Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Hlubočepy: přeměněné městské a příměstské krajiny

Hlubočepy byly po dlouhou dobu samostatnou obcí ve vlastnictví různých bohatých majitelů a církevních řádů. Zdánlivě je poloha lokality jádrová, díky blízkosti Prahy, ale po dlouhou dobu v posledním tisíciletí šlo o periferní polohu, která se měnila jen pozvolna od konce 18. století na polohu významnou díky aglomerační výhodě v těsném zázemí rychle rostoucí Prahy. Krajina lokality spadá do Karlštejnského bioregionu a obdobného charakteru jako má celá Prahy: tedy zvlněné plošiny rozřezané erozní činností Vltavy a dvou významnějších potoků Dalejského a Prokopského, které vytvářejí hluboká údolí.

Modelové území Hlubočep představuje lokalitu na okraji Prahy, která se součástí Velké Prahy stala v roce 1921. Jde o jednu z nejzachovalejších tradičních vesnic na území dnešní Prahy. V posledním čtvrtstoletí se však rychle mění v místních částech na spíše vilový či sídlištní charakter. Součástí území historické obce Hlubočepy jsou totiž i další lokality v jeho zázemí: Starý a Nový Barrandov, Klukovice, Zlíchov a Žvahov. Jejich historie je odlišná a spojuje je především společné připojení k Praze po první světové válce (1922) a také do značné míry vztah k Praze, byť byly od ní dlouho místně oddělené. Přírodní zdroje území (především prvohorní vápence) se staly v konci 18. a v 19. století důvodem pro intenzivní těžbu kamene a výrobu cementu/vápna. Členitost území byla i důvodem pro rozvoj obytné funkce některých částí, kde dominuje především Barrandov nacházející se ve středu analyzovaného území.

Poloha lokality na jižním okraji Prahy přitahovala v minulosti zájemce o suroviny a také o prostor pro výstavbu manufaktur a výrobních provozů. Nejstarší písemnou zmínkou o lokalitě Hlubočepy je rok 1257, kdy byla majetkem Vyšehradské kapituly a Strahovského kláštera. O více jak sto let později se Hlubočepy staly majetkem kláštera Kartuziánů lokalizovaném na území pražského Smíchova. Klášter v území vysazoval vinice, chmelnice a v bouřlivém 15. století zanikl. Později bylo území vlastněno Starým Městem a v roce 1547 bylo zkonfiskováno Ferdinandem II., a to z důvodů odplaty za neposlušnost Starého Města. Vzhledem k potřebám zásobování Prahy potravinami bylo území v 17. století intenzivně využíváno pro zemědělskou produkci (obilí, víno, ovce aj.). V 18. století bylo území ve vlastnictví jezuitského řádu až do jeho zrušení a v podstatě stagnovalo. V polovině 19. století bylo na území Hlubočep evidováno 63 domů a 365 obyvatel a hospodářství území se začalo rychle rozvíjet.

Hlubočepy protéká klikatící se Dalejský potok a vytváří velmi specifickou atmosféru lokality v hlubokém údolí mezi vápencovými skalami. Ve výšce nad údolím prochází železniční trať pražského Semmeringu na dvou starých kamenných obloucích (dnes chráněné jako technická památka) a kříží další trať vedoucí Prokopským údolím směrem na Beroun. Trať Semmeringu měří cca 20 km a překonává výškový rozdíl 160 m. Byla zprovozněna jako Buštěhradská dráha v roce 1872 s cílem nahradit již nedostačující koňku pro přepravu uhlí a dříví z lánských lesů do Prahy.

Díky lokalizaci Hlubočep do hlubokého údolí lemovaného převážně vápencovými skalami, (částečně v minulosti odtěženými) je území cenné mnoha specifickými přírodními biotopy s různě zachovalou přírodou. Proto na území lokality nacházíme několik chráněných území: Přírodní rezervace Prokopské údolí, Národní přírodní památka Barrandovské skály a čtyři přírodní památky: Železniční zářez, Ctirad, Pod Žvahovem a Pod školou. V nich se nachází zajímavé biotopy, nejcennější je samozřejmě celek Prokopské údolí. Jeho poloha v blízkosti silné populační koncentrace (sídliště Barrandov) ovlivňuje vysokou návštěvnost a její destruktivní dopady na přírodní prvky.

