Kulturní památky a památková území
Jakub Jelen
Kulturní památky představují komplex dědictví, reprezentují takové hodnoty a významy vztahující se k minulosti, které mají být chráněny a zachovány i pro budoucí generace. Památková péče se zaměřuje na výzkum památek, jejich identifikaci, ochranu, dokumentaci či správu (Kuča 2018; Harvey 2001; Smith 2006). V mezinárodní rovině se ochraně památek věnuje organizace UNESCO, v Česku pak Národní památkový ústav (NPÚ), který je odbornou organizací státní památkové péče zřizovanou Ministerstvem kultury ČR.
Cíle
Hlavním cílem je poznání památek a památkových území evidovaných v Památkovém katalogu NPÚ, které mají souvislost se sledovanou přeměnou krajiny v jádrových (případně v širších zájmových) územích.
Data a metody
Seznam kulturních památek byl vytvořen na základě podrobné rešerše zdrojů Národního památkového ústavu. Tato instituce vytváří a spravuje tzv. Památkový katalog, který je dostupný na webových stránkách https://www.pamatkovykatalog.cz. Jedná se o relativně nový systém evidence památek obsahující komplexní údaje o jednotlivých objektech, kterých se dotýká zájem památkové péče. Katalog obsahuje základní popisné informace o památkách včetně fotografií a odkazů na umístění památek v katastrální mapě.
Za kulturní památky vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky podle zákona České národní rady o památkové péči č. 20/1987 Sb., nemovitou nebo movitou věc (popřípadě jejich soubor), který je významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Jako památky jsou, pro jejich historické, umělecké, vědecké a technické hodnoty, vnímány projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Památky mohou také mít přímý vztah k významným osobnostem nebo historickým událostem.
Pro potřeby analýzy zájmových území byly z Památkového katalogu účelově selektovány pouze ty památky, které se přímo vztahují k charakterizované přeměně krajiny, tj. odkazují či připomínají specifický historický vývoj společnosti či hodnoty a významy odkazující na specifickou lidskou činnost v dané krajině. V Památkovém katalogu je každá památka textově popsána a zároveň je v něm uveden „popis památkové hodnoty“ určitého objektu. V mapě zobrazené památky byly selektovány na základě údajů obsažených v tomto popisu.
Výběr památek byl prováděn především z toho důvodu, aby došlo k co nejlepšímu vystižení charakteru zkoumané krajiny, jelikož Památkový katalog obsahuje velké množství záznamů, které reprezentují různá historická období či památkové hodnoty. V některých jádrových územích se však památky dokumentující sledovanou změnu krajiny nevyskytovaly, a proto bylo hledání rozšířeno na všechna katastrální území v zájmové oblasti.
U každé památky je evidováno:
- katalogové číslo,
- název památky,
- katastrální území, ve kterém se památka nachází,
- kategorie památky (drobný objekt, objekt, areál, území),
- datum získání statutu památky a památkové ochrany,
- datum ztráty památkové ochrany,
- typ památkové ochrany (kulturní památka, národní kulturní památka, dědictví),
- anotace (stručný popis),
- lokalizace (GPS souřadnice),
- zdroj dat.
Výsledky
V zájmovém území Kuks jsou sledovány zaniklé šlechtické krajiny. V území se nachází velké množství chráněných objektů, z nich většina má status kulturních památek, některé pak národních kulturních památek. Převážná část z nich získala ochranu v rozmezí let 1950–1969 nebo 1990–2009, téměř všechny památky tento status mají dodnes.
Největší zastoupení mají církevní objekty, mezi které je možné zařadit velké množství kostelů, kaple, fary nebo děkanství. Dále pak drobné památky, jako jsou sochy nebo jejich soubory, pomníky, památníky, sloupy nebo boží muka. Z těchto památek je nutné vyzdvihnout soubor soch Betlém v katastrech Hřibojedy a Stanovice u Kuksu. Uvedený unikátní krajinný a urbanistický celek skulptur využívající skalního podloží vytvořil F. M. Braun v letech 1726–1729 jako součást barokního areálu Kuks. Jedná se o doklad vyspělé myšlenkové a umělecké úrovně vrcholného baroka světového významu.
