Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 10. 2019) jsou znázorněny v mapě (obr. 1). Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách na obr. 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu (obr. 2). Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Obr. 1: Znaky obcí v zájmovém území Liberecko

Obr. 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Liberecko

Výsledky

Zájmové území Liberecko je zařazeno do analýz projektu Zaniklé krajiny pro svou přeměněnou městskou a příměstskou krajinu, postindustriální krajinu, potažmo tedy urbánní a industriální krajinu Liberce a jeho okolí. Takové změny krajiny se ve znacích obcí obecně neobjevují často. Liberecko není výjimkou. V heraldice jsou běžně upřednostňovány historické a tradiční symboly, které jsou vnímané pozitivně a reprezentují obec v dobrém světle. V symbolice obcí na Liberecku je několik odkazů k tradičním hospodářským činnostem. Mezi další prvky v pestré symbolice obcí na Liberecku patří symboly hornatosti a lesnatosti okolí, krajinných dominant a specifik jednotlivých lokalit nebo také vodních toků.

Pro region, především v minulosti, typickou hospodářskou činností (na obr. 2 červeně) je sklářství. Sklářská tradice a sklářské hutě jsou znázorněny ve znaku Bedřichova figurou sklářských kleští a modrou tinkturou (barvou) jako symbolem pro sklo, ve znaku Janova nad Nisou pak také sklářskými kleštěmi. Ve znaku obce Janův Důl květ lnu odkazuje k lnářství. Ve znaku obce Jeřmanice tkalcovský člunek s nití symbolizuje tkalcovskou tradici. Historická tradice těžby barevných kovů je znázorněna ve znaku Chrastavy (překřížené hornické škrabky) a Kryštofova údolí (hornická kladívka). Ve znaku Janova nad Nisou mlýnské kolo odkazuje k tradičnímu mlýnu, ryby ve znaku Nové Vsi k rybolovu na vodní nádrži Mlýnice a beraní hlava v témže znaku k původnímu ovčínu. Ojedinělým symbolem jsou lyže ve znaku Bedřichova odkazující k místní lyžařské tradici. Figura růžence ve znaku Mníšku je jednak takzvaným mluvícím znamením, ale odkazuje také k tradiční výrobě růženců v obci. Zelená tinktura ve znaku Pulečného symbolizuje štípaní břidlice a také lesnatost okolí. Sekery ve znaku Oldřichova v Hájích jsou odkazem k dřevorubectví.

Lesnatost krajiny (v kartodiagramu zeleně) na Liberecku je kromě výše zmíněných hospodářských symbolů, které souvisejí s lesy především jako se zdrojem, symbolizována zelenou tinkturou ve znaku obcí Bedřichov, Janův Důl, Jeřmanice, Josefův Důl a Pulečný. Ve znaku Oldřichova v Hájích je kromě zelené i figura smrku. Smrky jsou odkazem k okolním lesům i ve znaku Janova nad Nisou. Ve znaku Bílého Kostela nad Nisou je ale zelená tinktura symbolem místních luk – jde tedy spíš o prvek odkazující k zemědělské tradici (na obr. 2 žlutě). Vzhledem k charakteru krajiny zájmového území Liberecko nejsou odkazy k zemědělské činnosti v jejich znacích četné. Jsou jimi ještě figury obilných klasů ve znaku Sychrova a figura brány ve znaku Stráže nad Nisou, která symbolizuje historický zemědělský dvůr.

Hojně je symbolizována také hornatost krajiny, respektive poloha jednotlivých obcí (na obr. 2 oranžově). Bílé (v heraldice stříbrné) návrší ve znaku Janova Dolu znázorňuje zasněžené Jizerské hory, stejně jako stříbrná tinktura ve znaku Bedřichova (v témže znaku modrá tinktura symbolizuje zdravé horské klima). Polohu obcí na návrší odrážejí znaky Jablonce nad Nisou (zelený vrch), Stráž nad Nisou (zelené návrší), Rádlo (zlaté návrší). Okolní kopcovitou krajinu znázorňuje také trojvrší ve znaku obce Janův Důl. Zelený klín ve znaku Josefova Dolu symbolizuje polohu obce v zalesněném horském údolí. Způsob založení obce vyklučením značí sekery ve znaku obce Proseč pod Ještědem.

