Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Zaniklá montánní krajina Jáchymovska

Území Jáchymovska s katastry Abertamy a Hřebečná leží v západní části geomorfologického celku IIIA-2 Krušné hory, v geomorfologickém podcelku IIIA-2A Klínovecká hornatina a geomorfologickém okrsku IIIA-2A-2 Jáchymovská hornatina. Geologické podloží tvoří silně zvrásněné metamorfované horniny krušnohorského krystalinika - proterozoické svory a ortoruly a ordovické fylity s vložkami kvarcitů, amfibolitů a žulových porfyrů. Ojediněle se vyskytují průniky hornin neogenního vulkanismu, jako je např. lávový nefelinit na Božídarském Špičáku nebo čedič se sloupcovitou odlučností odkrytý v lomu nad Hřebečnou. Mladší pokryvní útvary mají jen velmi malou mocnost, na Božídarském rašeliništi se vyskytuje několik metrů mocná vrstva rašeliny.

Horský reliéf je v okolí Jáchymova velmi členitý s výškovými rozdíly až 600 m. Úpatí Krušných hor pod Jáchymovem leží ve výšce asi 500 m a nejvyšší hora Klínovec nad Jáchymovem dosahuje 1244 m n.m. Území nad Abertamy a Hřebečnou leží v převládající nadmořské výšce 800 – 1040 m a výškové rozdíly jsou zde menší, cca 150 – 200 m. Potoky stékající z Krušných hor k Ohři vytvářejí hluboká erozní údolí ve tvaru písmene V s příkrými údolními svahy se sklonem 10 - 25°. Tak je tomu v okolí Jáchymova, který leží v hlubokém a úzkém horském údolí, zatímco nad Abertamy a Hřebečnou převládají táhlé mírné svahy se sklonem 2 - 10 °. V nejvyšších rozvodních polohách Krušných hor se potom vyskytují ploché hřbety i zarovnané povrchy s rašeliništi. V jádrovém území se vyskytují četné montánní tvary reliéfu, jako jsou odvaly, haldy a lomy.

Jáchymovsko leží v klimatické oblasti chladné, vrcholové oblasti Krušných hor kolem 1000 m n.m. až v oblasti velmi chladné. Průměrná roční teplota se pohybuje od 5°C do 3°C (podle nadmořské výšky), průměrný roční úhrn srážek dosahuje 700 – 1000 mm, v nejvyšších polohách i více. Zima bývá dlouhá a vyznačuje se trvalou sněhovou pokrývkou, která vytváří dobré podmínky pro zimní sporty. Vrcholové oblasti jsou větrné, na podzim a v zimě bývají časté teplotní inverze.

V půdním krytu převládají kryptopodzoly modální a podzoly, místy rankery jako nevyvinuté půdy, v plochém reliéfu krušnohorských plání pak organozemě (rašelinné půdy).

Fytogeograficky leží Jáchymovsko ve fytogeografickém obvodu České oreofytikum, fytogeografický okres 85 Krušné hory. Nižší okrajová část území pod Jáchymovem na úpatí Krušných patří k mezofytiku, fytogeografický okres 25 Krušnohorské podhůří. Lesy patří do přírodní lesní oblasti (PLO) 1 Krušné hory. Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové by tvořily na svazích květnaté a acidofilní bučiny, ve vyšších polohách přecházející do smrkové bučiny a klimaxových, případně podmáčených smrčin s výskytem horských rašelinišť.

Také v současném využití krajiny a krajinném pokryvu převládají lesy, které jsou dnes téměř výhradně smrkové, jen místy na svazích s vtroušeným bukem. V okolí Abertam a Hřebečné se na rozsáhlých pláních vyskytují také pastviny, které jsou dnes jen velmi extenzivně využívané a místy zarůstají náletem dřevin.

V zájmovém území se nachází rozsáhlá národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, které na ploše 930 ha chrání mimořádně cenný soubor horských rašelinišť, rašelinných luk a horských smrčin s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. V přírodní památce Lom nad Hřebečnou je učebnicová ukázka sloupcovité polygonální odlučnosti čediče.