Nejvýznamnějším komplexem v území je bezesporu zmiňovaný areál Kuks, který je zároveň památkovou zónou. Dominantou obce a krajiny je národní kulturní památka hospital Kuks – architektonický celek vrcholně barokního hospitálu a kostela s vynikající sochařskou výzdobou světového významu. Součástí komponovaného urbanistického a krajinného celku je pak zámek Kuks, ze kterého je dochován jen suterén s terasou a monumentální schodiště se sochařskou výzdobou z dílny M. B. Brauna. Důležité je také zmínit sochařskou výzdobu areálu, jednotlivé sochy jsou kulturními (např. socha Krista Salvatora, Socha – reliéf Stigmatizace sv. Františka Serafinského) nebo národními kulturními památkami (socha Goliáše).
Kromě Kuksu je v zájmovém území množství dalších významných památek a objektů reprezentující zaniklou šlechtickou krajinu. Příkladem může být katastrální území Jaroměře a okolí, kde se nachází množství drobných a církevních památek, dále Dvůr Králové nad Labem, Chvalkovice v Čechách nebo např. Kohoutov.
Použitá literatura a zdroje
- KUČA, K. a kol. (2018): Průvodce po památkách ve správě Národního památkového ústavu. Národní památkový ústav, Praha.
- Národní památkový ústav (2006): Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Národní památkový ústav – ústřední pracoviště, Praha.
- Národní památkový ústav (2015): Památkový katalog. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz
- SMITH, L. (2006): The Uses of Heritage. Routledge, London–New York.
- Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz (online 5. 11. 2018).
Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích
Miroslav Šifta
Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.
Cíle
Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.
Data a metody
Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území
Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 10. 2019) jsou znázorněny v mapě (obr. 1). Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách na obr. 1 i 2 prázdná.
Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.
Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu (obr. 2). Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.
Obr. 1: Znaky obcí v zájmovém území Kuks
Zdroj dat: Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz); oficiální webové stránky obcí.
Obr. 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Kuks
Zdroj dat: Obsahová analýza obecních znaků (2021).
Výsledky
Zájmové území Kuks bylo do projektu Zaniklé krajiny zařazeno jako reprezentant historické šlechtické krajiny. Rozsáhlý barokní lázeňský areál Kuks umístěný v kulturní krajině na obou svazích nad řekou Labe dal postavit majitel zdejšího panství František Antonín Špork v letech 1692–1724. Místní lázně i umístění obce v údolí znázorňuje znak samotné obce Kuks. K poloze obce v kopcovitém údolí Labe odkazuje zelené trojvrší, přímo k Labi vlnité břevno, a tři prameny spolu s modrou tinkturou (barvou) je symbolem pro místní léčivé minerální prameny a tradici lázeňství. Ve znaku Kuksu se tak prolínají prvky symbolizující polohu obce (v kartodiagramu na obr. 2 „oranžová“ kategorie), vodní tok a minerální prameny jako další „vodní“ prvek (modře), a také tradici lázeňství jako tradiční hospodářské činnosti v lokalitě (červeně). Širší zájmové území však sahá daleko za katastr samotného Kuksu a místního barokního komplexu se špitálem a bohatou sochařskou výzdobou z dílny Matyáše Bernarda Brauna, a tak symbolika obcí obsahuje mnoho dalších informací o krajině a přírodě v regionu.
Výrazným prvkem krajiny v zájmovém území Kuks jsou vodní toky, případně i vodní plochy. Stejně jako v případě Kuksu i další obecní znaky odkazují k přítomnosti Labe. Modrou tinkturou Labe symbolizují znaky obcí Heřmanice, Rasošky (včetně vlnitého polcení znaku) Stanovice, Vlkov (modrá krokev ve znaku) nebo Hřibojedy, kde je Labe znázorněno zároveň modrou barvou a stříbrným (bílým) vlnitým břevnem. Právě vlnitá břevna (modrá, stříbrná, nebo kombinace obojího) jsou dalším způsobem, jak je Labe ve znacích obcí v regionu zobrazováno – je tomu tak v případě znaků obcí Černožice, Hořenice a Rožnov. Z dalších vodních toků a ploch mají v symbolice místních obcí své místo řeka Úpa (vlnitá pata ve znaku Říkova a modrá tinktura ve znaku Velkého Třebešova) a Metuje (modrá pata ve znaku obce Šestajovice a vlnitá břevna ve znaku obce Rychnovek značí jednak blízkost Metuje, tak také Úpy). Modrá tinktura ve znaku obce Vilantice odkazují k potokům Hustířanka a Trotina. Hustířanka je znázorněna také ve znaku Velichovek (stříbrná břevna). Zlatý pramen ve stejném znaku odkazuje k místním léčivým pramenům i lázeňské tradici. Ve znaku Holohlav je modrým a zlatým břevnem reprezentován potok Jordán, ve znaku Lhoty pod Hořičkami vlnitým břevnem Větrnický a Válovický potok. Ve znaku Velkého Vřešťova je modrá barva symbolem pro Vřešťovský rybník a vlnité dělení znaku odkazuje k místnímu potoku Od vlčích. Modré kosmé břevno ve znaku Jasenné značí deset rybníků v katastru obce a Jasenský potok, modrá tinktura ve znaku Bílé Třemešné poukazuje na přehradu Les království, vlnité břevno ve znaku Lužan je symbolem pro říčku Trotinu.
