Struktura krajiny

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky | Struktura krajiny

Dušan Romportl

Hodnocení změn struktury krajiny patří k základním přístupům komplexního vyhodnocení dynamiky krajiny. Vedle kvalitativních parametrů změn (např. využití krajiny) je pro fungování krajiny zásadní právě prostorové uspořádání jejích plošek, především charakteristiky počtu, velikosti, tvaru a vzájemné polohy. Tyto parametry nejlépe vystihujeme pomocí tzv. krajinných metrik, které lze rozdělit na ukazatele krajinné kompozice a konfigurace (Leitão et al. 2012, Uumeaa et al. 2009). Pro potřeby vyhodnocení změn struktury krajiny v zájmových územích v rámci řešeného projektu byly využity základní metriky, mapově pak je prezentován ukazatel změna počtu plošek.

Cíle

Vyhodnocením změn počtu plošek mezi sledovanými časovými horizonty lze názorně prezentovat zásadní proměnu krajiny – její prostorové heterogenity, mozaikovitosti a míry fragmentace. Cílem analýzy je proto kvantifikovat a interpretovat míru zjednodušení nebo naopak nárůst heterogenity struktury krajiny v zájmových územích a popsat tak společné znaky, resp. rozdílné trendy.

Data a metody

Struktura krajiny byla vyhodnocena na základě porovnání stavu uspořádání krajinných plošek ve dvou časových horizontech. Vektorové databáze využití krajiny byly odvozeny opět jednak z císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století; aktuální stav využití území byl pak zpracován s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK.

Vlastní analýza struktury krajiny proběhla s využitím nástroje Patch Analyst for ArcGIS (Rempel et al. 2012), který umožňuje hromadný výpočet celé řady krajinných metrik nad vektorovými daty. V rámci pravidelné sítě 100x100 m byly stanoveny základní ukazatele struktury krajiny pro oba časové horizonty, následně pak byly hodnoty vzájemně odečteny. Z vypočítaných metrik je mapově prezentován ukazatel změna počtu plošek, vzhledem k jeho vysoké vypovídací schopnosti a snadné interpretaci.

Výsledky

Výsledky hodnocení změn struktury krajiny jsou prezentovány pomocí parametru změna počtu plošek. Vedle kvalitativních parametrů změn (např. využití krajiny) je pro fungování krajiny zásadní právě prostorové uspořádání jejích plošek, především charakteristiky počtu, velikosti, tvaru a vzájemné polohy.

Modelové území Mostecko ukazuje extrémní případ totální přeměny krajinné makrostruktury i mikrostruktury. Původní mozaika zemědělských ploch, rozptýlené zeleně a zástavby byla zcela přemazána činností povrchové těžby a následných rekultivací. Uvedené činnosti se většinou obecně odehrávají ve velkém prostorovém měřítku, proto i recentní tvorba nové krajiny generuje velkoplošné prvky. Logicky proto za sledované období drasticky poklesl počet krajinných plošek, celkově se tedy krajinná struktury zásadně zjednodušila. Výjimku představují jen lokalit výstavby nových komunikací, resp. zastavěných ploch.

Literatura

• Leitão, A.B., Miller, J., Ahern, J., McGarigal, K. (2012): Measuring Landscapes: A Planner's Handbook, Volume 1, Washington, DC: Island Press.

• Rempel, R.S., D. Kaukinen., and A.P. Carr (2012): Patch Analyst and Patch Grid. Ontario Ministry of Natural Resources. Centre for Northern Forest Ecosystem Research, Thunder Bay, Ontario.

• Uuemaa, E., Antrop, M., Roosaare, J., Marja, R., & Mander, Ü. (2009). Landscape metrics and indices: an overview of their use in landscape research. Living Reviews in Landscape Research, 3, 1-28.