Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Jáchymovsko – postmontánní krajina

Krušné Hory byly od raného středověku jedním z nejvýznamnějších území Střední Evropy z pohledu těžby nerostných surovin. Tato skutečnost byla v roce 2019 potvrzena i zapsáním části Krušnohoří na seznam UNESCO jako specifická krajina dlouhodobě ovlivňovaná těžbou jak na české, tak na německé straně hor. Geologická struktura a rozlámání Českého masivu při třetihorním vrásnění ovlivnily průnik mineralizovaných vod z hlubin, které zformovaly žilná ložiska některých částí Krušnohoří. Na české straně šlo v minulosti o těžbu především stříbrných a cínových rud s několika periodami rozvoje a úpadku, ale i o další cenné minerály (zinkové, vizmutové rudy, v posledním století pak o rudy uranu a v budoucnosti snad i lithia). Těžba rud přivedla vlnu imigrace havířů ze Saska, Durynska a Bavorska, kteří dlouhodobě kultivovali krajinu. Hlavním důvodem jejich příchodu a pobytu v oblasti byla těžba rud, ale pro ni museli zajistit dostatek dřeva pro výdřevu v dolech a výstavbu domů. Na vzniklém bezlesí postupně zformovali samozásobitelské zemědělství, které zanikalo až po druhé světové válce. Opakované vlny úpadku těžby vedly k zakládání manufaktur a později továren specifických odvětví průmyslu (zpracování dřeva, výroba hudebních nástrojů, textilní a rukavičkářské a krajkářské dílny a továrny), který usnadňoval přežití většího počtu obyvatel.

Naším zájmovým územím je oblast mezi Jáchymovem a Abertamy, kterou velmi intenzivně ovlivnily uvedené procesy od 15. do konce 20. století. Jde přitom o oblast periferní, kde těžební aktivity sice dominovaly, ale minimálně do konce 19. století se zdejší obyvatelé museli také živit zemědělstvím realizovaným v krajně nepříznivých podmínkách.

Počet obyvatel připadajících na jeden dům v širším zázemí tohoto modelového území byl v počátku sledovaného období podstatně vyšší než v současnosti. Pohyboval se v rozmezí 6–9, zatímco v současnosti se pohybuje mezi 1,8–6. Nejvyšších hodnot v prvém roce sledování bylo maxima dosaženo v nejvyšších polohách většinou příhraničních obcí, které jsou počtem obyvatel dnes na úrovni méně než 25 % roku 1869. Souvisí to bezesporu se změnou funkcí, kdy původní obytně hornická, zemědělská a lesnická funkce je dnes v tomto území přeorientovaná na funkci obytnou a rekreačně obslužnou. Z obcí vyšších poloh byla vyjížďka do zaměstnání v roce 2011 v úrovni 20–34 % obyvatel ekonomicky aktivních, hlavně však podstatně méně než v obcích bližších atraktivním centrům Podkrušnohorských pánví. S tím souvisí i relativně vysoký podíl ekonomicky aktivních zaměstnaných v terciéru (Potůčky, Horní Blatná, Boží Dar) který je pro řadu obcí od Jáchymova až po hranici v současnosti klíčový. Zaměstnanost v sekundéru i priméru je okrajová či slabá.

Změny struktury půdního fondu odpovídají více než 170 letům poměrně bouřlivých změn v širším zázemí modelového území (náhrada hornictví manufakturami a továrnami, odsun českých Němců, slabé dosídlení, uzavření území z důvodů těžby uranových rud a lokalizace pracovních táborů, likvidace těžby, pozvolný rozvoj cestovního ruchu). Změny využití ploch byly v území největší v období 1948–1990. Index změny v poloze podhorských obcí se za celé období pohyboval nad 26 (tedy podíl ploch, na nichž došlo ke změně kategorie využití ve škále 0–100). To je poměrně značná nestabilita využití venkovské krajiny. Za celé období 1845–2011 v 65 % obcí přesáhl index změny hodnotu 20.

Rozsáhlé modelové území v oblasti západní části Krušných hor se vyznačuje podprůměrnou ekonomickou aktivitou v oborech potenciálně ovlivňujících krajinu, zejména v průmyslu, ale i zemědělství. Proměny tohoto území byly velmi intenzivní a bylo jich několik, byly spojené jak s hospodářskými, tak sociálními zlomy, které byly intenzivní zejména po roce 1945. Výsledkem je změna ekonomické aktivity, v níž dnes dominují služby zejména maloobchod, služby a cestovní ruch, tedy aktivity, které databáze úplně nezachycují a jejich vliv na podobu krajiny je relativně nižší. Celkem se na Jáchymovsku jedná o pouhých 7 subjektů s více jak 10 zaměstnanci, z toho 1 průmyslový, 3 se věnují zemědělství a lesnictví a 2 pak lázeňství. To odpovídá současnému využití krajiny i struktuře zaměstnanosti.

Území dominovala těžební funkce doplněná zemědělskou a obytnou i dalšími funkcemi výrobními v posledních dvou stoletích (textilní, rukavičkářský, dřevozpracující průmysl). Modelové území velmi podstatně ovlivnil odsun českých Němců v letech 1945–1947 a následné uzavření oblasti z důvodu utajované těžby uranové rudy převážně realizované politickými vězni pro potřeby SSSR. Na modelové území měl velký vliv i rozvoj těžby hnědého uhlí, chemického a strojírenského průmyslu a energetiky v pánvích českého Podkrušnohoří, které vytvářely lákavé podmínky pro imigraci obyvatel periferie a také pro obyvatele modelového území Abertamy – Jáchymov. Kromě toho od 70. let 20. století se oblast stále více orientovala na rozvoj cestovního ruchu. K tomu sloužily, kromě jiného, i objekty někdejší těžby či domků pro dozorce a civilní zaměstnance těžebních podniků. V současnosti tedy modelovému území dominuje jednoznačně funkce rekreační a funkce obytná doprovázená velkou vyjížďkou ekonomicky aktivních obyvatel do měst Podkrušnohoří. Vzhledem ke specifičnosti tohoto krajinného vývoje by bylo vhodné zachování některých obytných i hospodářských objektů minulosti zachovat a udržovat v krajině i pro budoucnost.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Problémem byl velký počet ekonomických subjektů především v městských centrech modelových územích (Praha 8 – Karlín a Libeň, nutnost zahrnutí celých území Mostu – Podkrušnohoří, Kladna – Kladensko, Jirkov – Červený Hrádek). Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, maloobchod, bezpečnostní agentury, banky, pojišťovny, reklamní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. V rámci cestovního ruchu byly zahrnuty jen ty subjekty, které mohou mít vliv na krajinu, jako kempy či golfová hřiště. V rámci Prahy se jedná často o centrály ekonomických subjektů (zejména velkoobchody a obchodní zastoupení). Dvě zájmová území nebyla vůbec zahrnuta (Novobystřicko žádný subjekt, Prášily pouze jeden subjekt) a na Nymbursku pak jsou dva subjekty. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Vzhledem k velké roztříštěnosti pak bylo provedeno sloučení do 17 činností. Celkem se nachází v rámci 10 zpracovaných modelových území 241 zařazených ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky (nejvíce na Kladensku – 123, Pokrušnohoří – 105 a zejména v Praze – 310 subjektů).