Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 10. 2019) jsou znázorněny v mapě (obr. 1). Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách na obr. 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu (obr. 2). Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Obr. 1: Znaky obcí v zájmovém území Červený Hrádek

Obr. 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Červený Hrádek

Výsledky

Zájmové území Červený hrádek se částečně překrývá se zájmovým územím Mostecko. Na rozdíl od Mostecka (postmontánní krajina) je však cílem v území Červený hrádek sledovat proměnu šlechtické krajiny, a to nejen okolo samotného zámku Červený hrádek (raně barokní zámek na severním okraji Jirkova), podle kterého je území pracovně pojmenováno. Ze symbolického hlediska jsou znaky obcí v oblasti velmi pestré. Obsahují různorodé typy symbolů spojených s přírodou a krajinou. Protože je v území Červený hrádek analyzována šlechtická krajina, je třeba se zaměřit i na ty šlechtické rody, které byly v tvorbě zdejší krajiny aktivní. Barokní zahrady a parky v oblasti zakládali především Hrzánové z Harasova (např. Červený hrádek, Údlice – barokní zámek postavený v 17. století Hrzány z Harasova, přebudovaná tvrz založená Lobkovici). Lobkovicové zakládali anglické parky, obory a arboreta. Páni z Rottenhanu a Buquoyové významně přispěli k tvorbě anglického parku u Červeného hrádku, lesoparků, lesních školek, revírních lesů (Červený hrádek, Blatno, Kalek) nebo velkostatků (Blatno, Vrksmaň). Odkaz několika šlechtických rodů je patrný i v symbolice znaků obcí v regionu (obr. 1). Erb šlechtického rodu je významnou součástí obecního znaku např. v případě Vysoké Pece (barvy, červené břevno i orlice vychází přímo z erbu Lobkoviců). Odkazy k šlechtickým rodům jsou v kartodiagramu (obr. 2) v souladu se stanovenou metodikou výzkumu zařazeny do kategorie ostatní („šedá“) stejně jako při analýze dalších území.

Z přírodních a krajinných symbolů se v obecních znacích často odráží horská poloha („oranžovo-hnědá“ kategorie, obr. 2). Krušné hory, nebo jejich blízkost, jsou znázorněny velmi často symbolem návrší (Boleboř, Brandov, Černovice), trojvrší (Blatno, Kalek), nebo i figurou smrku (Nová Ves v Horách). Zelenou tinkturou (barvou) je poloha obce v Krušnohoří symbolizována ve znaku Křimova. Ve znaku Vysoké Pece symbolizuje zelená tinktura polohu obce na úpatí hory Jedlová a okolní lesy – další velmi četný symbol v regionu. Lesnatost („zelená“ kategorie) oblasti je znázorněna také zelenou tinkturou ve znaku Blatna, figurami stromů ve znaku obcí Boleboř, Brandov, Černovice, Nová Ves v Horách. Zelená tinktura je symbolem lesnatosti také ve znaku obce Kalek (figura klikvy bahenní v tomto znaku odkazuje k typické rostlině pro místní bažiny a močály). Figura smrku je ve znaku Nové Vsi v Horách (kromě lesnatosti oblasti obecně) symbolem také pro místní přírodní park. Ve znaku Blatna je trojvrším (kromě podkrušnohorské polohy obce) symbolizován přírodní park Bezručovo údolí. Ve stejném znaku je stříbrným (bílým) vlnitým kůlem znázorněna také stará blatenská cesta, další z prvků krajinného typu („fialová“ kategorie).

Ve znacích několika obcí v regionu kolem Červeného hrádku jsou zobrazeny i prvky odkazující k zemědělské tradici oblasti. Obilné klasy odkazují k zemědělskému rázu obcí Horní Jiřetín, Všestudy a Vrskmaň. Ve znaku Vrskmaně je také hruška znázorňující bývalé sady v obci. Jablka mají podobný význam ve znaku Boleboře. Brána a most ve znaku obce Spořice jsou symbolem pro historický zemědělský dvůr (doložen již v 15. století, vesnice měla do 19. století zemědělský ráz).

