Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Filip Raasch

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1826 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1826 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1826 [%]	rozloha 2020 [%]	změna [%]
zastavěné plochy	0,22	1,21	0,99
ostatní plochy	2,08	4,21	2,13
vodní plochy	3,33	13,84	10,51
lesní plochy	16,35	45,18	28,82
orná půda	49,75	9,91	-39,84
trvalé travní porosty	27,60	21,30	-6,30
trvalé kultury	0,66	4,21	3,55
opuštěná půda, nálet	0,00	0,14	0,14

 

V území Vírské přehrady zanikl – byl zatopený – úsek krajiny hlubokého říčního údolí řeky Svratky, část území obce Korouhvice a obec Chudobín.  Vše zatopily vody přehradní nádrže Vír, která byla vybudovaná v letech 1947 – 1957 v místech nejhlubšího údolního zářezu na celé Českomoravské vrchovině. V době vzniku stabilního katastru byla krajina Víru významně zemědělsky využívána, vysoký zde byl podíl orné půdy (téměř polovina plochy území) a hodně vysoký také podíl trvalých travních porostů (téměř třetina plochy území). Podíl lesních ploch byl nízký (ve srovnání s průměrem Česka). Řeka Svratka, která v roce 1826 zastupovala vodní plochy, měla přirozený neregulovaný tok, který protékal zdejším členitým reliéfem. V důsledku výstavby vodní nádrže vzrostl podíl vodních ploch o více než 10 procentních bodů a v současnosti vodní plochy pokrývají téměř 14 % rozlohy území.

Velkou změnou je také zvýšení rozlohy lesních ploch, které na rozdíl od doby vzniku stabilního katastru jsou nyní nejrozšířenější kategorií. A to i přesto, že vodní nádrž zatopila i část lesů, které zde byly v roce 1826. Lesy a částečně vodní nádrž se rozšířily na úkor orné půdy, jejíž rozloha extrémně poklesla, a také na úkor trvalých travních porostů. Krajina získala zcela jiné funkce a ráz. Kromě vodohospodářského využití došlo k extenzifikaci – zřetelnému útlumu intenzívních forem zemědělství. Malebná příroda říčního údolí láká k turistice, avšak Vírská přehrada není využívána k rekreačním účelům, nýbrž k účelům vodárenským.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.