Hlubočepy jsou obklopeny divokou, rozervanou krajinou skalisek. Stařičké jednopatrové předměstské domky se tísní kolem malého náměstíčka se železničním přejezdem a okrajové uličky vybíhají přímo až do skalních útesů a pozůstatků po těžbě v někdejších lomech. Hlubočepy se po roce 1990 začaly bouřlivě měnit. Lákavé přírodní prostředí spojené s relativně levnými většinou venkovskými domky se staly atraktivními cíli pro příchod nových obyvatel. Městská součást Prahy dostala řadu investic, které zásadním způsobem změnily charakter této lokality. Především k vnějšímu okruhu automobilové dopravy, který byl vklíněn do jižního svahu hlubokého údolí v 70. letech, bylo nutné řešit masovou dopravu pro sídliště Barrandov (a napojení Barrandovských filmových ateliérů. Nová tramvajová trať představuje jedno z nejzajímavějších architektonických dopravních staveb na území Prahy. Mimochodem právě tramvajové spojení Hlubočep se Smíchovem a dalšími částmi Prahy se stalo ve 20. století opakovaným pokusem pro moderní řešení intenzivních vztahů Hlubočep a jádra aglomerace.

Katastrální území Hlubočepy představuje krajinu velmi specifickou, která zásadní proměnu z obytně zemědělské funkce v tradiční společnosti do poloviny 20. století se zvládla v průběhu posledních asi 80 let, krátce poté co se tato venkovská obec stala součástí velké Prahy. Klíčová je přitom akcelerace proměny v posledních přibližně 40 letech, kdy se obytně řemeslnická a zemědělská funkce pozvolna vytratila a území se stalo spíše známé nabídkou nadstandartního bydlení, místem odpočinku pro obyvatele přilehlých částí Prahy a cyklisty či horolezce. V perspektivě lze očekávat zvýšený tlak na zdejší území, neboť se na něm a v jeho nejbližším okolí nachází velké koncentrace obyvatelstva a možné náhradní plochy pro další bytovou zástavbu a vybavenost. Z tohoto pohledu je nutné zajistit kvalitní a důkladnou ochranu jak přírodních prvků krajiny, tak také celkový krajinný ráz. Území dodnes představuje ukázku tradičního přechodu z venkovských funkcí na současnou funkci obytně rekreační a obslužnou. Dále od jádra aglomerace se v jihozápadním směru ještě částečně udržuje obytně zemědělská funkce krajiny, do níž se pozvolna vkrádají funkce rekreační (kola, vycházky, volnočasové aktivity) pro jádro aglomerace. Severovýchodním směrem již území dominují spíše funkce obytné a obslužné s intenzivními vazbami na jádro aglomerace.

Poměrně rozsáhlý katastr Hlubočep kromě samotné městské části v údolí Vltavy v sobě zahrnuje velkou část Barrandova, tedy jak sídliště postavené v 80. a 90. letech 20. století, tak i vilovou výstavbu spolu s budovami filmových ateliérů a dalších ekonomických subjektů. Z metodických důvodů bylo nutné zahrnout celý katastr, velká část ekonomických subjektů je v těchto částech katastru však bez vlivu na krajinu. Daleko větší vliv mají dopravní stavby, a to jak v 19. století vystavěná železnice (tzv. Pražský Semmering), tak i Barrandovská radiála a na ní navazující Barrandovský most z 80. let 20. století a konečně i tramvajová estakáda z Hlubočep na sídliště Barrandov (v současnosti prodlužovaná mimo katastr Hlubočep do Slivence). Samotné Hlubočepy prošly od poloviny 19. století bouřlivým vývojem od předměstské venkovské obce, přes oblíbený výletní cíl Pražanů a výstavbou Barrandova a ikonických Barrandovských teras připojení k hlavnímu městu symbolizovanému tramvajovým spojením, až po výstavbu rozsáhlého sídliště na jihozápadním okraji katastru vysoko nad Vltavou. V území je řada ekonomických subjektů bez přímého vlivu na krajinu (sídla filmových a televizních společností – TV NOVA stejně jako provozy služeb – nebo vědeckých institucí). Zahrnutých ekonomických subjektů je 33, z toho více jak dvě třetiny reprezentují (velkoobchod a skladování – 14 a stavebnictví – 10 subjektů), které jsou doplněny několika spíše menšími průmyslovými a logistickými firmami.

