Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Liberecko - Rochlice a Vesec: zaniklá a přeměněná městská industriální krajina

Rochlice a Vesec leží na jihovýchodním okraji Liberce v Liberecké kotlině protékané Lužickou Nisou (geomorfologický celek IVA-4 Žitavská kotlina, podcelek IVA-4A Liberecká kotlina, okrsek IVA-4A-1 Vratislavická kotlina). Libereckou kotlinu ohraničuje na jihozápadní straně geomorfologický celek Ještědsko-kozákovský hřbet (IVA-3), podcelek Ještědský hřbet (IVA-3A), na severní a východní straně geomorfologický celek IVA-6 Jizerské hory, které svým nízkým jižním výběžkem Maršovická vrchovina (geomorfologický okrsek VIA-6B-8) zasahují až na jihovýchodní okraj Vesce.

Geologické podloží tvoří převážně granitoidy krkonošsko – jizerského masívu (žulové balvany jsou umístěné jako dekorace i na sídliště Rochlice), případně přeměněné krystalické horniny pláště žulového plutonu. Kvartérní pokryv je nesouvislý a málo mocný. Tvoří jej místy sprašové hlíny, na dně kotliny fluviální náplavy. Na úpatí svahů se místy vytvořily proluviální nalavené kužele, které přecházejí do údolní nivy Lužické Nisy.

Povrch v převládající nadmořské výšce 380 – 450 m je zvlněný, otevřený směrem po proudu Lužické Nisy k centru Liberce. Údolní niva Lužické Nisy je úzká a vzhledem k husté zástavbě málo zřetelná. Od řeky se terén na obě strany pomalu zvedá, ale až za Vratislavicemi se na severní straně zvedá výrazný Prosečský hřeben (593 m) a na jižní straně Maršovická vrchovina (Císařský kámen 637 m). V zastavěných územích je reliéf antropogenně přemodelovaný a zarovnaný do podoby urbánních a industriálních plošin a teras. Výrazný komunikační tvar představuje těleso a místy hluboký terénní zářez autostrády z Liberce na Jablonec.  

Půdy jsou převážně typu kambizemí – kambizemě modální až dystrické ze zvětralin pevných krystalických hornin, místy kryptopodzoly a pseudogleje. V zastavěných částech města dlouhodobě člověkem modifikované antropozemě.

Liberecká kotlina leží ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografickém okresu 48 Lužická kotlina a podokresu Liberecká kotlina. Jizerské hory, které ale leží již mimo jádrové území, patří do fytogeografického obvodu horské květeny České oreofytikum, fytogeografický okres 92 Jizerské hory. Lesní vegetační stupeň v Liberecké kotlině je 3 a 4 – dubobukový a bukový. V horách, již mimo jádrové území, potom navazují vyšší vegetační stupně. Potenciální přirozenou vegetaci by podle Neuhäuslové a kol. tvořila v nižších a teplejších polohách kotliny černýšová dubohabřina, na severu, jihu a východě obklopená acidofilní bikovou bučinou nebo květnatou bučinou.

V současném využití krajiny v Liberecké kotlině převládá městská zástavba různého typu – obytná sídlištní, obytná tvořená vilkami a rodinnými domky, obslužná typu supermarketů, skladů, autosalonů a pod., podél Nisy stará průmyslová zástavba. Na jižním a východním okraji Vesce převládá typická místy rozptýlená příměstská zástavba nových rodinných domků, která plynule přechází do venkovské podhorské krajiny luk, pastvin a lesů Maršovické vrchoviny, která vrcholí nejvyšším bodem Císařský kámen (637 m) s rozhlednou. Lesy jsou převážně smrkové s významným podílem buku. Kromě produkční funkce (produkce dřeva) plní také významnou funkci rekreační a jsou protkané sítí značených turistických cest, naučných stezek (naučná stezka Vesecké údolí, naučná stezka Mojžíšův pramen – Císařský kámen, lesní naučná stezka Rádlo) a cyklostezek. Na jižním okraji Vesce je rozsáhlý sportovně rekreační areál lyžařských běžeckých tratí, vybudovaný pro mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009.

V jádrovém území v zastavěné Liberecké kotlině se nenachází žádné zvláště chráněné území přírody. Z velkoplošných území je nejbližší významná chráněná krajinná oblast Jizerské hory, na opačné straně kotliny potom přírodní park Ještěd.