsolidovaná vrstva ekosystémů (© AOPK ČR 2013, s využitím dat ZABAGED (© ČÚZK 2012), Corine Land Cover 2006 (© EEA 2006), Urban Atlas 2006 (© EEA 2006), DIBAVOD (© VÚV TGM 2012) byla využita pro znázornění stavu a rozložení ekosystémů v rámci širších zájmových území, Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 pak pro vyjádření detailních habitatových poměrů.
Výsledky
Použitá literatura a zdroje
- AOPK ČR (2013). Konsolidovaná vrstva ekosystémů [elektronická geografická data]. Verze 2013. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Detailní data krajinného pokryvu v 41 definovaných třídách na území ČR.
- LUSTYK, P.; OUŠKOVÁ, V. (2011). Vrstva mapování biotopů a její aktualizace - první možnosti srovnání dat. Ochrana přírody. 66, 4, s. 20-22. ISSN 1210-258X.
Význam jednotlivých charakteristik krajinného rázu
Charakteristika krajinného rázu | Vírská přehrada na Svratce
Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie
Zdeněk Lipský
|
Charakteristika krajinného rázu |
Význam charakteristiky |
|
Členitý reliéf typu vrchoviny až ploché hornatiny s dominantním zaříznutým údolím řeky Svratky |
zásadní, určující |
|
Vodní plocha vodárenské nádrže dlouhá téměř 10 km |
zásadní, určující |
|
Příkré zalesněné stráně nad přehradou se smrkovými a smíšenými lesy a skalními výchozy |
zásadní, určující |
|
Mohutná betonová přehradní hráz |
lokálně zásadní a určující, celkově významná |
|
Masivní zalesněné kopce Horního lesa, Karasínský kopec, Dubovice, Povrchnice a další s převýšením 200 – 300 m nad údolím Svratky |
zásadní, určující |
|
Mozaika lesů, zemědělské půdy, malých vesnic v polohách nad přehradní nádrží |
zásadní, určující |
|
Množství liniových i jiných struktur rozptýlené zeleně |
významná |
|
Vypreparované skalní výchozy nad řekou i nad přehradní nádrží, mnohé opatřené vyhlídkami |
významná |
|
Rozsáhlé bučiny v masívu Karasínského kopce |
významná |
|
Vesnice Vír protáhlá podél řeky v údolí Svratky |
významná |
|
Hluboce zaříznutá údolí přítoků řeky Svratky, především Bystřičky a Rovečínského potoka |
významná |
|
Rekreační objekty individuální rekreace (chaty) na stráních nad Vírem |
doplňující |
|
Skalní ferraty, skalní vyhlídky a ledová stěna ve Víru |
doplňující |
|
Zříceniny hradů Pyšolec, Zubštejn, Auersperk, Dalečín |
doplňující |
|
Kamenice – kamenné snosy, linie a hromady kamení vysbíraného z polí a zarostlé křovinami |
doplňující |
|
Chudobínská borovice – Evropský strom roku 2020 |
významný |
|
Hustá síť značených turistických cest, cyklotras a vodohospodářská naučná stezka podél přehrady |
doplňující |
- Jste zde:
-
Titulní stránka
-
Proměny krajiny a její ochrana
-
Ochrana přírody
-
Modelová území
-
Vírská přehrada
- Proměny krajiny a její ochrana