Areál zkoumaného katastrálního území Hlubočepy představuje krajinu velmi specifickou, která zásadní proměnu z obytně zemědělské funkce v tradiční společnosti do poloviny 20. století se zvládla v průběhu posledních asi 80 let, krátce poté, co se tato venkovská obec stala součástí velké Prahy. Klíčová je přitom akcelerace proměny v posledních zhruba 40 letech, kdy se obytně řemeslnická a zemědělská funkce pozvolna vytratila a území se stalo spíše známé nabídkou nadstandartního bydlení, místem odpočinku pro obyvatele přilehlých částí Prahy a cyklisty či horolezce. Hlubočepy v minulosti představovaly jedno z nejzachovalejších venkovských sídel na území Prahy a z tohoto charakteru v posledním období výrazně ubylo. Příčinou byla nejen výraznější a stále více akcelerovaná propojenost jádra aglomerace a Hlubočep. Ale především rozsáhlá výstavba obytných areálů (Barrandov, Stodůlky, Řeporyje aj.) v těsné blízkosti přírodně zajímavé krajiny, jíž tato specifika byla narušena a v budoucnu může dojít ještě k dalšímu zhoršení této situace. Před čtvrtstoletím bylo na programu dne rušení obou železničních tratí vytvářejících kromě jiného i specifickou dominantu území, zatímco dnes obě tratě představují pro obyvatele suburbií a okrajových čtvrtí „Velké Prahy“ velmi vítaný způsob rychlé dopravy mezi centrem aglomerace a bydlišti. Přitom někdejší funkce spíše tratě pro nákladní dopravu, byla zásadním způsobem přeměněna na dominantní dopravu osobní. Nad údolím je vedena také letecká doprava do letiště Praha Ruzyně, neboť zde funguje náhradní koridor pro přistávání letadel ze zahraničí.

V perspektivě lze očekávat zvýšený tlak na zdejší území, neboť se na něm a v jeho nejbližším okolí nachází velké koncentrace obyvatelstva a možné náhradní plochy pro další bytovou zástavbu a vybavenost. Z tohoto pohledu je nutné zajistit kvalitní a důkladnou ochranu jak přírodních prvků krajiny, tak také celkový krajinný ráz území.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, bezpečnostní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. Dalším problémem může být sídlo subjektu mimo zájmové území, tomu je věnována pozornost v komentářích k jednotlivým územím. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením.

Výstupem za každé území jsou výsečové grafy. Ty ukazují počet a strukturu subjektů, podle zvolených odvětví, které jsou doplněny o textový komentář (předposlední nebo poslední pasáž textu). U některých subjektů muselo dojít ke sloučení do jednotlivých kategorií a vybrány byly velkoobchod a skladovací plochy, autodoprava a logistická a manipulační centra, strojírenství, elektrotechnický a automobilový průmysl, dřevozpracující průmysl, potravinářský průmysl, zemědělská a ostatní činnost, těžba surovin, stavebnictví, výroba a rozvod energií a vody, ostatní a nerozlišený průmysl.

Metodika výpočtu indexu změny

Index změny vyjadřuje, na jakém procentuálním podílu dané územní jednotky došlo ke změnám ve využití ploch. Je definován vztahem

, kde

A_1i – rozsah plochy i kategorie v prvém roce hodnocení

A_2i – rozsah plochy i kategorie v posledním roce hodnocení

E – celková rozloha dané územní jednotky.

Index nabývá hodnot 0–100. Čím je nižší, tím je krajina dané územní jednotky stabilnější, mezi dvěma časovými horizonty v ní nastaly menší změny v rozloze jednotlivých kategorií. Tento index má vysoké hodnoty především v těch územích, kde došlo k silné urbanizaci či suburbanizaci, velkoplošným zásahům do krajiny (stavba přehrad, lomová těžba uhlí apod.) nebo také v územích silně depopulačních, kde došlo k opouštění orné půdy a poklesu intenzity zemědělského využívání, či dokonce k zániku sídel a zemědělské půdy. Index změny tedy umožňuje pomocí změn rozlohy jednotlivých kategorií dešifrovat intenzitu přeměny krajiny.