Vývoj využití krajiny
Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Josef Růžička, Mojmír Polák
Cíle
Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.
Data a metody
Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.
Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).
Výsledky
Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.
Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1840 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)
Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1840 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)
Kategorie využití půdy | rozloha 1840 [%] | rozloha 2020 [%] | změna [%] |
zastavěné plochy | 0,19 | 0,64 | 0,44 |
vodní plochy | 2,48 | 2,67 | 0,19 |
lesní plochy | 48,50 | 58,80 | 10,30 |
orná půda | 32,53 | 16,20 | -16,33 |
trvalé kultury | 2,28 | 3,48 | 1,21 |
ostatní | 2,95 | 4,31 | 1,36 |
trvalé travní porosty | 11,07 | 9,73 | -1,35 |
sukcesní vegetace | 0 | 2,88 | 2,88 |
aktivní lom | 0 | 0,26 | 0,26 |
opuštěný lom | 0 | 1,05 | 1,05 |
Český kras je funkčně specifickým přírodně cenným územím s pestrým a členitým reliéfem a geologickými profily, cennou faunou a flórou, včetně lesních společenstev, která si místy zachovala přirozený ráz. Kromě klasických způsobů využití je toto území typické povrchovými lomy, v nichž se těží vápenec. V současnosti zde najdeme jak aktivní, tak opuštěné lomy. Od doby stabilního katastru došlo v území zejména k významnému úbytku orné půdy, která byla většinou nahrazena lesy. Přírodní ráz území se tak prohloubil.
Na některých místech můžeme nalézt tzv. novou divočinu – různá sukcesní stádia vegetace rozvíjející se na opuštěné půdě. V území je malý podíl trvalých kultur, přestože v průběhu sledovaného období došlo k jejich mírnému nárůstu. Hlavním procesem přeměny krajiny je extenzifikace a významnou funkcí je využití krajiny k rekreačním účelům a turistice.
Použitá literatura a zdroje
- Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
- Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
- Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.