Čáslavsko: Místa paměti a paměťové instituce

Boletice Klet

Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

  1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
  • se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
  • nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
  1. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 
  • instituce lokálního významu;
  • instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

 

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Čáslavsko

mista pameti Boletice zmenseno

 

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Lokalita

Název expozice

Webové stránky muzea / expozice

Čáslav

1. Městské muzeum a knihovna Čáslav

http://muzeumcaslav.cz 

2. Muzeum zemědělské techniky Čáslav (NZM)

http://www.nzm.cz 

Kolín

Regionální muzeum v Kolíně

http://www.muzeumkolin.cz 

Kačina

Muzeum českého venkova - zámek Kačina

https://www.kacina.cz 

 

Výsledky

Zaniklé krajině rybničních soustav na Čáslavsku se přímo nevěnují žádné dohledané muzejní expozice. Území Čáslavska je reprezentováno především expozicemi k zemědělství – tvořenými pobočkami Národního zemědělského muzea v Čáslavi i na zámku Kačina. Historií regionu (zejména období středověku), osobnostmi i drobnými lidovými řemesly této oblasti se zabývá Městské muzeum v Čáslavi. To nejvíce přibližuje dnešní charakter a minulé proměny Čáslavska a jeho historický vývoj. Tento region vzdáleně také přibližuje Regionální muzeum v Kolíně, a to představením minulosti regionu nebo i expozicemi zaměřenými na lidovou architekturu.

Do zájmového území Čáslavska územně spadají i expozice v Kutné Hoře, které se věnují montánnímu dědictví Kutnohorska nebo samotnému městu Kutná Hora jako lokalitě zapsané v seznamu kulturního dědictví UNESCO. Tyto expozice se však přímo nevztahují k proměně krajiny Čáslavska, proto v mapě nejsou zobrazeny (viz zájmové území Kutná Hora).

Archivní dokumenty k tomuto zájmovému území nalezneme ve Státním oblastním archivu v Kutné Hoře. K proměně krajiny vlivem zániku rybniční soustavy je pak možné studovat také staré mapy, především I. vojenské mapování, které je dostupné na internetu.

Použitá literatura a zdroje