Fyzickogeografická charakteristika
Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů
Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika
Zdeněk Lipský
Zaniklá kulturní krajina jihočeského pohraničí v České Kanadě: Veclov, Návary, Rajchéřov, Košťálkov
Modelové území v České Kanadě leží na jihu České republiky při hranicích s Rakouskem, na jihu geomorfologické oblasti IIC Českomoravská vrchovina, v geomorfologickém celku IIC-6 Javořická vrchovina, geomorfologickém podcelku IIC-6B Novobystřická vrchovina a geomorfologickém okrsku IIC-6B-9 Vysokokamenská vrchovina. Východní část, Veclov a Košťálkov, zasahuje také do geomorfologického okrsku IIC-6B-5 Landštejnská kotlina. Geologické podloží tvoří žuly a granodiority centrálního moldanubického plutonu, mladší pokryvné útvary jsou zastoupené jen ve sníženinách a ve velmi malé mocnosti. Území leží na hlavním evropském rozvodí mezi Labem a Dunajem. Východní část (Landštejnská kotlina) patří do povodí Dyje a tím pádem Dunaje a úmoří Černého moře, většina Vysokokamenské vrchoviny do povodí Lužnice, tedy Labe a úmoří Severního moře.
Reliéf je poměrně plochý a typologicky má charakter pahorkatiny, nikoliv vrchoviny. Nadmořská výška na většině území se pohybuje v rozpětí 600-700 m, v Landštejnské kotlině klesá na 510-600 m. Kupovitý pahorkatinný reliéf je ovlivněn vlastnostmi žulového podloží, vyskytují se četné ploché pahorky typu ruwar s žulovými balvany na povrchu, případně drobnými výchozy žulového skalního podloží (např. Hadí vrch). Svahy jsou táhlé a velmi mírné s převládajícím malým sklonem do 5°. Údolí jsou široce rozevřená a mělká. Na žulových výchozech a balvanech jsou vyvinuté typické žulové mikrotvary reliéfu jako jsou skalní výklenky, hřibovité tvary, skalní mísy, žlábkové pseudoškrapy, basis – tafoni.
Česká Kanada v mírně teplé klimatické oblasti MT3 (podle Quitta) s průměrnou roční teplotou kolem 6 až 7°C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 700-800 mm. V zimě se většinou vytváří sněhová pokrývka, i když nevydrží souvisle po celé zimní období. Léto bývá proměnlivé, v poslední době se vlivem globálního oteplení vyskytují i delší období sucha. Na podzim a v zimě bývají časté inverze.
V půdním krytu převládají kambizemě modální až dystrické vytvořené na žulových zvězralinách, v centrální zalesněné žulové oblasti Novobystřické vrchoviny kryptopodzoly modální a oglejené, ve sníženinách pseudogleje.
Území leží ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografický okres 67 Českomoravská vrchovina. V nejvyšších polohách nad 700 m na severu se objevují i prvky oreofytika, fytogeografický okres 90 Jihlavské vrchy. Lesy patří do přírodní lesní oblasti (PLO) 16 Českomoravská vrchovina, výškový vegetační stupeň 4 bukový a 5 jedlovobukový. Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové by tvořila na většině území kyselá (acidofilní) biková bučina na žulovém podloží, místy s jedlí a smrkem, na zamokřených dnech údolí olšina se střemchou, místy s dubem.
V současném využití krajiny a krajinném pokryvu převládají v centrální části Novobystřické vrchoviny a v jejím okrsku Vysokokamenská vrchovina kulturní lesní porosty jehličnatého lesa s převahou smrku a příměsí borovice, modřínu, buku a jenom ojediněle také jedle. Na okrajích lesů a pastvin i solitérně na pastvinách se vyskytují zásluhou poválečného vývoje, charakterizovaného extenzifikací využívání i částečným opuštěním zemědělské půdy, četné náletové porosty břízy jako pionýrské dřeviny i solitéry dubu, javoru klenu nebo smrku.
Značnou část zemědělské půdy tvoří extenzivně využívané pastviny a louky, místy se skupinami nebo solitéry stromů. Nižší Landštejnská kotlina na východě území je více odlesněná a v okolí Starého Města pod Landštejnem využívaná převážně jako orná půda.
Celé zájmové území je součástí rozsáhlého přírodního parku Česká Kanada, vyhlášeného v roce 1994 na ploše 283 km2. V území bylo dále vyhlášeno několik maloplošných zvláště chráněných území. V jádrovém území mezi Návary a Rajchéřovem je to zejména přírodní rezervace Hadí vrch s jedinečným porosty dnes již vzácného a mizejícího jalovce obecného (Juniperus communis) a vřesovištěm na kyselém žulovém podloží. Hadí vrch, který leží přímo na hlavním evropském rozvodí, je také vyhlášen jako evropsky významná lokalita (EVL).
