Zlatohorská vrchovina: Dynamika krajinné struktury

Zlatohorská vrchovina

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky | Struktura krajiny

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Protikladem k LCF, tedy k plochám, které se změnily (bylo změněno jejich využití), jsou stabilní plochy, které v prvním i druhém sledovaném časovém horizontu měly stejné využití.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití krajiny“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2021) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód. V prostředí software ArcGIS 10.8.1 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit, kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé.

Výsledky

Vybrané území v Nízkém Jeseníku se proměnilo na necelé polovině své rozlohy (45 %). V území došlo především k přeměně orné půdy na trvalý travní porost a lesní plochy. Využití krajiny se tak extenzifikovalo a docházelo k zarůstání krajiny lesními plochami, a to i na trvalých travních porostech a ostatních plochách. Lesy přibývaly zejména dále od sídel ve vyšších polohách, v zázemí obcí se změnila otevřená zemědělská krajina a především v samotných intravilánech sídel se pak trvalý travní porost a orná půda měnily na ostatní antropogenní plochy – většinou zpevněné.
Zlaté Hory

Tabulka 1 Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností.

 LCF větší než 0,2 km2

 Rozloha km2 

 Rozloha % LCF 

 Rozloha % území 

 orná půda -> trvalý travní porost

6,32

41,25

18,67

 orná půda -> lesní plochy

5,88

38,36

17,36

 trvalý travní porost -> lesní plochy

0,73

4,77

2,16

 ostatní plochy -> lesní plochy

0,47

3,05

1,38

 trvalý travní porost -> ostatní plochy 

0,36

2,36

1,07

 orná půda -> ostatní plochy

0,32

2,11

0,95

 

Literatura