Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Využití krajiny v období stabilního katastru (1840 - 1842) a v současnosti (2018)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1840 - 1842 (stabilní katastr) a 2018 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1840-42 [%]	rozloha 2018 [%]	změna [%]
zastavěné plochy	0,29	0,85	0,56
ostatní plochy	2,89	4,44	1,55
vodní plochy	0,54	0,77	0,23
lesní plochy	48,49	78,50	30,01
orná půda	11,31	1,69	-9,62
trvalé travní porosty	36,47	13,58	-22,89
trvalé kultury	0,01	13,58	-22,89

 

Obrázek a tabulka dokládají velké změny, které v modelovém území Krkonoš zahrnujícím katastrální území Horní Rokytnice nad Jizerou, Rokytno a Bedřichov v Krkonoších směřovaly k extenzifikaci a celkovému útlumu až vymizení zemědělského hospodaření. Orná půda, která v období stabilního katastru pokrývala sice malé území, ale v Horní Rokytnici se nacházela i na strmých svazích ve vyšších polohách, do roku 2018 z území prakticky vymizela. V Horní Rokytnici byla nahrazena trvalými travními porosty a zvětšila se zde také rozloha lesa.

V Rokytnu a Bedřichově následovala v podstatě další sukcesní fáze, když bylo zemědělské hospodaření zcela ukončeno a rozšířily se zde lesy. Na některých místech (I. zóna národního parku) v souladu se zákonem na ochranu přírody byly vymezeny bezzásahové oblasti (jsou ponechány samovolnému vývoji bez jakýchkoli managementových aktivit). Tam se dnes na rozsáhlých plochách nacházejí právě lesy a v nejvyšších částech (nad horní hranicí lesa od cca 1 300 m nad mořem) se udržela vzácná reliktní arkto-alpínská tundra s kosodřevinou, bylinnými společenstvy, lišejníky, mechy, rašeliništi a prameništi, ledovcovými kary a skálami (v mapě je toto území zahrnuto do kategorie lesní plochy).

Původní horská zemědělská krajina na hřebenech Krkonoš dnes již skutečně zanikla, ale úvahy o tom, do jaké míry bylo zemědělské hospodaření pro tyto vzácné partie vhodné, pokračují. Jak zmiňuje Josef Harčarik v časopisu Fórum ochrany přírody: „Člověk působí na přírodu hřebenových partií Krkonoš již téměř 400 let (např. budní hospodářství můžeme ohraničit 17. a 19. stoletím), poslední postglaciál přetváří toto území podstatně delší dobu. I při absenci detailních znalostí o stavu přírody v období budního hospodářství (řekněme např. před 100 lety) lze připustit, že tak často zmiňovaná biodiverzita obhospodařovaných hřebenů byla vyšší, než je dnes. Je však korektní případný (ničím nedoložený) pokles biologické rozmanitosti v současnosti vztahovat především k chybějícímu obhospodařování? A je vůbec takový pokles nutně negativním jevem? Jestliže si např. porovnáme letecké snímky z 30. let 20. století s těmi současnými, uvidíme obrovské změny ve vzhledu krajiny hřebenů Krkonoš (a samozřejmě nejen jich). Na těch předválečných bezesporu zaregistrujeme plochy, kde se kosilo (pastva již v té době byla zcela marginální záležitostí), zaujme nás výrazně menší zastoupení kleče a na druhou stranu podstatně větší míra disturbance v podobě husté sítě cest, mnohdy paralelně vedoucích z jednoho místa do druhého.“

Diskuse o managementu v těchto vzácných partiích jsou stále vedeny, téměř jisté ale je, že zemědělské hospodaření se do těchto míst už nevrátí.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.
• Harčarik J. (2015): Management Krkonošského primárního bezlesí. Bezzásahovost či pastva v hřebenových polohách Krkonošského národního parku? Fórum ochrany přírody, 4/2015. Dostupné z: http://www.casopis.forumochranyprirody.cz/magazin/analyzy-komentare/management-krkonosskeho-primarniho-bezlesi