Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Jakub Růžička

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1841 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1841 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1841 (%)	rozloha 2019 (%)	změna (%)
zastavěné plochy	2,08	18,95	16,88
ostatní plochy	7,95	55,37	47,42
vodní plochy	8,45	2,44	-6,01
lesní plochy	1,18	8,95	7,77
orná půda	50,61	0,00	-50,61
trvalé travní porosty	16,17	0,17	-15,99
trvalé kultury	13,57	14,11	0,54

 

Současný obraz území je výsledkem několika proměn. Zejména proměny venkovské zemědělské krajiny na krajinu městskou s funkcí nejen obytnou, ale i průmyslovou. Aktuální mapa potom už zahrnuje i výsledek útlumu výrobní průmyslové funkce území na počátku 21. století a zvýraznění funkce obytné, obslužné a kulturní. Tyto funkce se do těchto míst rozšířily a je spojeny i s demolicí některých průmyslových areálů a výstavou rozsáhlých moderních obslužných budov i obytných celků na jejich místech. V době stabilního katastru zaujímala orná půda přes polovinu území, významné byly dále trvalé travní porosty a trvalé kultury. Krajina byla natolik zemědělská, že zde prakticky nebylo možné najít lesy. Význam měly také vodní toky – koryto Vltavy v této době značně zasahovalo do území, dnes je přemístěno. V současnosti jsou zcela dominantní kategorií ostatní plochy, které jsou dnes na více než polovině území. Velko/městský charakter území podtrhuje vysoký podíl zastavěných ploch. Jsou ale přítomny i parky/lesy/trvalé kultury. Území dosud nemá typický charakter centra velkoměsta, ale stále více se mu přibližuje.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.