Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Modelové území zaniklé či zanikající hornické krajiny Rosicka-Oslavanska se nachází v geomorfologické oblasti IID Brněnská vrchovina. Jádrové území leží v geomorfologickém celku IID-1 Boskovická brázda, podcelku IID-1A Oslavanská brázda, okrsku IID-1A-7 Zbýšovská pahorkatina. Na severu u Zastávky zasahuje do jádrového území od Rosic geomorfologický okrsek IID-1A-6 Rosická kotlina a jižně od Padochova od Ivančic geomorfologický okrsek IID-1A-8 Ivančická kotlina. Oslavanská brázda, v níž leží jádrové území, je na východě i na západě zřetelně tektonicky ohraničena sousedními jednotkami: na východě zasahuje do širšího zájmového území geomorfologický celek IID-2 Bobravská vrchovina, podcelek IID-2B Lipovská vrchovina, na západě geomorfologická oblast Českomoravská vrchovina se svým celkem IIC-5 Křižanovská vrchovina, podcelek IIC-5A Bítešská vrchovina.

Geologické podloží jádrového území v Oslavanské brázdě tvoří permokarbonské a neogenní sedimenty (jílovité břidlice, jílovce, arkózy, slepence, droby). Významný kvartérní pokryv představují spraše a sprašové hlíny na plošinách a mírných svazích a fluviální sedimenty v údolních nivách. V širším zájmovém území západně od Oslavanské brázdy na okrajích Českomoravské vrchoviny (Bítešská vrchovina) převládají metamorfované krystalické břidlice (ortoruly, migmatity, granulit, místy hadce). V širším území východně od Oslavanské brázdy (Bobravská vrchovina) tvoří skalní podloží hlubinné vyvřeliny brněnského plutonu (žula, granodiorit). V permokarbonských sedimentech Oslavanské brázdy se vyskytují sloje černého uhlí, které byly těženy v Rosicko-oslavanském revíru a byly příčinou vzniku zdejší montánní krajiny.

Reliéf Zbýšovské pahorkatiny v jádrovém území (katastry Zbýšov u Oslavan, Babice u Rosic, Zastávka, Padochov, Oslavany) má typologicky charakter ploché, místy až členité pahorkatiny v převládající nadmořské výšce 300-400 m. Reliéf Ivančické kotliny na jihu je nižší (nadmořská výška 200-300 m), odlesněný a s výjimkou údolí řeky Oslavy málo členitý, podobně jako reliéf Rosické kotliny severně od řeky Bobravy. V území se vyskytují četné antropogenní tvary reliéfu jako haldy, odkaliště a další pozůstatky již ukončené těžby černého uhlí.

Oslavanská brázda je na západní i východní straně zřetelně ohraničena okrajovými svahy Českomoravské vrchoviny a Bobravské vrchoviny. Jejich převýšení nad brázdou dosahuje 50-100 m.

Modelové území Rosicko-Oslavansko leží v teplé klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou 8 až 9°C, podle starší klimatické klasifikace Quitta na přechodu mezi klimatickou oblastí teplou T2 a mírně teplou MT11. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 500-550 mm, území leží ve srážkovém stínu a zejména v létě trpí suchem. Zima je mírná s nestálou sněhovou pokrývkou, léto je poměrně dlouhé a často suché. Na podzim a v zimě se vlivem kotlinové polohy vyskytují četné inverze.

Území leží ve fytogeografickém obvodu České mezofytikum, fytogeografický okres 68 Moravské podhůří Vysočiny. Převládá lesní výškový vegetační stupeň 3 dubovobukový, v nižších polohách stupeň bukovodubový. Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové tvoří téměř na celém území černýšová dubohabřina, s malými ostrůvky xerotermních skalních stepí. V údolních nivách Oslavy, Bobravy a jejich přítoků se přirozeně vyskytovaly úzké pásy mokřadních olšin, případně lužních lesů.

Současná krajina je mozaikou zemědělských ploch s převahou orné půdy, lesních celků, sídel a s hustou sítí dopravních linií včetně energovodů a produktovodů. V jádrovém území v Oslavanské brázdě je soustředěné poměrně husté osídlení a četné pozůstatky hornické činnosti jako jsou haldy, odkaliště, opuštěné těžební a průmyslové areály. V okrajových částech zájmového území je osídlení mnohem řidší a vyšší zastoupení zde mají lesní plochy, zejména v Bobravské vrchovině. V lesích převládají borové a dubové porosty, méně smrk, který zde trpí suchem.

Do východní části širšího modelového území v oblasti zalesněné Bobravské vrchoviny zasahuje přírodní park Bobrava – rozsáhlý lesní komplex se zbytky přírodě blízkých doubrav a bučin.