Velmi často se ve znacích obcí v zájmovém území Kuks objevuje odkaz k zemědělské tradici a zemědělskému rázu místní krajiny. Mezi specifičtější zemědělské symboly patří symbolika lnu a tradičního lnářství a tkalcovství – znak obce Brzice zobrazuje lněné snopy a květy, znak obce Hořenice kvítek lnu (a také obilné klasy jako další odkaz k zemědělství v lokalitě), a květ lnu je i ve znaku obce Hajnice. Ve znaku obce Stanovice reprezentuje zemědělský ráz obce zelená tinktura, zlatá (žlutá) tinktura i figura radlice, ve znaku Lhoty pod Hořičkami klasy a radlice, ve znaku Vlkova zlatá barva. Klasy společně se zelenou barvou odkazují k zemědělství ve znaku Holohlav a ve znaku Dolan jsou kromě zelené zemědělským symbolem i jablka – odkazují k místní sadařské tradici. Zelená tinktura znázorňuje zemědělský ráz i v případě znaků obcí Vlčkovice v Podkrkonoší (zelená pata znaku), Hřibojedy, Lužany, Šestajovice a Vilantice. Ve znacích Hořiček a Litoboře je zelená společným symbolem jak pro zemědělství, tak i pro lesnatost okolní krajiny (v kartodiagramu „zelená“ kategorie). Ve znacích obcí má zelená tinktura zastává často funkci odkazu čistě jen k lesům – je tomu tak v případě obce Vítězná, Chvalkovice. Ve znaku Nového Plesu připomínají původní lesnatý ráz katastru obce zelené návrší a strom. Ve znacích obcí Hajnice a Mezilečí značí okolní lesy zelená tinktura společně s figurami smrků, smrky zastupují lesy i ve znaku obce Kocbeře. Ve znaku Rasošek borovice znázorňuje původní ráz krajiny – osada byla založena na místě vykáceného lesa. Polohu obce znázorňují i znaky obcí Hořičky (stříbrná hora je zároveň takzvaným mluvícím znamením souvisejícím s názvem obce), Mezilečí (dvojvrší značí vyvýšenou polohu obce), Hajnice (trojvrší – umístění obce nedaleko Liščí hory), Kocbeře (lev s lipovými listy a návrší značí polohu obce u Lesa království), Kohoutov (návrší odkazuje k umístění obce ve vyšší poloze a lev by mohl být také symbolem pro blízkost Lesa království), Vlčkovice v Podkrkonoší (polohu v podhůří znázorňuje také velmi běžný a v tomto zájmovém území častý symbol návrší).
Pestrost a bohatost krajiny v regionu dokládá i velké množství symbolů krajinných a přírodních specifik. Čáp ve znaku obce Chvalkovice je jednak prvkem vycházejícím z místní pověsti, ale souvisí zároveň i s tím, že zde čápi tradičně hnízdí. Figura upolínu ve znaku Vítězné odkazuje k typické flóře v lokalitě, stejně tak meduňka ve znaku obce Doubravice, habrové listy ve znaku Habřiny (zároveň mluvící znamení) a jasanové listy ve znaku Jasenné (stejný případ – odkaz ke specifickému druhu stromů v obci i mluvící znamení). Ve znaku Bílé Třemešné má totožnou funkci zobrazení rostliny střemchy, stříbrná tinktura v tomto znaku navíc poukazuje na místní bílé pískovce. Lípa nebo lipové listy ve znacích obcí Vlčkovice v Podkrkonoší, Vilantice, Lanžov a Vlkov poukazují na památné lípy v obcích. Památné stromy, konkrétně duby, znázorňují i znaky Dubence (zároveň mluvící znamení) a Rychnovku. Ne příliš rozšířenou symbolikou v rámci znaků obcí v okolí Kuksu jsou prvky odkazující k tradičním hospodářským činnostem („červená“ kategorie). Kromě zmíněného lázeňství (Kuks a Velichovky) se tu vyskytují jen dva odkazy k historickým mlýnům (mlýnská kola ve znacích obcí Lužany a Stanovice) a připomínka tradičního chovu koní (podkova ve znaku Lhoty pod Hořičkami).