Trojvrší ve znaku obce Šimonovice znázorňuje umístění obce v kopcovité krajině, ale je i odkazem ke konkrétním blízkým vrchům Javorník, Rašovka a Hluboká. Jasně znázorněna je ve znacích obcí Proseč pod Ještědem a Světlé pod Ještědem ze symbolického hlediska také nejvýznamnější hora regionu – Ještěd. V obou znacích je Ještěd symbolizován hrotem připomínajícím tvar hory doplněný i vrcholovou stavbou horského hotelu a vysílače. Ještěd je patrný i v jinak velmi neobvyklém (a nutno podotknout, že v heraldicky naprosto nesprávně vyvedeném) znaku Rychnova u Jablonce nad Nisou. Tento znak, který je ztvárněný jako obraz zdejší krajiny, obsahuje další krajinné prvky – laň jako příklad typické fauny, stromy, keře a louky.

Dále se objevují prvky symbolizující lokální typickou flóru – ve znaku obce Mníšek tisová větvička, jasan ve znaku obce Proseč pod Ještědem, černý bez ve znaku Kryštofova Údolí (kde je mluvícím znamením značícím původní německý název obce – Holundergrund). Figura vranky obecné ve znaku obce Pulečný znázorňuje výskyt tohoto specifického druhu ryby a zároveň je také mluvícím znamením. Dalšími v rámci heraldiky obecně obvyklými symboly v kategorii krajinné a přírodní prvky (v kartodigramu fialově) jsou odkazy na památné stromy. Ve znaku Světlé pod Ještědem lipové listy symbolizují památné lípy na návsi (které souvisejí i s osobností Karolíny Světlé). Ve znaku Dlouhého Mostu symbolizují místní Císařskou alej javorové listy, lipové listy v témže znaku odkazují k lokalitě U tří lip.

Ve znaku Dlouhého Mostu symbolika kříže připomíná hatěný most překlenující zdejší mokřiny (jde tedy také zároveň o mluvící znamení) a křížení roštu sv. Vavřince, patrona zdejšího barokního kostela, nejvýznamnější historické památky obce. Kostel jako krajinná dominanta je jasnou figurou zobrazen i ve znaku Bílého Kostela nad Nisou (také mluvící znamení). Ve znaku Zdislavy symbolizuje místní kostel beránek (atribut sv. Jana Křtitele, kterému je zdislavský kostel zasvěcen). Další krajinné dominanty jsou znázorněné ve znacích obcí Janov nad Nisou (rozhledna) a Frýdštejn (stejnojmenný hrad).

Nejvýznamnějším tokem regionu je řeka Nisa. K Nise odkazuje bílé (stříbrné) břevno ve znaku Bílého Kostela nad Nisou, vlnité polcení znaku Janova Dolu a zobrazena je i ve znaku Jablonce nad Nisou. Z dalších vodních toků (na obr. 2 modře) se ve znacích obcí na Liberecku objevují symboly říčky Ploučnice (vlnité břevno ve znaku Janova Dolu), Mohelky (zobrazena ve znaku Rychnova u Jablonce nad Nisou), Ještědského potoka (modrá tinktura ve znaku Křižan). Modrá tinktura ve znaku obce Dlouhý Most znázorňuje místní mokřiny, modré pole ve znaku Nové Vsi odkazuje k říčce Jeřici i k vodní nádrži Mlýnice. Netypicky žlutě (zlatě) je symbolizován potok protékající Pulečným, protože jde o znázornění barvy jeho písčitého dna. Ve znaku Zdislavy je vlnité břevno odkazem k původnímu německému názvu obce odvozeného od polohy sídla na vodoteči.

K 1. 10. 2020 má v zájmovém území Liberecko obecní znak 93,6 % obcí (29 z 31 obcí).

Použitá literatura a zdroje

• BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
• DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6(2): 95–99.
• KRIPPENDORF, K. (2004): Content Analysis: An Introduction to Its Methodology. Sage, Thousand Oaks.
• PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2019).
• ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
• ŠIFTA, M. (2016): Graphic Symbols and Local Identity: The Case of Use and Perception of Municipal Emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116(2): 147–158.
• Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (1. 10. 2020).