Mapy přírodních poměrů
Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů
Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika
Nadmořská výška | Orientace reliéfu | Sklonitost |
Roční úhrn srážek | Průměrná roční teplota | Prům. délka vegetační sezóny |
Geologická mapa | ||
Fyzickogeografická charakteristika
Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů
Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika
Zdeněk Lipský
Zaniklá feudální komponovaná krajina: Kuks
Území Kuksu se nachází na severním okraji České tabule, na rozhraní geomorfologických oblastí Severočeská tabule (VIA) a Východočeská tabule (VIC) a geomorfologických celků VIA-2 Jičínská pahorkatina a VIC-1 Východolabská tabule. Geologické podloží tvoří svrchnokřídové pískovce, jílovce a slínovce s mladšími kvartérními pokryvy spraší, sprašových hlín a říčních teras. Údolní nivu Labe vyplňují holocénní fluviální náplavy.
Zvlněný reliéf v nadmořské výšce od 270 m v údolí Labe do 420 m na Hřibojedském hřbetu, výškové rozdíly do 150 m typologicky odpovídají pahorkatině. Dominantní makroformou reliéfu je mohutné labské údolí, které se na západě nápadně rozšiřuje do Královédvorské kotliny a na jihovýchodě přechází do nízkého plošinatého reliéfu Východolabské tabule. Reliéf je geneticky erozně denudační až erozně akumulační, s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů na plošinách, hřbetech a kuestách. Dlouhé táhlé svahy jsou mírné se sklonem do 5 – 10°, krátké prudší svahy jsou jenom v krátkém zaříznutém úseku labského údolí mezi Stanovicemi a Kuksem. Antropogenní tvary reliéfu vznikly především lomovou činností – lámáním kvádrových pískovců vhodných pro sochařské a stavební účely. Specifický typ antropogenních tvarů představují unikátní sochařské výtvory, vytvořené přímo v lomových stěnách kvádrových pískovců - proslulý Betlém Matyáše Brauna, Jákobova studna a další.
Kuks leží v klimatické oblasti mírně teplé MT 9, podle novější klimatické klasifikace se dostává již do oblasti teplé. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8°C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 650 – 700 mm. Směrem k severu do Podkrkonoší teplota klesá a množství srážek se zvyšuje. Samotné labské údolí je teplé, zejména jeho osluněné svahy s jižní expozicí. V údolí Labe se vyskytují četné ranní mlhy, jinak je území dobře provětrávané. Zima bývá mírná s nestálou a nízkou sněhovou pokrývkou, léto poměrně dlouhé a slunečné.
Půdní kryt tvoří luvizemě a luvizemě pelické na sprašových a polygenetických hlínách, na severních svazích na pískovcích také pseudogleje a kambizemě arenické. Údolní nivu Labe pokrývají fluvizemě vytvořené na mladých fluviálních náplavech.
Okolí Kuksu leží na okraji fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum na přechodu k Českému termofytiku, ve fytogeografickém okresu 57 Podzvičinsko, podokres 57c Královédvorská kotlina (podle Skalického a kol.). Přírodní lesní oblast (PLO) 23 Podkrkonoší, lesní vegetační stupeň 2 a 3 bukovodubový a dubovobukový (černýšová dubohabřina a jedlová doubrava, v labské nivě lužní les typu střemchové jaseniny podle Neuhäuslové a kol.).
Krajina v okolí Kuksu i celá Královédvorská kotlina jsou převážně odlesněné a využité jako orná půda v podobě velkých půdních bloků. Menší lesní celky tvořené výhradně listnatými porosty se vyskytují na svazích labského údolí, roste v nich lípa, javor, dub, jasan, jilm, bříza, osika, v břehových porostech podél Labe vrby a olše. Rozsáhlejší lesní celek se rozkládá na severním mírném svahu Libotovského hřbetu, kde se nachází proslulý Braunův Betlém. Les je zde smíšený, vysazené smrky byly ale silně postižené suchem i kůrovcovou kalamitou a převážně uschly. Zůstaly početné mohutné modříny, buky a duby. V přirozeném zmlazení lesa dominuje buk lesní. Na kyselém pískovcovém podloží s mělkou písčitou půdou v okolí Betléma roste světlý borobřezový les s hustým podrostem borůvky. Na svazích labského údolí, pokud nejsou zalesněné, se vyskytují louky a množství rozptýlené zeleně tvořené listnatými stromy a keři (bříza, osika, ptačí zob, hloh, růže šípková a jiné). Zajímavostí z hlediska využití krajiny je jediná, ve východních Čechách ojedinělá maloplošná vinice obnovená na jižním svahu přímo v Kuksu, která patří k nejseverněji položeným vinicím v Čechách.
