Kulturní památky a památková území

Jakub Jelen

Kulturní památky představují komplex dědictví, reprezentují takové hodnoty a významy vztahující se k minulosti, které mají být chráněny a zachovány i pro budoucí generace. Památková péče se zaměřuje na výzkum památek, jejich identifikaci, ochranu, dokumentaci či správu (Kuča 2018; Harvey 2001; Smith 2006). V mezinárodní rovině se ochraně památek věnuje organizace UNESCO, v Česku pak Národní památkový ústav (NPÚ), který je odbornou organizací státní památkové péče zřizovanou Ministerstvem kultury ČR.

Cíle

Hlavním cílem je poznání památek a památkových území evidovaných v Památkovém katalogu NPÚ, které mají souvislost se sledovanou přeměnou krajiny v jádrových (případně v širších zájmových) územích.

Data a metody

Seznam kulturních památek byl vytvořen na základě podrobné rešerše zdrojů Národního památkového ústavu. Tato instituce vytváří a spravuje tzv. Památkový katalog, který je dostupný na webových stránkách https://www.pamatkovykatalog.cz. Jedná se o relativně nový systém evidence památek obsahující komplexní údaje o jednotlivých objektech, kterých se dotýká zájem památkové péče. Katalog obsahuje základní popisné informace o památkách včetně fotografií a odkazů na umístění památek v katastrální mapě.

Za kulturní památky vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky podle zákona České národní rady o památkové péči č. 20/1987 Sb., nemovitou nebo movitou věc (popřípadě jejich soubor), který je významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Jako památky jsou, pro jejich historické, umělecké, vědecké a technické hodnoty, vnímány projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Památky mohou také mít přímý vztah k významným osobnostem nebo historickým událostem.

Pro potřeby analýzy zájmových území byly z Památkového katalogu účelově selektovány pouze ty památky, které se přímo vztahují k charakterizované přeměně krajiny, tj. odkazují či připomínají specifický historický vývoj společnosti či hodnoty a významy odkazující na specifickou lidskou činnost v dané krajině. V Památkovém katalogu je každá památka textově popsána a zároveň je v něm uveden „popis památkové hodnoty“ určitého objektu. V mapě zobrazené památky byly selektovány na základě údajů obsažených v tomto popisu.

Výběr památek byl prováděn především z toho důvodu, aby došlo k co nejlepšímu vystižení charakteru zkoumané krajiny, jelikož Památkový katalog obsahuje velké množství záznamů, které reprezentují různá historická období či památkové hodnoty. V některých jádrových územích se však památky dokumentující sledovanou změnu krajiny nevyskytovaly, a proto bylo hledání rozšířeno na všechna katastrální území v zájmové oblasti. 

U každé památky je evidováno:

• katalogové číslo,
• název památky,
• katastrální území, ve kterém se památka nachází,
• kategorie památky (drobný objekt, objekt, areál, území),
• datum získání statutu památky a památkové ochrany,
• datum ztráty památkové ochrany,
• typ památkové ochrany (kulturní památka, národní kulturní památka, dědictví),
• anotace (stručný popis),
• lokalizace (GPS souřadnice),
• zdroj dat.

Výsledky

V zájmovém území Želivka je sledována zatopená kulturní krajina hlubokých říčních údolí. Vzhledem ke stavbě vodní nádrže Želivka se v území nachází minimum kulturních památek. Některé z nich ztratily památkový status právě z důvodu výstavby přehrady. Jedná se např. o barokní zámek s renesančním jádrem z roku 1600 v katastru Dolní Kralovice, který byl zbořený při stavbě vodní nádrže. Ve stejném katastru pak zaniknul také židovský hřbitov, ze kterého však bylo celkem 132 náhrobků bylo přeneseno na židovský hřbitov do Trhového Štěpánova. Stejně tak musel stavbě ustoupit i kostel sv. Jana Křtitele z poloviny 13. století, goticky přestavěný po polovině 14. století. Kostel byl zbořený v roce 1975, avšak byly zachovány fragmenty architektonických prvků a nástěnných maleb. V katastru Bezděkov u Dolních Kralovic pak z velké části zaniknul zatopením empírový park s glorietem a rybníčky.

Z dochovaných památek je možné zmínit hrad v katastru Ledeč nad Sázavou, zemědělský objekt v katastru Studený nebo silniční most v katastru Křivsoudov, který byl postaven roku 1848 z lomového kamene, dnes převážně pokrytého břizolitem.

Použitá literatura a zdroje

• KUČA, K. a kol. (2018): Průvodce po památkách ve správě Národního památkového ústavu. Národní památkový ústav, Praha.
• Národní památkový ústav (2006): Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Národní památkový ústav – ústřední pracoviště, Praha.
• Národní památkový ústav (2015): Památkový katalog. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz
• SMITH, L. (2006): The Uses of Heritage. Routledge, London–New York.
• Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz (online 5. 11. 2018).