K 1. 10. 2021 má v zájmovém území Kuks obecní znak 89,6 % obcí (43 ze 48 obcí).
Použitá literatura a zdroje
- BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
- DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6(2): 95–99.
- KRIPPENDORF, K. (2004): Content Analysis: An Introduction to Its Methodology. Sage, Thousand Oaks.
- PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2019).
- ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
- ŠIFTA, M. (2016): Graphic Symbols and Local Identity: The Case of Use and Perception of Municipal Emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116(2): 147–158.
- Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (1. 10. 2021).
Paměť krajiny představuje vztah mezi krajinou a kulturou. Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Také každý obecní znak je jakousi „kronikou“ obce a svým způsobem vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé).
Paměť krajiny
Místa paměti a paměťové instituce
Martina Tůmová
Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).
Cíle
S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.
Data a metody
Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.
V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.
Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:
- podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
- se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
- nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
- podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují:
- instituce lokálního významu;
- instituce regionálního významu.
V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.
Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Kuks
Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území
Lokalita |
Název expozice |
Webové stránky muzea / expozice |
Kuks |
1. Hospitál Kuks |
|
2. České farmaceutické muzeum Farmaceutické fakulty |
||
3. Rentzovo muzeum barokního tisku |
||
Jaroměř |
4. Železniční muzeum výtopna Jaroměř |
|
5. První vojensko-historické muzeum – M. Frosta |
http://www.pevnostjosefov.cz/portfolio/prvni-vojenskohistoricke-muzeum-m-frosta/ |
|
6. Městské muzeum v Jaroměři |
||
7. Pidimuzeum loutkových divadel |
https://kladskepomezi.cz/kultura/muzea-a-galerie/pidi-muzeum-loutkovych-divadel |
|
8. Muzeum magie Jaroměř |
||
Dvůr Králové nad Labem |
Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem |
|
Bílá Třemešná |
Památník Jana Amose Komenského Bílá Třemešná |
http://www.literarnimuzea.cz/pamatnik-jana-amose-komenskeho-bila-tremesna/ |
Habřina |
Mlynářské museum |
|
Šestajovice |
Muzeum Motocyklů a hraček Šestajovice u Jaroměře |
Výsledky
Zájmové území Kuks patří mezi oblasti, jejíž krajina byla v minulosti významně ovlivněna působením šlechtické i církevní vrchnosti. Dodnes je možné zde najít mnoho prvků tzv. komponované barokní krajiny. Minulost odráží i paměťové instituce místního i regionálního významu. Přímo se k ní váže stěžejní památka této oblasti – Hospitál Kuks, který slouží zároveň i jako muzeum přibližující dějiny celého regionu i náboženskou tematiku. Důraz na katolicismus a jeho odraz v umění i krajině byl jedním z typických prvků právě tohoto období. Baroko však nezanechalo stopy jen v místní krajině, ale také v několika specializovaných expozicích jako jsou například Rentzovo muzeum barokního tisku nebo České farmaceutické muzeum Farmaceutické fakulty v Jaroměři.
Další instituce se týkají zmíněné proměny krajiny více či méně okrajově. Ve výčtu muzeí a jednotlivých expozic jsou patrné souvislosti s proměnami krajiny na tomto území a způsoby jejího využití v minulosti – např. Mlynářské museum v Habřině, železniční muzeum v Jaroměři nebo obecněji zaměřené Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem. V něm se návštěvníci mohou seznámit nejen s dějinami regionu Královedvorska obšírněji, ale také s expozicemi zaměřenými na textilní průmysl nebo místní raritu výrobu vánočních ozdob.
Archivní materiály k zájmovému území Kuks je možné najít především ve Státním okresním archivu ve Dvoře Králové nad Labem.
Použitá literatura a zdroje
- Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2020)
- DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
- MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
- ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
- Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2020)
- Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2020)