V blízkém okolí Kuksu v jádrovém území není žádné zvláště chráněné území přírody. Významné je údolí Labe, které slouží jako důležitý biokoridor, umožňující migraci organismů mezi Podkrkonoším a Východočeskou tabulí. Kulturní krajina kolem Kuksu včetně Braunova betlému se zbytky feudálních krajinářských úprav byla vytipována a navržena, dosud však neschválena jako krajinná památková zóna.
Mapy socioekonomických poměrů
Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů
Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika
Index změny | Index změny |
Socioekonomická charakteristika
Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů
Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika
Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák
Kuks: zaniklé krajiny šlechtické
Území na pomezí Polabí a Podkrkonoší mezi Jaroměří a Dvorem Králové nad Labem, jehož osu tvoří řeka Labe a již od 50. let 19. století i železniční trať mezi Pardubicemi a Libercem. K hlavním ekonomickým aktivitám patřilo zemědělství, drobný průmysl (často vázaný na energii řeky Labe s tradicí již od první poloviny 19. století – řada mlýnů a textilní závody) a služby, dnes doplněné i o cestovní ruch (agroturistika, hospital Kuks, Braunův betlém). Území je tvořeno třemi katastry, které patří do tří obcí, pro reprezentaci vzorku (sídla provozoven) bylo přidáno i sousední Choustníkovo Hradiště. Celkově se se zde nachází sedm subjektů zaměstnávajících více jak 10 osob. Největší jsou pekárna BEAS v Choustníkově Hradišti s téměř 250 zaměstnanci a výrobce krmiv pro zvířata KSK Bono v Heřmanicích. Kromě tohoto je zastoupeno dvěma podniky také zemědělství, dále pak strojírenský průmysl, doprava a logistika a rozvod energií a vody.
Vývoj počtu obyvatel 1869–2011 | Vývoj počtu domů 1869–2011 | |
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011 | Struktura ekonomických subjektů 2020 | |
Metodika analýzy ekonomických subjektů
Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).
Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, bezpečnostní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. Dalším problémem může být sídlo subjektu mimo zájmové území, tomu je věnována pozornost v komentářích k jednotlivým územím. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením.
Výstupem za každé území jsou výsečové grafy. Ty ukazují počet a strukturu subjektů, podle zvolených odvětví, které jsou doplněny o textový komentář (předposlední nebo poslední pasáž textu). U některých subjektů muselo dojít ke sloučení do jednotlivých kategorií a vybrány byly velkoobchod a skladovací plochy, autodoprava a logistická a manipulační centra, strojírenství, elektrotechnický a automobilový průmysl, dřevozpracující průmysl, potravinářský průmysl, zemědělská a ostatní činnost, těžba surovin, stavebnictví, výroba a rozvod energií a vody, ostatní a nerozlišený průmysl.
Metodika výpočtu indexu změny
Index změny vyjadřuje, na jakém procentuálním podílu dané územní jednotky došlo ke změnám ve využití ploch. Je definován vztahem
, kde
A1i – rozsah plochy i kategorie v prvém roce hodnocení
A2i – rozsah plochy i kategorie v posledním roce hodnocení
E – celková rozloha dané územní jednotky.
Index nabývá hodnot 0–100. Čím je nižší, tím je krajina dané územní jednotky stabilnější, mezi dvěma časovými horizonty v ní nastaly menší změny v rozloze jednotlivých kategorií. Tento index má vysoké hodnoty především v těch územích, kde došlo k silné urbanizaci či suburbanizaci, velkoplošným zásahům do krajiny (stavba přehrad, lomová těžba uhlí apod.) nebo také v územích silně depopulačních, kde došlo k opouštění orné půdy a poklesu intenzity zemědělského využívání, či dokonce k zániku sídel a zemědělské půdy. Index změny tedy umožňuje pomocí změn rozlohy jednotlivých kategorií dešifrovat intenzitu přeměny krajiny.