Dalšími prvky, které znaky obcí v zájmovém území Červený hrádek obsahují, jsou symboly hospodářského charakteru („červená“ kategorie). Odkazem k těžbě hnědého uhlí je lem posázený položenými černými routami ve znaku Vrskmaně. Ve znaku Horního Jiřetína a Hory Svaté Kateřiny je hornickými kladívky znázorněna historická těžba rud. K železné rudě a k železářské tradici odkazují také kované hřeby ve znaku obce Kalek. Ve znaku Hory Svaté Kateřiny je symbolem žernovu (mlýnského kola) poukázáno na mlynářskou tradici. Podobným symbolem jsou mlýnské kameny ve znaku obce Černovice. Specifickým symbolem jsou paže s dláty ve znaku Nové Vsi v Horách znázorňující výrobu dřevěných hraček. Za symbol tradiční hospodářské aktivity v oblasti se dá považovat také odkaz k včelařské tradici ve znaku Horního Jiřetína (figura slaměného úlu).

K 1. 10. 2019 má v zájmovém území Červený hrádek obecní znak 95,2 % obcí (20 z 21 obcí).

Použitá literatura a zdroje

• BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
• DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6(2): 95–99.
• KRIPPENDORF, K. (2004): Content Analysis: An Introduction to Its Methodology. Sage, Thousand Oaks.
• PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2019).
• ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
• ŠIFTA, M. (2016): Graphic Symbols and Local Identity: The Case of Use and Perception of Municipal Emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116(2): 147–158.
• Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (1. 10. 2019).

Paměť krajiny představuje vztah mezi krajinou a kulturou. Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Také každý obecní znak je jakousi „kronikou“ obce a svým způsobem vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé).

Paměť krajiny

• Místa paměti a paměťové instituce
• Symbolika regionů, míst a obcí
• Kulturní památky a památková území

Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:

• se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
• nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).

2. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 

• instituce lokálního významu;
• instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Červený Hrádek

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Výsledky

Zájmové území Červený Hrádek z hlediska paměti krajiny reprezentuje šest institucí. Zámek Jezeří je jedinou stavbou, která se přímo váže ke sledované proměně šlechtické krajiny. Představuje unikátní příklad proměny v rukou různých šlechtických majitelů – od období gotického hradu, přes renesanční až po barokní zámek za působení rodiny Lobkowiců. Zachycuje období rozvoje, ale zároveň i zkázy zámku i jeho okolí ve 20. století vlivem politické situace i činnosti hnědouhelného velkolomu v jeho bezprostřední blízkosti. Právě v důsledku bouřlivé historie zámku nenajdeme v jeho inventáři mnoho dobových a místních dokumentů. Lákavá je však expozice věnovaná proměnám krajiny v důsledku těžby, která přibližuje stav krajiny okolí zámku do 70. let 20. století (zaniklé obce, zámecký park, jezero).

Ostatní dohledané instituce se pak šlechtické krajině vůbec nevěnují. Přímo v obci Červený Hrádek se nachází Technické muzeum v budově zámecké jízdárny, které prezentuje expozice vojenství a letectví. Obecněji se regionu věnuje Oblastní muzeum v Chomutově, Krušnohorské muzeum v Lesné či Novoveské muzeum, které přináší zajímavou expozici výroby hraček. Krušnohorskými železnicemi se pak zabývá muzeum v Křimově, které svými expozicemi parních lokomotiv, drážních vozidel a motorových vozů přibližuje fungování železniční dopravy celého regionu.

Archivní materiály k zájmovému území Červený Hrádek jsou uloženy především ve Státním oblastním muzeu v Chomutově, dále je možné je nalézt v archivních fondech příslušných panství a na nich působících šlechtických rodů.

Použitá literatura a zdroje

• Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2018)
• DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
• MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
• ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
• Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2018)
• Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2018)